Jiří Bezvoda: Zatím mám před konkurencí náskok

Tři desítky let sbíral zkušenosti jako výrobní manažer v různých oborech od katétrů přes tlakové nádoby až po interiérová svítidla. Letos se rozhodl uplatnit získané vědomosti, trochu zariskovat a vytvořit start-up na výrobu produktů z plného akrylátu. Díky tomu byl i schopen podat patent na vybavení pro motoristy.

V létě jste inicioval založení firmy LEDtext, která vyrábí produkty z plného akrylu. Na svém kontě však už máte i patent. O co se jedná?

Vymyslel jsem výstražný světelný trojúhelník z full akrylátu, tedy plného akrylátu, který má uvnitř nainstalované LED diody a je napojen na dobíjecí zdířku auta. Můžete ho tedy rozsvítit přes kabel stejně jednoduše, jako si například dobíjíte mobil. Když si trojúhelník dáte na střechu auta, je viditelný na dálku tisíce metrů i při snížené viditelnosti. Jeho světelné vlastnosti jsou opravdu excelentní. Díky použitému materiálu je bytelný, takže se vám nerozbije ani neoprýská.

Kde je trojúhelník využitelný?

Představte si, že se na dálnici vytvoří kolona a vy pustíte blikačky, abyste o tom informovali auta za sebou. Jedno dvě auta blikačky zaregistrují a třetí vozidlo už netuší, že se něco děje. Pokud rychle na střechu postavíte trojúhelník, dostane se informace o problému k desítkám řidičů. Využít se dá i v případě nehody – jít s trojúhelníkem po kraji dálnice, abyste místo bezpečně označili, může skončit i vaší smrti. Když máte v autě světelný trojúhelník, nemusíte auto ani opustit. Jen ho rozložíte, dáte kabel do zapalování a postavíte ho na střechu.

Stejné je to v hustém městském provozu, kdy je standardní skládací výstražný trojúhelník umístěný padesát metrů za vozem úplně k ničemu a zapnuté blikačky vidí jen auto stojící za vámi. Můj vynález ale upozorní řidiče na nebezpečí již z velké dálky a každý má tak spoustu času reagovat s předstihem, ne až na poslední chvíli.

Musí mít toto zařízení nějakou homologaci?

Protože je napájeno dvanácti volty, tak nemusí. Kdyby ale o zařízení projevilo zájem například ministerstvo dopravy, tak s další certifikací počítám.

Kolik času vám zabral jeho vývoj? 

Poměrně krátkou dobu, asi čtyři měsíce, protože už jsem věděl, jaký materiál chci použít. Chvíli mi ale trvalo dořešit, jak bude vypadat zadní část. Původně jsem si myslel, že trojúhelník zezadu podepřu. Pak jsem přišel na to, že je to nesmysl, a zkonstruoval jsem jednoduchý stojan.

Kde jste sháněl odborníky, kteří by podle vašeho návrhu trojúhelník vyrobili?

Mojí velkou výhodou je, že jsem měl v oboru spoustu známých. Mohl jsem je tedy obejít a výrobu si domluvit. Pokud bych oslovoval cizí firmy, asi by tak vstřícné a rychlé nebyly. Určitě je tedy plusem, pokud podnikání rozjíždíte v oboru, o němž už něco víte.

Jak složité bylo nechat si výrobek patentovat?

Překvapivě jednoduché. Každý region má na starosti přidělený úředník. Kontaktoval jsem ho tedy a musím říct, že byl velice vstřícný a velmi dobře se v problematice orientoval. Registrace patentu nebyla ani tak drahá, přišla mě na pět tisíc korun. Mít patent se určitě vyplatí, protože teď už můžu trojúhelník ukazovat a nabízet. Je mi ale jasné, že absolutní ochrana neexistuje, neboť v Číně zkopírují bez skrupulí úplně všechno.

Příprava prototypu nebývá levná. Kde jste vzal peníze na výrobu a vývoj prvních kusů?

V mém případě byl prototyp opravdu velmi drahý. Jen původní materiálová investice mě přišla na dvě stě tisíc korun. Metr čtvereční speciální akrylátové desky totiž stojí přes dvacet tisíc korun. Snažil jsem se však chovat maximálně efektivně, a proto jsem z vnitřního výřezu vždy vyrobil ještě jeden menší trojúhelník.

Na financování jsem využil úvěr pro začínající podnikatele od ČSOB, který vznikl za podpory Evropského investičního fondu. Jeho cílem je podporovat malé a střední podniky a zvyšovat možnost získání financí na rozjezd a rozvoj podnikání. Fond totiž poskytne určitou garanci za úvěr. Ocenil jsem, že jednání bylo velmi rychlé a já jsem měl peníze brzy na účtu, abych se do projektu mohl pustit.

Jaké máte s patentem další plány?

Optimální by pro mě bylo prodat ho a výrobu už nechat na někom jiném. Pokud ale bude o trojúhelník zájem, jsem zatím schopen objednávky pokrýt.

Už víte, kde budete svůj vynález nabízet?

Kromě České republiky bych se chtěl zaměřit na Spojené státy, kde mám známé, a na Rusko. Zatím rozjedu reklamní kampaň a byl bych rád, kdyby si trojúhelníku všimla nějaká automobilka nebo ministerstvo dopravy.

Jak budete postupovat například ve Spojených státech? Zaměstnáte tu svého obchodního zástupce?

Zjistil jsem, že je to zbytečné. Sice tam znám spolehlivého člověka, který by pro mě pracoval, ale on sám mi řekl, že ve Státech to není potřeba. Nejlepší je dát svůj produkt na eBay nebo Alibabu a tím se dostanete i na americký trh. Zákazník si jen kliká na položky ze seznamu a objednává. Takové tipy jsou k nezaplacení. Časem bych na to také přišel, ale díky radě od kamaráda jsem ušetřil spoustu peněz za kancelář, obchodního zástupce, tisk vizitek, web a podobně.

Máte už definováno, jak široká je cílová skupina?

Asi to nedokážu přesně specifikovat. Náklady na výrobu trojúhelníku jsou patnáct až osmnáct set korun, přičemž obyčejný skládací trojúhelník stojí sto třicet korun. Zákazníkem by tedy mohl být stát, který produkt koupí pro své záchranné složky, nebo zodpovědní majitele luxusnějších vozů, kteří nechtějí, aby do nich někdo vrazil na dálnici. Cílovou skupinou mohou být i firmy, které trojúhelník pořídí pro své zaměstnance využívající služební vozy.

Mými zákazníky by mohli být ale i američtí Amišové, kteří se životním stylem zastavili v devatenáctém století. Přepravují se na povozech tažených koňmi a vždy mají vzadu na voze reflexní trojúhelník. Kdybych trojúhelník doplnil o baterii, což není problém, mohli by ho využívat klidně i oni.

Několikrát jste zmínil, že jste se s radou nebo požadavkem obrátil na svého známého. Myslíte si, že kontakty jsou pro rozjezd podnikání velkou výhodou?

Nepochybně. Jednak víte, co přesně chcete, protože už to třeba někdy kooperant dělal, jednak jsou k vám takoví lidé logicky vstřícnější. Zároveň vás propojí i s dalšími známými, kteří vám pomohou.

Rozhodl jste se opustit jistotu stálého místa a vsadili jste na nový start-up. Neměl jste z toho obavy?

Samozřejmě jsem si položil otázku, co můžu ztratit. A zjistil jsem, že „jenom“ peníze. Zatím jsem pouze investoval a musím být připraven i na variantu, že tato investice nevyjde. Chápu ale, že někdo jiný si tento přístup dovolit nemůže. Svému start-upu však věřím a jsem přesvědčen, že jeho „první dítě“ – výstražný LED trojúhelník – bude trhákem.