Zkušební doba: Všechny důležité informace na jednom místě

Zkušební doba je běžnou praxí většiny českých firem. Jedná se o období, které zaměstnanci i zaměstnavateli umožňuje ověřit si, zda jim pracovněprávní poměr vyhovuje. Pokud ne, mohou jej obě strany snadno a rychle ukončit. Jak dlouho zkušební doba trvá, jaká jsou její pravidla a jak ukončit ve zkušební době pracovní poměr?

Co je to zkušební doba?

Jak už jsme nastínili v úvodu, zkušební doba je obdobím, během kterého může zaměstnanec podat výpověď nebo zaměstnavatel může zaměstnance propustit bez udání důvodů. Zaměstnavatel si během zkušební doby ověřuje znalosti a dovednosti nového zaměstnance a zaměstnanec zjišťuje, zda mu práce vyhovuje.

Zkušební doba na počátku pracovního poměru není automatická a není ze zákona povinná. Zaměstnanec a zaměstnavatel se na ní musejí dohodnout. Podmínky sjednání zkušební doby jsou zakotvené v zákoníku práce.

Reklama

Výhody a nevýhody zkušební doby pro zaměstnavatele i zaměstnance

Výhodou zkušební doby pro zaměstnavatele je, že pokud nebude s prací zaměstnance spokojený, může ho okamžitě propustit a zaměstnanci nevzniká nárok na odstupné. Nevýhodou ale je, že zaměstnanec může okamžitě odejít, i přesto, že je zaměstnavatel s jeho prací spokojený. Zaměstnavatel pak musí najít a zaučit nového zaměstnance.

Podobně je tomu i naopak. Výhodou pro zaměstnance je, že může okamžitě odejít, pokud mu práce nebude vyhovovat nebo dostane lepší pracovní nabídku. Nevýhodou je samozřejmě to, že ho může zaměstnavatel vyhodit klidně i ze dne na den. V rámci zkušební doby také nemá zaměstnanec nárok na dovolenou.

Jak dlouho zkušební doba trvá?

Nejdelší možná zkušební doba u nevedoucích pozic je tři měsíce, u vedoucích pozic se jedná o maximálně šest měsíců. V obou případech musí být tato délka zkušební doby v kuse.

Zároveň platí, že zkušební doba nesmí být delší než polovina smluveného pracovního poměru. Pokud například zaměstnavatel sjednává se zaměstnancem pracovní poměr o délce čtyř měsíců, nesmí být zkušební doba delší než dva měsíce. Zatímco maximální délku zkušební doby nelze ze zákona překročit, může být i kratší, pokud s tím souhlasí obě strany. Stejně tak nemusí být zkušební doba sjednaná vůbec.

Prodlužování a krácení zkušební doby

V zákoníku práce je přímo stanoveno, že prodlužování zkušební doby není možné. Po uplynutí maximální možné doby nelze zkušební dobu navýšit, a to ani v případě, že by s tím souhlasily obě strany. V případě, že by byla zkušební doba dojednána delší, než kterou stanovuje zákon, platila by pouze po dobu stanovenou zákonem.

Existuje však výjimkaa tou je situace, kdy nastane překážka, kvůli které nemůže zaměstnanec práci vykonávat. Poté mu je zkušební doba o tento den nebo dny prodloužená. Prodloužit je možné zkušební dobu v případě celodenní překážky v práci, celodenní dovolené a nemocenské.

A jak je to s krácením zkušební doby? Krácení ještě před uplynutím původně sjednané zkušební doby je možné, pokud se na tom zaměstnavatel se zaměstnancem domluví.

Jak musí být zkušební doba ujednaná?

Zkušební doba musí být sjednaná nejpozději v den nástupu nového zaměstnance a vždy musí být sjednaná písemně, v případě ústního sjednání je neplatná. Sjednaná může být v pracovní smlouvě, ale také například v takzvané manažerské smlouvě.

Zkušební dobu je možné sjednat i po uzavření pracovní smlouvy, ať už samostatnou smlouvou nebo dodatkem k pracovní smlouvě, vždy však pouze do doby nástupu zaměstnance do práce. Jinými slovy není možné sjednat zkušební dobu poté, co již vznikl pracovní poměr.

Jak řešit různé životní situace ve zkušební době

Během zkušební doby mohou nastat neobvyklé životní situace, které není možné předem naplánovat, například nemoc či těhotenství. Na tyto situace myslí i zákoník práce. Jaká pravidla tedy platí při těchto situacích?

Zkušební doba a nemocenská

Pokud během zkušební doby zaměstnanec onemocní, je chráněný před výpovědí pouze prvních 14 dní nemocenské. Po uplynutí této doby ho může (ale samozřejmě také nemusí) zaměstnavatel z práce vyhodit. Jak jsme zmínili výše, doba, během které byl nemocný zaměstnanec doma, se nepočítá do zkušební doby a tato doba se o ni automaticky navyšuje.

Zkušební doba a těhotenství

Pokud zaměstnankyně zaměstnanci oznámí, že otěhotněla, nesmí se samotná skutečnost otěhotnění stát důvodem k výpovědi. Z jiného důvodu je ale možné zaměstnankyni propustit, například z důvodu, že se na danou pozici nehodí apod. Těhotenství tedy před výpovědí ve zkušební době nechrání, ale nesmí být důvodem výpovědi. Je také třeba říci, že zaměstnankyně nemá povinnost těhotenství zaměstnavateli oznamovat.

Zkušební doba a pracovní úraz

V případě, že se zaměstnanci stane v práci úraz, musí ho vždy řádně nahlásit a sepsat hlášení. Zaměstnanci i ve zkušební době náleží veškeré nároky na odškodné s ohledem na typ a závažnost zranění. Vzniká mu i nárok na náhradu za ztrátu výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Pokud by musel odejít z důvodu úrazu na nemocenskou, nesměl by být vyhozený v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti.

Zkušební doba a povýšení

Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnance ve zkušební době povýšit, platí, že u jednoho zaměstnavatele může absolvovat pouze jednu zkušební dobu. Existuje zde ale výjimka, zaměstnavatel může po zaměstnanci požadovat zkušební dobu znovu v případě, že se jedná o dosazení na vedoucí pozici.

Jak ukončit pracovní poměr ve zkušební době?

Ve zkušební době je ukončení pracovního poměru jak ze strany zaměstnance, tak i ze strany zaměstnavatele velmi jednoduché. Obě strany mohou ukončit pracovní poměr okamžitě, bez udání důvodů a bez výpovědní doby.

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době musí být písemné, jinak je neplatné. Pracovní poměr končí dnem doručení zrušení, pokud v žádosti není uvedený pozdější den, ten však vždy musí spadat do zkušební doby.