1. díl: Podnikejte jako zaměstnanec. Jak na to?

Podnikání na vedlejší úvazek je výhodné pro ty, kdo si chtějí ověřit svůj podnikatelský nápad nebo kdo si chtějí přivydělat k práci. Má ale svá úskalí. Co je potřeba zařídit a na co dát pozor?

Zákon říká, že pokud provozujete soustavnou činnost za účelem výdělku, pak jde o podnikání. Jde-li pouze o občasnou činnost, se kterou se vejdete do 300 hodin ročně, můžete se svými klienty uzavírat dohodu o provedení práce (DPP).

Pokud výdělek nepřesahuje 10 000 Kč měsíčně, strhává se pouze zálohová 15% daň a neodvádí se sociální ani zdravotní pojištění. Je navíc možné podepsat prohlášení k dani (tzv. „růžový papír“), kde lze uplatnit základní slevu na poplatníka a případně další zvýhodnění, čímž se příjem od 15% zálohové daně zcela osvobozuje. Lze jej ale mít podepsaný pouze u jednoho zaměstnavatele. Při překročení limitu 10 000 Kč se příjem vždy daní 15 %, navíc nelze uplatnit s prohlášením slevu na poplatníka. Odvádí se také sociální a zdravotní pojištění dle výdělku (11 % zaměstnancem, 34 % zaměstnavatelem).

Jak na živnostenský list
Jestliže máte skvělý podnikatelský nápad, pak nezbývá, než si zajistit živnostenský list. Pokud by totiž bylo zjištěno, že podnikáte bez něj, hrozí vám vysoká pokuta 500 000 až 1 000 000 Kč od živnostenského úřadu. Existuje několik typů živností s různými podmínkami pro zisk oprávnění.

Koncesovaná živnost vyžaduje podání žádosti o koncesi. Důvodem je, že tyto typy živností podléhají nějaké konkrétní státní regulaci, například zákonu o taxislužbě.

Dále existují tři typy ohlašovacích živností. Jak již název napovídá, u živnostenského úřadu nepodáváte žádost, nýbrž je ohlašujete.

• Volná živnost – jde o činnosti, kde zákon nevyžaduje žádnou zvláštní způsobilost či vzdělání.
• Řemeslná živnost – řemeslné živnosti vyžadují kromě splnění všeobecných podmínek také doložení odborné způsobilosti. V daném oboru tak potřebujete například výuční list nebo maturitní zkoušku.
• Vázaná živnost – živnosti s různými specifickými podmínkami pro splnění odborné způsobilosti.

Výčet všech činností spadajících pod jednotlivé kategorie i s popisem naleznete v přílohách 1–4 živnostenského zákona.

Zařídit si samotný živnostenský list již není nic složitého. Na živnostenském úřadě či centrálním registračním místě je potřeba vyplnit jednotný registrační formulář, dále si připravte tisíc korun, občanský průkaz a v případě jiné než volné živnosti také potřebné dokumenty. Pokud jste majiteli datové schránky či elektronického podpisu, lze žádost podat i elektronicky a odeslat příslušnému úřadu.

Dejte si pozor na povinnosti k zaměstnavateli
Pokud hodláte podnikat v jiném oboru, než ve kterém podniká váš zaměstnavatel, nemusíte mu nic ohlašovat. Jestliže jde ovšem o shodný obor, jste povinni od zaměstnavatele získat písemný souhlas. Pro něj se přitom může jednat o situaci, kdy povolí vznik konkurence, tudíž to rozhodně nepovažujte za samozřejmé. Svůj souhlas navíc může kdykoli vzít zpět, tehdy jste povinni podnikání v co nejkratší době ukončit.

Problém by mohla představovat také tzv. konkurenční doložka, kterou někteří zaměstnavatelé od nových zaměstnanců vyžadují. V té se zavazujete, že nebudete podnikat ve stejném oboru či vykonávat stejnou činnost pro jiného zaměstnavatele. To platí jak po dobu zaměstnání, tak i určitou dobu po jeho skončení, nejdéle však jeden rok.

Zamyslete se také nad tím, jestli na další činnost skutečně máte časovou kapacitu. Pokud si toho na sebe vezmete příliš, může být vaše podnikání velmi brzy opět u konce.

Specifická situace nastává, pokud jste státním zaměstnancem, tedy například zaměstnancem Policie ČR, soudu, ministerstva či jiné státní instituce. Tehdy se na vás vztahuje zákaz podnikání.

Paušál nebo skutečné výdaje?
Výhodou při podnikání je, že můžete uplatňovat výdaje, o které se vám poníží daňový základ. Ve většině případů se vyplatí výdaje odečítat paušálně, což vám ušetří spoustu administrativní zátěže. Není totiž třeba vést daňovou evidenci, nýbrž pouze evidenci příjmů a pohledávek, zároveň nemusíte archivovat veškeré účtenky pro pozdější prokázání výdajů. Pro podnikatele na vedlejší činnost navíc paušál prakticky vždy vyjde výhodněji, jelikož se počítá procentem z příjmů. V důsledku toho může jít o výrazně vyšší částku, než která reálně vaše výdaje tvoří. Výdajový paušál se pohybuje mezi 30–80 % podle typu živnosti. Díky tomu, že daňový základ ze zaměstnání je vyšší než z vedlejší činnosti, nepřijdete navíc o slevu na manželku nebo manžela. V případě, že se rozhodnete uplatňovat skutečné výdaje, budete muset veškeré faktury za náklady evidovat po dobu deseti let a finanční správa může kdykoli přijít na kontrolu. U podnikání na „vedlejšák“ navíc výdaje nebývají natolik vysoké, proto si paušálem výrazně snížíte daňový základ.

Zdravotní a sociální pojištění se odvíjí od výdělku
Pro placení sociálního pojištění je klíčová tzv. rozhodná částka, která pro rok 2018 činí 71 950 Kč. Pokud se příjmy ponížené o výdaje do této sumy vejdou, pak sociální pojištění neplatíte. Pozor na to, že tato částka se platí za rok. Pokud podnikáte pouze část roku, tato částka se poměrně snižuje.

V případě zdravotního pojištění neodvádíte první rok žádné zálohy, ale platíte jej po konci roku při podávání přehledu o příjmech a výdajích, konkrétně do 8 dní po podání přehledu o příjmech a výdajích. Jeho výše činí 13,5 % z poloviny vyměřovacího základu, tedy z příjmů s odečtenými výdaji. Z této částky se také vypočte výše záloh pro další rok.

I tehdy, když se vejdete do limitu rozhodné částky, je potřeba příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení dodat přehled o příjmech a výdajích. Ten se podává také zdravotní pojišťovně, jež z něj následně vyměří výši pojistného. Do přehledu pro zdravotní pojišťovnu se neuvádí příjmy ze zaměstnání, u přehledu pro OSSZ tehdy, když celkové příjmy za rok přesáhnou stanovený maximální vyměřovací základ. Ten v roce 2018 činí 1 438 992 Kč.

Aktuální informace o zálohách na zdravotním a sociálním pojištění pro rok 2020 najdete v tomto článku. 

Daňovému přiznání se nevyhnete
I při podnikání na vedlejší činnost jste povinni odevzdávat plnohodnotné daňové přiznání včetně přílohy o příjmech a výdajích. Do daňového přiznání je potřeba uvést i příjmy ze závislé činnosti, v tomto případě tedy zaměstnání. Od svého zaměstnavatele proto musíte získat tzv. Potvrzení o zdanitelných příjmech, kterým tyto příjmy doložíte. Daňové přiznání se odevzdává vždy do konce března za uplynulý kalendářní rok. Slevy na poplatníka je možné uplatnit pouze jednou, dohromady tedy na příjmy z podnikání i zaměstnání.

Potřebujete EET?
Elektronická evidence tržeb se vás týká tehdy, když podnikáte v oblasti ubytování či stravování nebo velkoobchodu či maloobchodu. Do budoucna je stále potřeba počítat se třetí a čtvrtou vlnou, jež měla začít platit od června 2018, toho času nicméně byla Ústavním soudem odložena na neurčito.

Důležité ovšem je, že EET se vás týká pouze tehdy, kdy svým zákazníkům umožňujete platit v hotovosti. Pokud tedy není pro vaši klientelu limitující možnost platit pouze bezhotovostně (kartou či převodem), hotovosti se zcela vyhněte a ušetříte si starosti s EET.

Pozor na to, že i pokud nespadáte pod EET, stále za své služby musíte vystavovat účtenky v podobě kupních dokladů. Na nich by měl být uveden čas a datum prodeje, popis produktu či služby, cena, identifikační a kontaktní údaje prodávajícího.

Příští měsíc vám poradíme, jak rozjet podnikání při studiu.
Chcete více chytrých rad pro své podnikání a užitečné nástroje? Sledujte náš web průběžně, ať jste pořád o krok napřed před konkurencí.