Přísnější posuzování švarcsystému: znáte novou definici nelegální práce?

Od začátku roku 2024 platí novela zákona o zaměstnanosti, která mimo jiného mění definici nelegální práce. Nově by mělo být jednodušší nelegální práci odhalit, a tedy i potrestat. Co je tedy považováno za nelegální práci a jak se bezpečně vyhnout tzv. švarcsystému?

Co je to nelegální práce

Za nelegální práci zákon o zaměstnanosti obecně považuje:

• výkon práce mimo pracovněprávní vztah (tedy jakákoli práce bez smlouvy, a to včetně švarcsystému),
• zaměstnávání cizinců v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez povolení nebo v rozporu s příslušným oprávněním,
• zaměstnávání cizinců bez platného oprávnění k pobytu na území České republiky. 

Znaky švarcsystému

Za tzv. švarcsystém se považuje taková práce, která má znaky závislé práce, ale je vykonávaná mimo rámec pracovněprávního vztahu, konkrétně si faktický zaměstnanec místo pobírání mzdy za svoji práci fakturuje finanční odměnu jako OSVČ. Formálně tedy zaměstnanec a zaměstnavatel vystupují jako obchodní partneři (dodavatel a odběratel), fakticky jde ale o závislou práci.

Za znaky závislé práce se považuje především vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance či výkon práce jménem a podle pokynů zaměstnavatele. Podle zákoníku práce musí být závislá práce vykonávaná v pracovněprávním vztahu, tedy na pracovní smlouvu nebo dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti.

Švarcsystém je tedy nelegální. Účelové nahrazování pracovněprávního vztahu jinými typy smluv totiž významně omezuje práva zaměstnance (např. právo na placenou dovolenou, nemocenskou, výpovědní lhůtu apod.), ale také snižuje daňovou a odvodovou zátěž, což má negativní dopad na veřejný rozpočet i budoucí důchod zaměstnance, případně mateřskou apod.

Reklama

Co se změnilo v definici nelegální práce

Cílem novely zákona o zaměstnanosti je zejména zjednodušit dokazování nelegální práce. V praxi bylo před touto novelou největším problémem dokazování soustavnosti takové práce, což byl jeden z nejdůležitějších znaků nelegální práce. Inspektorát práce tedy musel dokazovat, že nelegální práce „na živnost“ probíhá delší dobu, ovšem v případě práce mimo pracovněprávní vztah je takové dokazování téměř nemožné.

Novela proto od 1. ledna 2024 vypustila podmínku soustavnosti z definice nelegální práce a výslovně specifikuje, že délka trvání takové práce již není určující. Pokud tedy inspektorát v den kontroly odhalí nelegální práci, nemusí dokazovat, jak dlouho taková práce trvá a může rovnou udělit sankce.

Sankce za švarcsystém jsou od roku 2024 přísnější

Za švarcsystém hrozí sankce nejen zaměstnavateli, ale i samotnému živnostníkovi, který pro zaměstnavatele pracuje. Pokuty se pohybují v rozmezí 50 tisíc Kč – 10 milionů Kč pro zaměstnavatele a živnostník (faktický zaměstnanec) může být za výkon takové práce postižen pokutou až do výše 100 tisíc Kč. Oběma stranám navíc může být za celé období výkonu nelegální práce doměřena daň a odvody zdravotního, nemocenského a sociálního pojistného včetně penále.

Výši finančních sankcí novela nemění, nicméně přináší navíc další typ sankce, a to zákaz činnosti pro zaměstnavatele až na 2 roky.  

Jak se vyhnout švarcsystému?

Sankce tedy mohou být pro podnikatele likvidační, kvůli čemuž se švarcsystému snaží většina zaměstnavatelů vyhnout. Někdy však nelze jednoznačně určit, zda se jedná o švarcsystém, či nikoli. Naplnění znaků závislé práce je předmětem individuálního posouzení ze strany orgánů inspekce práce, přičemž míra přísnosti takového posuzování může být značně rozdílná zejména právě v různých „hraničních“ případech.

V případě nejistoty je tedy vždy namístě poradit se s právníkem, případně rovnou uzavřít se zaměstnancem některý z legálních pracovněprávních vztahů.