Zákon o ochraně oznamovatelů a nové povinnosti zaměstnavatelů

K 1. srpnu 2023 vstoupil v platnost zákon o ochraně oznamovatelů, jehož smyslem je chránit zaměstnance, kteří upozorní na porušení zákona, a podpora kultury transparentnosti a odpovědnosti v organizacích. Koho se tento zákon týká a s jakými novými povinnostmi pro zaměstnavatele je spojený?

Co je to whistleblowing?

Vzhledem k nárůstu neetického chování ve firmách se stává oznamování protiprávního jednání nedílnou součástí firemního prostředí. Pro oznamování protiprávního jednání se používá anglické slovo whistleblowing, které v doslovném překladu znamená hvízdání na píšťalku. Proč právě toto slovo?

Na porušování pravidel se upozorňuje právě pískáním například ve sportu. Pojem whistleblowing je tedy spojený se situací, kdy osoba upozorní na nekalé, neetické nebo protiprávní jednání na pracovišti. Jednat se může například o ohrožení zdraví nebo životního prostředí či korupci ve firmě.

Reklama

Kdo je to whistleblower?

V souvislosti se zákonem o ochraně oznamovatelů se setkáte také s pojmem whistleblower. Takzvaný whistleblower, v českém prostředí oznamovatel, je osoba, jež upozorní na nekalé, neetické nebo protizákonné jednání.

Oznamovatelem může být kdokoliv, zpravidla se jedná o současné nebo bývalé zaměstnance. Nekalé, neetické nebo nelegální jednání však můžou nahlásit také například dodavatelé nebo zákazníci, kteří byli svědky určitého pochybení ze strany firmy.

Proč je ochrana oznamovatelů důležitá?

Z praxe je zřejmé, že se oznamovatelé často bojí nekalé jednání nahlásit, obvykle ze strachu z odvetných opatření ze strany zaměstnavatele. Za odvetná opatření je považované například rozvázání pracovního poměru, přeřazení na nižší pracovní pozici, snížení platu nebo jiné znevýhodnění.

Cílem zákona o ochraně oznamovatelů, který je v souladu s legislativou EU, je tedy zajistit oznamovatelům ochranu. Zákon o ochraně oznamovatelů by měl podle odborníků přinést také zlepšení pracovního prostředí a firmy by měl chránit před interními podvody a fluktuací zaměstnanců.

Zákon se týká všech firem s více než 50 zaměstnanci

• Zákon o ochraně oznamovatelů všem společnostem s více než 250 zaměstnanci, ale také povinným subjektům dle AML zákona a orgánům veřejné moci, ukládá povinnost mít od 1. srpna 2023 zprovozněný interní oznamovací systém. Prostřednictvím tohoto systému, který musí chránit identitu oznamovatele, mohou oznamovatelé ohlašovat v zákoně vyjmenovaná protiprávní jednání.
• Firmy, které zaměstnávají mezi 50 až 249 zaměstnanci, mají na implementaci systému více času, zprovoznit ho musí do 15. prosince 2023.
• Zaměstnavatelé mají samozřejmě také povinnost vyvarovat se uplatnění jakýchkoliv odvetných opatření vůči oznamovateli.

Firmám za porušení povinností hrozí pokuta až 1 milion Kč

Pokud firmy s více než 50 zaměstnanci do stanovených termínů oznamovací systém nezavedou, nezajistí utajení totožnosti oznamovatele a důvěrnost informací nebo umožní odvetná opatření proti oznamovateli, hrozí jim pokuta až ve výši 1 000 000 Kč.

Jsou zaměstnavatelé chráněni před nepravdivými oznámeními?

Zákon o ochraně oznamovatelů myslí nejen na oznamovatele samotné, ale také na firmy, které oznamovatel obviní neprávem. Osobě, která vědomě učiní nepravdivé oznámení, hrozí pokuta až do výše 50 000 Kč a daná osoba může být obviněna ze spáchání přestupku, nebo dokonce trestného činu křivého obvinění. Zaměstnavatelé mají navíc právo se v případě křivého obvinění domáhat u soudu náhrady škody.

Se zavedením interního oznamovacího systému firmám pomáhá řada nástrojů

Firmy mohou povinnosti, které jim ukládá zákon o ochraně oznamovatelů, splnit díky řadě softwarů a nástrojů pro vnitřní oznamovací systém, které jsou nyní na trhu dostupné.

Společnosti se také můžou obrátit na firmy, které nabízejí kompletní řešení interního whistleblowing systému, od gap analýzy přes šetření obdržených podnětů až po stanovení nápravných opatření.