Pracovní poměr, OSVČ nebo dohoda? Přehled výhod a nevýhod pro zaměstnavatele
Rozhodli jste se, že přijmete nové zaměstnance, ale nevíte, jaký pracovněprávní vztah zvolit? V tomto článku vám přiblížíme výhody a nevýhody pro zaměstnavatele spojené s pracovním poměrem, externí spoluprací s OSVČ a v neposlední řadě s prací na některou z dohod.
Pracovní poměr
První možností je zaměstnání na pracovní poměr, přičemž se pracovní poměr dělí na plný úvazek, tedy v rozsahu 40 hodin týdně, a zkrácený úvazek, který je kratší než 40 hodin za týden. Zaměstnavatelé se zaměstnancem uzavírají pracovní poměr buď na dobu určitou, nebo na dobu neurčitou. V případě doby určité může smlouva trvat nejvýše 3 roky a být prodloužena maximálně dvakrát. Pracovní poměr se uzavírá podpisem pracovní smlouvy, která musí obsahovat druh práce, místo nebo místa výkonu práce a den nástupu do práce.
Výhody spojené s pracovním poměrem
Pokud chcete mít stabilní pracovní tým a budovat brand, pravděpodobně se bez zaměstnanců zaměstnaných na pracovní poměr neobejdete. Zaměstnanci, kteří mají potřebné know-how, budou pro firmu přínosnější a budou také pracovat produktivněji než brigádníci, kteří se budou muset vše učit od základů.
Plusem pro zaměstnavatele je také zkušební doba, ve které mohou zaměstnance bez komplikací propustit. Jednou z klíčových výhod také je, že zaměstnanci preferují práci na pracovní poměr, pravděpodobně tak kvalifikované zaměstnance najdete snáze, než kdybyste nabízeli práci na dohodu.
Nevýhody spojené s pracovním poměrem
Je však třeba také říci, že pracovní poměr přináší i některé nevýhody pro zaměstnavatele. Je totiž spojený s celou řadou povinností a nerozlučně souvisí také s vyššími náklady. Jedná se o nejnákladnější pracovněprávní vztah, vzhledem k nároku zaměstnanců na dovolenou, na odstupné při výpovědi z organizačních důvodů na straně zaměstnavatele nebo ze zdravotního důvodu na straně zaměstnance, ale také s ohledem na povinnost držet místo v případě mateřské a rodičovské dovolené.
Jak už jsme nastínili, tento pracovněprávní vztah souvisí i s řadou povinností pro zaměstnavatele. Jakých?
Pracovní poměr: Jaké povinnosti má zaměstnavatel?
- Přihlášení zaměstnance na zdravotní pojišťovnu a OSSZ
- Seznámení zaměstnance s pracovním řádem, kolektivní smlouvou (pokud existuje) a s vnitřními předpisy
- Seznámení zaměstnance s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
- Provedení školení o bezpečnosti práce
- Povinnost platit za zaměstnance kromě sociálního a zdravotního pojištění také zákonné úrazové pojištění
- Zajištění povinné lékařské prohlídky
Spolupráce s OSVČ
Oblíbenou formou je také externí spolupráce s živnostníky. I ta je spojena s výhodami a nevýhodami.
Výhody externí spolupráce s OSVČ
Firmy často spolupracují s OSVČ ve chvíli, kdy potřebují člověka s vysokou mírou kvalifikace na vykonání specifických úkolů. Často se jedná například o fotografy, grafiky, účetní nebo IT specialisty. Nespornou výhodou je skutečnost, že zaměstnavateli odpadá povinnost platit za OSVČ sociální a zdravotní pojištění, případně také nemocenské pojištění. Zaměstnavatel tedy vůči OSVČ nemá téměř žádné závazky, vyplatí jen živnostníkovi odměnu, na níž se domluvili. S OSVČ zaměstnavatel neuzavírá pracovní smlouvu, spolupráci je možné právně ošetřit například smlouvou o dílo.
Nevýhody externí spolupráce s OSVČ
Představa spolupráce s OSVČ bez dalších nákladů a povinností je pro mnoho zaměstnavatelů velmi lákavá. Je ale třeba dát si velký pozor na to, aby se tato spolupráce nedala označit jako nelegální a nepovažovala se za takzvaný švarcsystém, za který hrozí pokuty až do výše 10 000 000 Kč.
Kdy se jedná o švarcsystém?
Jednoduše řečeno se o švarcsystém jedná ve chvíli, kdy je OSVČ ve vztahu, který vykazuje známky pracovního poměru, ale svou práci pro zaměstnavatele vykonává na živnostenský list. O nelegálním švarcsystému tedy mluvíme, pokud je mezi OSVČ a zaměstnavatelem vztah podřízený/nadřízený, pokud OSVČ nevystupuje svým jménem, ale jménem zaměstnavatele, OSVČ využívá pracovní nástroje zaměstnavatele (např. počítač, kancelář) a fakturuje jen jedinému zaměstnavateli. O švarcsystém se dále jedná ve chvíli, kdy má OSVČ se zaměstnavatelem uzavřenou smlouvu na dlouhé časové období nebo má stanovenou pevnou pracovní dobu.
Jak nastavit spolupráci s OSVČ, aby byla legální?
S OSVČ je samozřejmě možné spolupracovat i legální cestou prostřednictvím takzvaného outsourcování. Tato spolupráce nesmí vykazovat znaky závislé práce, která je vykonávaná ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti. OSVČ musí práci vykonávat osobně, pod vlastním jménem a mít i další klienty.
Práce na dohodu: DPP a DPČ
V neposlední řadě je možné pracovníky zaměstnat na dohodu, buďto na dohodu o provedení práce (DPP) nebo na dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Dohoda o pracovní činnosti se uzavírá na maximální počet 20 pracovních hodin týdně (odpracované hodiny se počítají v průměru za celý rok).
Dohoda o provedení práce umožňuje pracovat maximálně 300 hodin pro jednoho zaměstnavatele za rok. Pokud tedy hledáte zaměstnance na práci, která je rozložitelná do delšího časového období, zvolte DPČ. DPP se vám vyplatí zejména v případě krátkodobých prací, například v předvánočním období nebo při inventuře.
Výhody práce na dohodu
Pro zaměstnavatele je klíčovou výhodou práce na dohodu skutečnost, že do určité hranice za zaměstnance nemusí platit odvody na sociální a zdravotní pojištění, a náklady jsou tím pádem nižší. Výhodu pro zaměstnavatele také je, že zaměstnanec pracující na dohodu nemá nárok na odstupné ani na dovolenou a ochrannou dobu.
Nevýhody práce na dohodu
Nevýhodou je, že je práce na dohodu omezena rozsahem hodin a pokud zaměstnanec vydělává na DPP více než 10 000 Kč hrubého za měsíc nebo na DPČ více než 3 000 Kč hrubého za měsíc, musí zaměstnavatel odvádět zdravotní a sociální pojištění. Pracovník pracující na dohodu má také právo na minimální hodinovou mzdu stanovenou zákonem, pro rok 2022 se jedná o 96,40 Kč na hodinu. Zaměstnavateli také vznikají některé povinnosti.
Povinnosti zaměstnavatele spojené s dohodami
Obě dohody musejí být uzavřeny písemně. Zaměstnavatel má stejně jako u klasického poměru i u DPP a DPČ povinnost poskytnout zaměstnancům školení BOZP. Pro pracovníky na DPP a DPČ jsou také povinné lékařské prohlídky v případě, že budou vykonávat rizikové práce podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo v případě, že součástí pracovní činnosti je i taková, pro kterou jsou stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny vyhláškou č. 79/213 Sb., případně jinými právními předpisy. Podle zákoníku práce zaměstnanci pracujícímu na základě DPČ přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (či karantény) náhrada odměny z dohody.
- Pokud chcete mít stabilní pracovní tým a budovat brand, pravděpodobně se bez zaměstnanců zaměstnaných na pracovní poměr neobejdete.
- Pracovní poměr je ale pro zaměstnavatele spojený s celou řadou povinností a nerozlučně souvisí také s vyššími náklady.
- Spolupráce s OSVČ je výhodná ve chvíli, kdy potřebujete člověka s vysokou mírou kvalifikace na vykonání specifických úkolů.
- Zaměstnavatel vůči OSVČ nemá téměř žádné závazky, vyplatí jen živnostníkovi odměnu, na níž se domluvili. Je ale třeba dát si velký pozor na to, aby se tato spolupráce nedala označit jako nelegální a nepovažovala se za takzvaný švarcsystém, za který hrozí pokuty až do výše 10 000 000 Kč.
- V případě nárazové práce, kdy se vám vyplatí pracovníky zaměstnat na konkrétní počet hodin, můžete zvolit dohodu, buďto dohodu o provedení práce (DPP), nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ).
- Obě dohody mají omezení rozsahu práce. Pokud hledáte zaměstnance na práci, která je rozložitelná do delšího časového období, zvolte DPČ. DPP se vám vyplatí zejména v případě krátkodobých prací, například v předvánočním období nebo při inventuře.