Komentář M. Kupky

Jarní výsledky ČSOB Indexu očekávání firem opakovaně potvrzují, že respondenti průzkumu dokážou správně vyhodnocovat změny ve vývoji české ekonomiky, stejně tak jako rizika i příležitosti, s nimž se v následujících měsících budou potkávat.

martin-kupka-2-750x483-1

Reportované mírné zlepšení hodnoty souhrnného Indexu oproti podzimnímu šetření spolu s návratem nad neutrální hladinu (+3,7) dobře koreluje s koncem období recese v české ekonomice a návratem k reálnému mezikvartálnímu růstu v prvním čtvrtletí 2023. Fakt, že nejsilnější nárůst tentokrát zaznamenal subindex vývoje poptávky (+11,5), zatímco subindexy rozšíření podnikání a vývoje objemu investic si polepšily citelně méně (poslední navíc zůstal v záporném teritoriu) vybízí k závěru, že firmy na jedné straně reflektují projasňující se budoucnost (díky zlepšující se kondici tuzemské i globální ekonomiky), na straně druhé však neopomíjejí skutečnost, že vlivem setrvalé přítomnosti řady rizik ještě nemusí být definitivně „z lesa venku“.

V této souvislosti stojí za zmínku, že index respondenty vnímaného rizika se na jaře propadl na nejnižší hodnotu za poslední dva roky (36,7 %) a vyšší spokojenost se stavem ekonomiky (36 %) jsme evidovali naposledy v roce 2019.

Mezi firmami nejčastěji uváděnými riziky dominují růst cen energií spolu s budoucím vývojem ekonomické situace v zemi (obojí v 58 %, resp. 57 % případů), s desetibodovým odstupem následuje nedostatek kvalitních zaměstnanců (47 %). Příznačný je relativní pokles vnímané závažnosti rizik pramenících z válečných konfliktů (32 %), nedostatku surovin (24 %) nebo pandemie (23 %).

Síla pocitů ohrožení není napříč ekonomikou identická, rozdíly mezi hlavními ekonomickými odvětvími nicméně nejsou propastné: jestliže zemědělství, lesnictví a rybářství reportuje spolu se zpracovatelským průmyslem, výrobou a strojírenstvím hodnotu 50 %, obchod spolu s administrativními a podpůrnými činnostmi na 8. – 9. místě vykazují relativně blízkých 42 %. Nejméně ohrožení (11. místo) pociťují firmy v oboru informačních a komunikačních činností (34 %).

Dobrou zprávou a příslibem do budoucna zůstává podle průzkumu ochota malých a středních českých společností inovovat: inovace řeší více než devět z deseti dotazovaných firem a podnikatelů. Inovační úsilí směřuje nejčastěji do oblasti vývoje nových produktů nebo optimalizace/navyšování kapacity výrobních procesů. Výjimkou samozřejmě nejsou inovace orientované na snížení negativních dopadů podnikání na životní prostřední a posílení udržitelnosti.