Kdo musí a nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů?
I fyzickým osobám, které nejsou podnikateli, může vzniknout povinnost podat daňové přiznání za rok 2023. Zjistěte, zda se povinnost podat daňové přiznání týká i vás.
Kdy musí daňové přiznání podat zaměstnanci
Daňové přiznání nemusí podat zaměstnanec při splnění následujících 3 podmínek:
- Zaměstnanec měl v roce 2023 pouze jednoho zaměstnavatele nebo měl víc zaměstnavatelů po sobě – zaměstnání se časově nepřekrývají,
- u všech zaměstnavatelů zaměstnanec podepsal Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – někdy nazývané “růžový papír” a zároveň
- zaměstnanec neměl příjmy z § 7 až § 10 (tj. z podnikání, kapitálového majetku, z nájmu nebo z ostatních příjmů) dohromady vyšší než 20 tisíc Kč.
Všechny tyto tři podmínky musí být splněny současně.
První podmínka: Zaměstnání se časově nepřekrývají
První podmínkou pro to, aby zaměstnanec neměl povinnost podat si daňové přiznání, je, že má v roce 2023 zaměstnání jen u jednoho zaměstnavatele. Pokud došlo ke změně zaměstnavatele v průběhu roku 2023, tak jsou zaměstnání po sobě. Nevadí, pokud je mezi nimi nějaká časová prodleva, ale nesmí se překrývat. Výjimkou je případ, kdy je v druhém zaměstnání uplatňována srážková daň. To se týká např. práce na základě dohody o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně, pokud není u zaměstnavatele podepsáno prohlášení poplatníka. Pokud si nejste jisti, jestli je vám příjem zdaňován srážkovou daní, informujte se u svého zaměstnavatele.
Příklad
Zaměstnanec v pracovním poměru u zaměstnavatele A ukončil pracovní poměr dohodou 15. 6. 2023. S tím, že od 5. do 15. 6. 2023 čerpá dovolenou. U zaměstnavatele A měl zaměstnanec podepsané prohlášení poplatníka do června 2023. U zaměstnavatele B nastoupil ještě během trvání pracovního poměru u předchozího zaměstnavatele A, a to během dovolené – u zaměstnavatele B nastoupil od 10. 6. 2023 a byl u něj i na konci roku 2023. Prohlášení poplatníka u zaměstnavatele B podepsal od července 2023. Má zaměstnanec povinnost podat daňové přiznání za rok 2023?
Jelikož v období od 10. 6. do 15. 6. 2023 měl zaměstnanec dvě zaměstnání současně, tak mu vznikla povinnost podat daňové přiznání za rok 2023.
Příklad
Zaměstnanec je v pracovním poměru u zaměstnavatele A. U tohoto zaměstnavatele je zaměstnán celý rok 2023 a podepsal u něj prohlášení poplatníka. Kromě toho si přivydělává na dohodu o provedení práce u zaměstnavatele B. Odměna z dohody nepřesahuje částku 10 000 Kč měsíčně, u zaměstnavatele B nemá zaměstnanec podepsané prohlášení poplatníka, a tudíž mu je příjem zdaňován srážkovou daní. Má zaměstnanec povinnost podat si daňové přiznání?
Zaměstnanec nemá povinnost si podat daňové přiznání. U zaměstnavatele A může požádat o provedení ročního zúčtování daně. V ročním zúčtování se nezohlední srážková daň zaplacená v zaměstnání B. Pokud by chtěl zaměstnanec vrátit přeplatky ze zaměstnání B zdaněné srážkovou daní, může si dobrovolně podat daňové přiznání a v něm zahrnout příjmy ze zaměstnání A i B.
Druhá podmínka: Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
Druhou podmínkou je, že zaměstnanec v zaměstnání podepsal Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Prohlášení je možné podepsat i zpětně, a to do 15. 2. 2024 za rok 2023.
Příklad
Zaměstnanec byl celý rok 2023 zaměstnán v jednom zaměstnání. V zaměstnání nepodepsal prohlášení poplatníka na rok 2023 a ve mzdách za leden až prosinec mu nebyla uplatňována sleva na poplatníka. Následně 10. 2. 2024 zaměstnanec zpětně podepsal prohlášení poplatníka na rok 2023 s uplatněním slevy na poplatníka a současně požádal o provedení ročního zúčtování za rok 2023. Kromě slevy na poplatníka neuplatňuje žádné jiné daňové odpočty. Má povinnost podat daňové přiznání? Má zaměstnavatel povinnost provést zaměstnanci roční zúčtování za rok 2023 a uplatnit mu slevu na poplatníka?
Zaměstnanec podepsal v zákonném termínu prohlášení poplatníka na rok 2023 a rovněž v zákonném termínu požádal o provedení ročního zúčtování. Nemá povinnost podat daňové přiznání. Zaměstnavatel má povinnost mu provést na základě jeho žádosti roční zúčtování a zohlednit slevu na poplatníka za rok 2023 zpětně.
Třetí podmínka: Příjmy z § 7 až § 10 do 20 tisíc Kč
Třetí podmínkou je, že zaměstnanec nemá zdanitelné příjmy z § 7 až § 10 vyšší než 20 000 Kč ročně. Tato částka byla pro rok 2023 navýšena. Do konce roku 2022 byl limit 6 000 Kč. Do limitu se nepočítají příjmy osvobozené od daně ani příjmy zdaněné srážkovou daní. Do limitu se všechny příjmy sčítají. Počítá se částka příjmů, nikoliv základ daně, tj. před snížením o případné výdaje.
Příklad
Zaměstnanec měl v roce 2023 kromě příjmů ze zaměstnání také příjem z podnikání 10 000 Kč. K těmto příjmům by mohl uplatnit paušální výdaje 60 %, tj. základ daně z podnikání činí 4 000 Kč (10 000 Kč – 6 000 Kč). Dále má příjmy z nájmu nemovitosti 15 000 Kč ročně, skutečné výdaje 20 000 Kč, tj. základ daně je ztráta – 5 000 Kč. Má zaměstnanec povinnost podat daňové přiznání?
Ano, zaměstnanec má povinnost podat daňové přiznání, protože jeho ostatní příjmy činí 10 000 Kč z podnikání + 15 000 Kč z nájmu, tj. celkem 25 000 Kč. Což je víc než limit příjmů 20 000 Kč. K případným výdajům se nepřihlíží.
Příklad
Zaměstnanec měl v roce 2023 kromě příjmů ze zaměstnání také příjem z autorských honorářů za příspěvky do časopisů ve výši 5 000 Kč za březen 2023 a 8 000 Kč za říjen 2023. Tyto honoráře byly dle potvrzení nakladatelství zdaněny srážkovou daní. Dále měl příjmy z prodeje cenných papírů ve výši 30 000 Kč ročně. Příjmy z prodeje cenných papírů jsou osvobozeny dle § 4 odst. 1 písm. w) – příjem z prodeje cenných papírů v úhrnu za rok nepřesáhl částku 100 000 Kč. A dále měl zaměstnanec příjmy v podobě dividend z cenných papírů ve výši 5 000 Kč za rok. Má povinnost podat daňové přiznání?
Do limitu příjmů 20 000 Kč se nepočítají příjmy zdaněné srážkovou daní ani příjmy osvobozené. Autorské honoráře ve výši 5 000 Kč + 8 000 Kč = 13 000 Kč jsou zdaněny srážkovou daní – nepočítají se do limitu. Příjmy z prodeje cenných papírů ve výši 30 000 Kč jsou osvobozeny – nepočítají se do limitu. Dividendy 5 000 Kč se počítají do limitu. Kromě příjmů ze zaměstnání má zaměstnanec pouze příjmy z dividend 5 000 Kč. Nemá povinnost podat daňové přiznání za 2023.
Zaměstnanec daňový nerezident
Daňové přiznání musí podat zaměstnanec daňový nerezident, pokud chce uplatnit jakékoliv slevy na dani nebo nezdanitelné částky kromě slevy na poplatníka nebo slevy na studenta (slevu na studenta je možné uplatnit naposledy v daňovém přiznání za rok 2023).
Dary na Ukrajinu
Daňové přiznání musí rovněž podat zaměstnanec, který by chtěl uplatnit dar poskytnutý v roce 2023 právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny. Výjimku představuje dar Ukrajině prostřednictvím zastupitelského úřadu Ukrajiny na území České republiky. Dary poskytnuté prostřednictvím zastupitelského úřadu Ukrajiny na území České republiky může zaměstnanec český daňový rezident uplatnit i v ročním zúčtování daně.
Zaměstnání v zahraničí
Daňové přiznání nemusí podat poplatník, který má pouze příjmy ze zaměstnání v zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. A to jak příjmy, u kterých se metoda vynětí přímo uvádí v příslušné smlouvě o zamezení dvojího zdanění, tak ty, u kterých si poplatník tuto metodu zdanění zvolil na základě možnosti v § 38f odst. 4.
Příklad
Poplatník český daňový rezident měl v roce 2023 pouze příjmy ze zaměstnání v Německu. Příjmy byly v Německu zdaněny. Mezinárodní smlouva o zamezení dvojího zdanění aplikuje na příjmy z Německa metodu vynětí. Český daňový rezident nemá povinnost podat daňové přiznání.
Chybná záloha na daň zaviněná zaměstnancem
Daňové přiznání musí podat zaměstnanec, kterému byla jeho chybou sražena menší záloha na daň nebo vyplacen vyšší daňový bonus na dítě, než měl být. A to v případě, že se zaměstnanec nedohodl se zaměstnavatelem na dodatečném sražení chybné částky v další mzdě.
Příklad
Zaměstnanec podepsal prohlášení poplatníka na rok 2023. V prohlášení uplatňuje daňové zvýhodnění na zletilé studující dítě. Studium dítěte doložil zaměstnavateli potvrzením o studiu na celý rok 2023. V květnu 2023 však dítě – student studium ukončil a přestal být nezaopatřeným dítětem, na které je možné uplatňovat daňové zvýhodnění. Tuto změnu zaměstnanec zaměstnavateli neoznámil. A zaměstnavatel uplatňoval daňové zvýhodnění na dítě po celý rok 2023. To, že došlo ke změně, oznámil zaměstnanec zaměstnavateli až v únoru 2024 při podpisu prohlášení na rok 2024. Nedošlo k dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem na dodatečném sražení chybné částky. Zaměstnavatel informoval zaměstnance, že má povinnost podat si daňové přiznání. V tomto případě má zaměstnanec povinnost podat si daňové přiznání a vrátit neoprávněně čerpané daňové zvýhodnění na dítě a případně i neoprávněně čerpaný daňový bonus. Opravu nelze provést prostřednictvím ročního zúčtování u zaměstnavatele.
Předčasné ukončení životního pojištění – příspěvek zaměstnavatele
Povinnost podat daňové přiznání má zaměstnanec, který předčasně ukončil v roce 2023 životní pojištění, na které mu přispíval zaměstnavatel, a tento příspěvek zaměstnavatele byl u zaměstnance osvobozen od zdanění.
O předčasném ukončení životního pojištění musí zaměstnanec informovat svého zaměstnavatele a požádat ho o vystavení potvrzení o zdanitelných příjmech. Zaměstnavatel v potvrzení o příjmech uvede kromě dalších údajů i částku osvobozeného příspěvku za předchozích 10 let zpětně. Pokud měl zaměstnanec i jiné zaměstnavatele, musí zjistit výši osvobozeného příspěvku i od těchto zaměstnavatelů, a to 10 let zpětně. Zaměstnanec musí tento příspěvek zdanit ve svém daňovém přiznání, a to bez ohledu na výši příspěvku – i kdyby částka byla nižší než 20 000 Kč. Jedná se o příjem dle § 6.
Pokud by zaměstnanec předčasně ukončil penzijní pojištění, tak v roce 2023 příspěvek zaměstnavatele na penzijní pojištění nezdaňuje. Tato povinnost se týká v roce 2023 pouze příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění a jeho předčasné ukončení.
Příklad
Zaměstnavatel přispíval zaměstnanci na jeho životní pojištění částkou 6 000 Kč ročně. Zaměstnanci takto přispíval poslední 2 roky, tzn. příspěvek zaměstnavatele činil celkem 12 000 Kč. Předtím zaměstnanci žádný zaměstnavatel na jeho životní pojištění nepřispíval. Zaměstnanec předčasně ukončil životní pojištění v roce 2023. Žádné jiné příjmy kromě příjmů ze zaměstnání nemá. Má povinnost podat daňové přiznání?
Ano, zaměstnanec musí podat daňové přiznání za rok 2023. A to i když je částka příspěvku nižší než 20 000 Kč a jiné příjmy kromě příjmů ze zaměstnání nemá. Předčasné ukončení životního pojištění oznámí zaměstnavateli a požádá o vystavení potvrzení o zdanitelných příjmech.
Předčasné ukončení penzijního nebo životního pojištění – platby poplatníka
Daňové přiznání musí podat poplatník, který si ve svém daňovém přiznání nebo v ročním zúčtování u zaměstnavatele uplatňoval nezdanitelnou částku na penzijní nebo životní pojištění a v roce 2023 došlo k předčasnému ukončení pojištění. V daňovém přiznání jako ostatní příjem § 10 zdaní takto uplatněné odpočty, a to 10 let zpětně.
Pokud je poplatník zaměstnancem, tak platí, že nemusí podat daňové přiznání, pokud kromě příjmů ze zaměstnání má zdanitelné příjmy pouze v podobě těchto uplatněných příspěvků na pojištění a vejde se do limitu 20 000 Kč za rok.
Nebo pokud se celkové zdanitelné příjmy poplatníka včetně dodaňovaných příspěvků na pojištění vejdou do limitu 50 000 Kč.
Příklad
Zaměstnanec má v roce 2023 příjmy ze zaměstnání. V roce 2023 předčasně ukončil penzijní pojištění. Uplatňovaný odpočet na penzijní pojištění v předchozích 10 letech činil celekm 18 000 Kč. Žádné jiné příjmy nemá. Má povinnost podat daňové přiznání?
Zaměstnanec se vejde do limitu 20 000 Kč. Nemá povinnost podat daňové přiznání.
Ostatní případy, kdy musí poplatník podat daňové přiznání
Daňové přiznání za rok 2023 musí podat poplatník, jehož celkové zdanitelné příjmy za rok 2023 přesáhly částku 50 000 Kč. Do limitu se nepočítají osvobozené příjmy nebo příjmy zdaněné srážkovou daní. Limit se počítá z příjmů, nikoliv ze základu daně. Nesnižuje se tedy o výdaje.
Dále má povinnost podat přiznání poplatník, který dosahuje daňové ztráty. A to bez ohledu na výši příjmů.
Příklad
Poplatník starobní důchodce má příjem v podobě starobního důchodu – osvobozený příjem. A dále v roce 2023 pronajímal pole. Příjem z nájmu činil 40 000 Kč za rok. Jiné příjmy nemá. Má povinnost podat daňové přiznání?
Poplatník nemá povinnost podat daňové přiznání, protože jeho zdanitelné příjmy nepřesáhly částku 50 000 Kč za rok.
Příklad
Žena pobírající rodičovský příspěvek – osvobozený příjem měla příjmy z podnikání za rok 2023 ve výši:
- 30 000 Kč, uplatňuje paušální výdaje 60 %,
- 55 000 Kč, uplatňuje paušální výdaje 60 %,
- 30 000 Kč, uplatňuje skutečné výdaje 40 000 Kč.
Žádné jiné příjmy za rok 2023 neměla. Má povinnost podat daňové přiznání?
- Zdanitelný příjem je nižší než 50 000 Kč – nemá povinnost podat daňové přiznání.
- Zdanitelný příjem je vyšší než 50 000 Kč – má povinnost podat daňové přiznání. A to i když výdaje činí 60 % z 55 000 Kč, tj. 33 000 Kč a základ daně 22 000 Kč (55 000 Kč – 33 000 Kč). Podstatná je výše příjmu, nikoliv základ daně.
- I když jsou příjmy nižší než 50 000 Kč, má vždy povinnost podat daňové přiznání poplatník, který vykazuje daňovou ztrátu (30 000 Kč – 40 000 Kč = – 10 000 Kč). Pokud by se poplatnice rozhodla místo skutečných výdajů uplatňovat paušální, nevznikla by jí povinnost podat daňové přiznání.
Autor: Zuzana Bartůšková – daňový poradce ev. č. 4960, jednatel BKP FINANCE s.r.o. – https://www.bkpfinance.cz
