Kdo je tady šéf? Když je jednatel a ředitel jedna osoba

Máte kadeřnictví, řeznictví, účetní firmu, pekárnu, lékárnu – prostě jste malá firma a řešíte, jestli můžete být jednatel i ředitel zároveň? A můžete se ve své vlastní firmě zaměstnat? Ačkoliv odpověď není zcela jednoznačná, ve své podstatě ani jednomu zákon výslovně nebrání, tudíž můžete být jednak ředitel a jednak jednatel a rovněž se můžete sám zaměstnat. Vše má ale dvě strany mince a také svá pravidla a mantinely.

Postavení jednatele ve společnosti s ručením omezeným upravuje zákon o obchodních korporacích a občanský zákoník. Ve firmě má ale takový jednatel poměrně specifickou roli. Zákoník práce na něj totiž aplikovat v podstatě nejde. Jednatel je velice často jedním z nejvýše postavených osob ve společnosti, ale ne vždy je rovněž majitelem – společníkem.

Jednateli ze zákona přísluší obchodní vedení společnosti, což v praxi znamená, že je odpovědný za hospodářské výsledky společnosti a reprezentuje ji navenek. Nevykonává klasickou závislou práci a není vázán pokyny zaměstnavatele, kterého ostatně nemá, do své funkce je totiž volen valnou hromadou. V souvislosti s výkonem své funkce statutárního orgánu neuzavírá klasickou pracovní smlouvu, nýbrž smlouvu o výkonu funkce jednatele, která se přiměřeně řídí ustanoveními občanského zákoníku o smlouvě příkazní a musí být schválena valnou hromadou společnosti.

Rozsah pravomocí v mlze

Podle aktuální soudní praxe a odborné veřejnosti je ale výklad pojmu „obchodní vedení společnosti“ poměrně nejasný. Obyčejně se chápe jako průběžná pravidelná správa záležitostí společnosti. Jednatel prostě rozhoduje o organizačních, provozních, technických, obchodních, personálních, finančních i dalších otázkách společnosti. Zkrátka řídí firmu a kormidluje její podnikatelské záměry.

Jak to všechno zvládne nebo zda jednotlivé věci deleguje na podřízené, to je pouze na jeho vůli. Problém nastane ve chvíli, kdy si jednatel usmyslí, že se ve společnosti také zaměstná, třeba proto, že kromě role jednatele bude teď dělat taky účetního, kuchaře, řidiče, lékaře, skladníka atd., protože třeba na danou pozici nemůže najít optimálního člověka, případně nechce zaměstnávat někoho dalšího, protože to umí nejlíp na světě…

Jednatel samá funkce

Taková situace ale není zas tak nezvyklá, jak se na první pohled může zdát. V menších firmách je běžné, že jeden člověk kromě pozice jednatele vykonává i další činnosti. Pak už je celkem jedno, jestli je v pracovním poměru, nebo pracuje na dohodu (o provedení práce nebo o pracovní činnosti). Každopádně tu nastává souběh funkcí. A aby to nebylo tak snadné, právo rozlišuje pravý a nepravý souběh. Podle toho, jestli se výkon funkce jednatele s náplní dalších činností překrývá, nebo ne.

Nepravý souběh funkcí

Jednatel vykonává ve firmě ještě další, zcela odlišnou činnost. Pak je nerelevantní, jestli jde o pozici účetní, ekonoma, programátora, nebo úklidové služby. Funkce jednatele tady nemá na pracovněprávní vztah vliv. Jedna osoba tak může pobírat jako účetní nebo ekonom společnosti v pracovním poměru 25 000 Kč měsíčně a k tomu dostává odměnu za výkon činnosti jednatele třeba 8 000 Kč měsíčně. Takové jednání pak podle názoru českých soudů není problémové a je po právu.

Pravý souběh funkcí

Pokud má ale jednatel současně pracovněprávní vztah, který souvisí s jeho vedoucí pozicí (třeba když má manažerskou smlouvu jako generální ředitel, obchodní ředitel apod.), je důležité vědět, že takové pracovní smlouvy soudy od dubna 2018 posuzují maximálně jako „dodatek“ ke smlouvě o výkonu funkce jednatele, nikoliv jako platnou pracovní smlouvu, ze které vyplývá právo na mzdu či jinou odměnu za práci. Zákoník práce se na ně vztahuje v omezené míře – klasický pracovněprávní vztah jednateli nevznikne a nevztahují se na něj tedy ani výhody běžného zaměstnance. Společnost za něj může například platit odvody na zdravotní a sociální pojištění jako za běžného zaměstnance, kdyby ale došlo na lámání chleba a soud by rozhodl, že v konkrétním případě není souběh možný, musel by dotyčný nebo dotyčná platby dorovnat ze svého a firmě by se vrátily. Je tedy žádoucí, aby jednatel u pravého souběhu funkcí tyto zaměstnanecké požitky nepožíval nebo ještě lépe, neuzavíral takové smlouvy.

Dobrá rada na konec

U pravého souběhu funkcí zkrátka a dobře může nastat celá řada konfliktů a problémů, které se ve finále řeší soudně, a nezřídka se dostanou až k Nejvyššímu soudu. Zákon souběh sice nijak neupravuje, jsou tu ale judikáty, rozhodnutí soudu, a ty dost napovídají, kdy soudy vidí v tomto souběhu funkcí problém a kdy ne. Od roku 2018 je sice Nejvyšší soud k souběhu benevolentnější než dřív, ale i tak je nakonec nejlepší konzultovat souběh s právníkem. Hlavně, pokud není pracovní náplň té které pozice, na níž by chtěl jednatel ve své s. r. o. pracovat, zjevně odlišná od výkonu funkce jednatele společnosti.