Tichý společník: kdo to je a kdy ho přizvat do společnosti?

S pojmem tichý společník jste se jistě již několikrát setkali. Víte však, kdo tichý společník vlastně je, jak funguje vztah mezi ním a společností a kdy je dobré začít o tichém společníkovi uvažovat?

Kdo je tichý společník?

Tichým společníkem může být fyzická nebo právnická osoba, podnikatel či nepodnikatel, která se nějakým způsobem podílí na podnikání podnikatele, se kterým uzavřela smlouvu o tiché společnosti podle občanského zákoníku. 

Ve smlouvě se tichý společník zavazuje ke vkladu, jehož prostřednictvím se bude podílet po celou dobu trvání tiché společnosti na výsledcích podnikání podnikatele. Podnikatel se zase zavazuje platit tichému společníkovu podíl na zisku.

Vkladem může být například věc hmotná i nehmotná, zuživatelná či nezuživatelná, zastupitelná nebo nezastupitelná, tedy i právo nebo majetková hodnota, ve většině případů se však jedná o peněžitou částku. V případě nemovité věci nabývá podnikatel po dobu trvání tiché společnosti požívací a užívací právo, v ostatních případech platí vyvratitelná právní domněnka, že podnikatel nabyl k předmětu vkladu vlastnické právo. Na rozdíl od vkladu do obchodní korporace však vklad tichého společníka nemusí být oceněn znalcem. Pokud tedy cena vkladu není zřejmá, je namístě, aby si tichý společník a podnikatel cenu předmětu vkladu výslovně dohodli. 

Práva tichého společníka

Kromě povinnosti v podobě vkladu má tichý společník také svá práva. Jedná se například o právo nahlížet do obchodních dokladů a účetních záznamů podnikatele, které je však možné smluvně omezit nebo dokonce vyloučit. Na druhou stranu má tichý společník vždy nárok na stejnopis účetní závěrky za dané účetní období. Tichý společník ale nikdy nemůže zasahovat do vedení podnikání (pokud to nebylo ve smlouvě sjednáno) a ani neručí za dluhy podnikatele.

Kromě toho, že se tichý společník podílí na zisku, podílí se ve stejném rozsahu i na případné ztrátě podnikatele, a to v ujednané výši, případně ve výši určené vzhledem k výši vkladu. Ve chvíli, kdy by podíl tichého společníka na ztrátě dosáhl výše jeho vkladu, došlo by ke zrušení tiché společnosti, ledaže podíl na ztrátě uhradí nebo doplní svůj vklad. Nepřihlíží se k ujednání, která by podíl na zisku či ztrátě vylučovala.

Tichá společnost

Tichá společnost se řadí k závazkovým smluvním vztahům. Jedná se o vztah uzavřený mezi podnikatelem a třetí osobou, který vzniká na základě smlouvy, která sice nemusí být písemná, ale vzhledem k formě a závazkům, které ze smlouvy o tiché společnosti vznikají lze písemnou formu doporučit za jakýchkoliv okolností. 

V mnoha vyspělých zemích světa patří tiché společenství k běžné formě účasti na podnikání jiných osob. V rámci právního řádu České republiky byla tichá společnost po roce 1989 nejdříve upravena obchodním zákoníkem, ale od roku 2014 je její úprava zahrnuta v občanském zákoníku. 

Smlouva o tichém společenství musí vždy obsahovat výši a druh vkladu, lhůtu a způsob předání podnikateli, možnost užívání podnikatele, případně přípustné opotřebení, podíl tichého společníka na zisku (a tedy i podíl na ztrátě) a také to, zda smlouvu uzavírají na dobu určitou či neurčitou.

Kdy může zaniknout nebo být ukončena smlouva o tichém společenství?

Smlouva zaniká ve chvíli, kdy skončí doba, na kterou byla uzavřena. Ukončená může být také písemnou či ústní výpovědí, ukončením podnikání, rozhodnutím o úpadku podnikatele nebo tichého společníka a v neposlední řadě v případě, že podíl na ztrátě dosáhne výše vkladu tichého společníka.

Kdy uvažovat o tichém společníkovi?

Tichý společník se velmi často využívá na začátku podnikání, kdy jsou nezbytné větší finanční investice. Dalším častým případem jsou také situace, kdy podnikatel potřebuje finanční výpomoc, když se jeho podnikání příliš nedaří. Příkladem může být snížení poptávky způsobené nouzovými opatřeními proti koronaviru. Tichý společník se tak ve většině případů využívá tehdy, pokud podnikatel nechce, aby se veřejnost dozvěděla, že potřebuje finanční pomoc, a to z důvodu, že uzavřenou smlouvou nevzniká nový subjekt práva a veřejnost se o tiché společnosti nedozví (pojistit si “utajení” tiché společnosti lze i doložkou mlčenlivosti).

Nevýhody tichého společníka

I přesto, že tiché společenství (které je dle aktuální legislativy nazývané jako tichá společnost) přináší mnoho kladů pro podnikatele, nevýhodou z pohledu podnikatele může být skutečnost, že bude tichému společníkovi vyplácet podíl i v případě, kdy firma dosáhne vysokých zisků. Může tak dojít k výrazné disproporci mezi vloženými prostředky a vyplacenými penězi. Tuto nevýhodu je však možné ošetřit speciálními ujednáními ve smlouvě (konkrétní dohoda o výši podílu), případně volbou jiného druhu financování, například prostřednictvím úvěru, který lze doporučit právě v případě, že podnikatel očekává vyšší zisky.  

Aby smlouva o tiché společnosti obsahovala všechny náležitosti, dostatečně chránila vaše zájmy a nedošlo ke ztrátě finančních prostředků, je více než doporučeníhodné, aby vám takovou smlouvu připravila zkušená advokátní kancelář.