47. díl: Ustájení dojnic – zdraví, produkce a reprodukce
Welfare a zdraví zvířat a další aspekty udržitelnosti jsou stále důležitější při rozhodování spotřebitelů o nákupech. Dobré životní podmínky zvířat ovlivňují celou mléčnou farmu i produkci potravin. Změna systému ustájení má pozitivní vliv na výskyt kulhání, mastitidy a aspekty péče o telata. Dalšími významnými tématy týkajícími se udržitelnosti produkce mléka jsou: minimalizace spotřeby obilovin, snížení emisí skleníkových plynů, například změnou výživy a zlepšení označování a sledovatelnosti produktů.
Zdraví hospodářských zvířat je klíčovým zájmem všech zúčastněných stran v potravinovém systému a má značný dopad na udržitelnou produkci potravin. Zvýšení produktivity znamená, že určité množství mléka nebo masa může být vyprodukováno s nižšími ekonomickými náklady, s použitím menšího množství zdrojů a s nižšími emisemi skleníkových plynů. Choroby, které snižují výnos, růst nebo plodnost, však mají opačný účinek.
Zlepšení reprodukčních ukazatelů může zvýšit živočišnou produkci a efektivitu a zaručit zisk a udržitelnost. Detekce říje, umělé oplodnění (AI), přenos embryí (ET), synchronizace říje (ES) a vícenásobné ovulace jsou některé strategie používané ke zlepšení reprodukce zvířat. Efektivní reprodukce je pro dojnice životně důležitá kvůli jejich vysoké dojivosti, protože nízké reprodukční indexy mohou prodloužit mezidobí, což znamená delší období v neproduktivní fázi. Genetická selekce spojená se zlepšenými reprodukčními vlastnostmi může navíc podpořit udržitelný chov hospodářských zvířat a snížit produkci metanu o 10 až 15 %.
Detekce říje jako nástroj udržitelnosti
Větší pozornost věnovaná reprodukci krav a přijetí technologických strategií může vést k efektivní užitkovosti, která zaručí ziskovost a udržitelnost. Kromě toho je detekce říje zásadním faktorem ovlivňujícím reprodukční výkonnost detekovat nebo chybná diagnóza může vést k významným ekonomickým ztrátám. Tradiční a nejpoužívanější metodou detekce říje je přímé pozorování zemědělským personálem (jehož výsledkem je účinnost pod 50 % až 90 %). Bylo vyvinuto několik zařízení pro automatizaci detekce říje, aby čelila nízké míře detekce říje. Použití krokoměrů, značkovačů, tepelných detektorů, zařízení pro měření vaginální teploty nebo teploty mléka a zařízení, která měří elektrickou impedanci vaginálního hlenu a mnohé senzory pomáhají s detekcí říje, ale i posouzením zdraví krav.
Umělá inseminace (AI) je nezbytná pro zlepšení genetické efektivity stáda. Genetický pokrok dosažený umělou inseminací může zvýšit produkci mléka, aniž by se zvýšil počet zvířat ve stádech dojnic, umělá inteligence tak může nepřímo zvýšit udržitelnost systému. Zlepšení plodnosti může snížit počet neproduktivních zvířat chovaných v zemědělských podnicích a počet potřebných jalovic.
Ustájení pro produkci a reprodukci
Vhodné systémy ustájení skotu jsou nezbytné pro dosažení specifických produkčních a reprodukčních parametrů krav, jakož i pro dosažení dobrých životních podmínek zvířat. Welfare je stav, kdy např. zvířata necítí duševní nebo fyzické nepohodlí, pak nejsou nemocná, zraněná ani chromá a nepociťují stres ani bolest. Poruchy welfare jsou často důsledkem nevhodných podmínek chovu skotu a často jsou spojeny se stresem. Tyto poruchy mají negativní dopad na produkční a reprodukční vlastnosti skotu. Nemoci pohybového aparátu u krav, jako je kulhání, mají negativní vliv i na zabřezávání. Zdravotní problémy nebo snížení dojivosti krav v důsledku stresu přispívají k dřívějšímu vyřazování ze stád.
Hlavními dopady stresu jsou snížení dojivosti a kvality mléka nebo snížení reprodukční efektivity krav. K oxidačnímu stresu dochází v perinatálním období a v prvních týdnech po otelení. Energetická náročnost krávy je mnohem vyšší než energie poskytovaná v krmné dávce. V důsledku zvýšených biochemických procesů v organismu se zvyšuje spotřeba energie a spotřeba kyslíku. Vedlejším účinkem těchto změn je produkce reaktivních forem kyslíku (ROS), které jsou obvykle neutralizovány antioxidanty. Pokud však dojde k nerovnováze, reaktivní formy kyslíku mají nepříznivé účinky na poruchy reprodukce, poškozením oocytů nebo poškození děložní sliznice. Výsledkem je snížení plodnosti a zabřezávání.
Výživa skotu má přímý vliv na metabolismus. Všechny nutriční nedostatky mají vliv na metabolické změny a metabolický stres způsobuje změny v metabolických drahách souvisejících s imunitními funkcemi krávy během rané fáze laktace. Tak jsou náchylnější k infekčním onemocněním i k mastitidě. Stres (např. i tepelný) může mít negativní vliv na zabřezávání krav, březost v periimplantačním období, stejně jako negativní vliv na hormonální poruchy a mortalitu embryí.
V teplých měsících je účinnost umělé inseminace dojnic nižší než v zimě. Vliv sezóny na snížení reprodukční výkonnosti krav je spojen s výskytem poruch sekrece hormonů – především luteinizačního hormonu (LH). Tepelný stres navíc zhoršuje proces zrání dominantních folikulů a může také ovlivnit zadržování placenty nebo poporodní zánět dělohy. Chronický stres má významný vliv na fungování kravských vaječníků tím, že inhibuje sekreci hormonů na ose hypofýza-štítná žláza-vaječníky. U krav s kulháním je delší doba od začátku říje do ovulace. Doba od otelení do začátku estrálního cyklu je také delší. Kulhavé krávy mají v důsledku prožitého stresu a/nebo bolesti hladinu kortizolu v krvi, který inhibuje sekreci reprodukčních hormonů. To má negativní vliv na produkci oocytů a na projevy říje.
Vliv stáje a podestýlky na reprodukci krav
Zásadním aspektem, který ovlivňuje správnou estrální aktivitu dojnic, je také systém ustájení a hustota osazení. Volné stáje umožňují zvířatům komunikovat a vyjadřovat přirozené chování. Typ podestýlky je rozhodujícím faktorem pro zajištění zdraví, dlouhověkosti a vysoké mléčné užitkovosti zvířat. Vhodná podestýlka zaručuje pohodlí při odpočinku a může zabránit výskytu kulhání a mastitidy. Materiál podestýlky by měl poskytovat pohodlí a povzbuzovat krávy k ležení, stejně jako je chránit před možným zraněním. Materiál podestýlky by měl být suchý, aby se zabránilo růstu mikroorganismů v mokru.
Vliv výživy na reprodukci krav
Změny ve výživě mohou mít vliv na plodnost zvířat, včetně toho, že mohou ovlivnit normální funkci vaječníků. Krávy, které mají negativní energetickou bilanci (NEB), mohou mít delší období anestru. Doba anestru se zintenzivňuje prodlužujícím se obdobím špatné výživy. K obnovení ovulace musí být dostatečný přísun energie ke zvýšení koncentrace inzulínu v krvi. Metabolismus souvisí s reprodukcí, a proto metabolické poruchy mohou ovlivnit plodnost. Nízká koncentrace inzulínu v krvi krav po otelení negativně ovlivňuje plodnost zvířat, oddaluje ovulaci a vytváří nepříznivé podmínky pro vývoj a udržení březosti.
Krávy v tranzitním období se vyznačují hormonálními změnami a metabolismem, které mají vliv na produkci, reprodukční vlastnosti a zdraví zvířat. V této době krávy zažívají negativní energetickou bilanci, když poptávka po energii převyšuje dodávku energie. Krávy pak uvolňují volné mastné kyseliny do krevního oběhu jako rezervy na pokrytí svých energetických požadavků. Výsledkem je, že volné mastné kyseliny se metabolicky transformují v játrech.
Ztráta kondice má vliv na plodnost krav. Špatná tělesná kondice (obezita nebo vyhublost) snižuje počet Graafových folikulů ve vaječníku. Ztráta kondice v tranzitním období má za následek inhibici funkce vaječníků po otelení a opožděnou ovulaci a horší kondice krav navíc vede k náchylnosti k mastitidám. Nízký příjem energie z krmiva před otelením může mít za následek riziko poporodního onemocnění a snížení efektivity laktace.
Znečištění prostředí a reprodukce skotu
Dysfunkce v reprodukci je ovlivněna především olovem. Otrava olovem má za následek ztrátu březosti. Kromě toho mohou reprodukci ovlivnit i další kontaminanty, jako jsou mykotoxiny v krmivech. Mykotoxiny kromě karcinogenní aktivity vykazují estrogenní aktivitu, která u krav vyvolává hyperestrogenismus. To má za následek zvětšení reprodukčních orgánů, stejně jako jejich zánět nebo potrat a zhoršené zrání oocytů i zadržení placenty.
Závěr
Užitkovost a reprodukční rychlost skotu ovlivňuje mnoho faktorů. Hlavními faktory jsou výživa, systémy ustájení a stres. Významnými faktory snižujícími plodnost krav jsou také kontaminace krmiva plísněmi, houbami a znečištění životního prostředí – např. pesticidy a toxickými kovy. Je důležité zajistit vhodné podmínky pro dosažení vysoké produktivity a plodnosti. Je nutné poskytnout kravám vhodné podmínky pro chov pro získání vhodných ukazatelů produkce a reprodukce mléčného skotu. To je zásadní pro dosažení dobrých životních podmínek zvířat. Zvířata by měla být ustájena ve vhodných systémech a stáje by měly mít odpovídající prostor pro pohodlí a zdraví krav. Výživa zvířat je také zásadním faktorem. Plodnost dojnic ovlivňuje mnoho faktorů.
Udržitelné živočišné výroby lze dosáhnout pouze společně s vynikajícím zdravím a dobrými životními podmínkami zvířat.