Jaké daňové změny pro rok 2018 by vám neměly uniknout?

Daňové změny provázejí podnikatele každý rok a nejinak je tomu i letos. Dotknou se jak sociálního a zdravotního pojištění, tak pojištění nemocenského. Novely zavádějí také dvě zcela nové dávky: otcovskou poporodní péči a dlouhodobé ošetřovné. Obě dávky mohou čerpat zaměstnanci i osoby samostatně výdělečně činné. Zajímavý je také pozměňovací návrh, který přinese vyšší nemocenské dávky při dlouhodobé dočasné pracovní neschopnosti.

TIP: Hledáte aktuálnější informace? Přečtěte si článek Jak podat daňové přiznání za rok 2020.

Za pojištění si připlatíte

Průměrná mzda se zvýšila z loňských 28 232 korun na 29 979 korun, s tím souvisí i vyšší platby na zdravotním a sociálním pojištění. Vzroste i minimální mzda, a to z 11 000 korun na 12 200 korun.

„Pro osoby samostatně výdělečně činné se minimální zálohy na zdravotní pojištění zvednou o celých 118 korun měsíčně, tedy na 2024 korun. Zvedne se i výše minimálních měsíčních záloh na sociální pojištění, a to ze současných 2061 korun na 2189 korun,“ upřesnila Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision.

Na zálohách si pojištěnci sice trochu připlatí, ale pozměňovací návrh k novele zákona o pojistném na sociální zabezpečení zajistí vyšší nemocenské dávky při dlouhodobé dočasné pracovní neschopnosti. Až do konce letošního roku platí, že pojištěnec čerpá po celou dobu nemoci dávku ve výši 60 procent denního redukovaného vyměřovacího základu. Od Nového roku si však pojištěnci při déletrvající pracovní neschopnosti polepšili.

Od 1. ledna 2018 činí sazba pro nemocenské při trvání pracovní neschopnosti nebo karantény:

• 60 % od 15. do 30. dne
• 66 % od 31. do 60. dne
• 72 % od 61. dne

Jak si dávku můžete vypočítat se podívejte ZDE.

Dvě nové dávky

Další novinkou pro letošní rok je takzvaná otcovská dovolená, tedy dávka otcovské poporodní péče. „Na tuto dávku má nárok pouze pojištěnec, který je v době nástupu účasten nemocenského pojištění. Aby otec – OSVČ měl nárok na otcovskou, musí mít nemocenské pojistné placené alespoň tři měsíce. Zároveň musí být otcem dítěte nebo převzít dítě do péče nahrazující péči rodičů. Dítěti zároveň v době převzetí do péče nesmí být více než sedm let,“ upozornila Štarmanová.

Otcovská dovolená je poskytována v době šestinedělí přesně týden, během kterého budou tatínci dostávat 70 % vyměřovacího základu svého příjmu a je třeba dovolenou vyčerpat najednou, tuto dobu nelze dělit. Při narození vícerčat nebo převzetí do péče více dětí najednou náleží tato dávka jen jednou.

V rámci nemocenského pojištění bude k  1. červnu 2018 zavedena také dávka dlouhodobého ošetřovného. „Proti dosavadní dávce na krátkodobé ošetřovné se doba poskytování prodlouží až na 90 dní. Mezi příjemci nově budou i členové z širšího rodinného okruhu. Dávka je navíc lépe dostupná i osobám samostatně výdělečně činným,“ popsala zásadní změny daňová poradkyně.

Nárok na tuto dávku může vzniknout:

a) manželovi, manželce ošetřované osoby nebo registrovanému partnerovi, registrované partnerce ošetřované osoby,

b) příbuzným v linii přímé s ošetřovanou osobou, nebo pokud je to její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc,

c) manželovi, manželce, registrovanému partnerovi, registrované partnerce nebo druhovi, družce fyzické osoby uvedené v písmenu b),

d) druhovi, družce ošetřované osoby nebo jiné fyzické osobě žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti.

„Pojištěnec musí být účasten na nemocenském pojištění při zahájení ošetřování, a to v posledních čtyřech měsících po dobu alespoň 90 dnů. u osob samostatně výdělečně činných v posledních třech měsících. Zároveň musí mít písemné potvrzení ošetřované osoby a souběžně nevykonávat žádnou výdělečnou činnost,“ doplnila Štarmanová.

Ošetřovanou osobou se rozumí osoba, jejíž zhoršení zdravotního stavu vyžaduje minimálně sedmidenní hospitalizaci a následnou nezbytnou celodenní péči po dobu minimálně 30 dnů od propuštění z nemocnice. Na dávku dlouhodobého ošetřovného nemají nárok zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, ze zaměstnání malého rozsahu, případně žáci a studenti ze zaměstnání jen v době školních prázdnin a osoby činné jako pěstouni.

Srážková daň a zvýhodnění dětí

oučástí daňového balíčku č. 170/2017 Sb. je také rozšíření uplatnění srážkové daně na příjmy ze závislé činnosti. Ještě loni se srážková daň uplatňovala u dohody o provedení práce s příjmem do 10 000 korun měsíčně. Od letoška tomu nově je také u příjmů ze závislé činnosti malého rozsahu, například u dohod o pracovní činnosti, které v úhrnné výši nepřesahují u téhož plátce daně za měsíc částku 2500 korun.

Některé bude jistě zajímat také zvýšení daňového zvýhodnění na druhé dítě a na třetí a další dítě. Uplatnit daňové zvýhodnění bylo možné už v červencové výplatě (tedy v srpnu 2017). Zbývající část nároku daňového zvýhodnění bude poplatníkovi poskytnuta v ročním zúčtování v roce 2018.

Daňové zvýhodnění na druhé dítě se od 1. července roku 2017 zvýšilo na 1617 korun za měsíc, resp. 19 404 korun za rok, na třetí a další dítě pak 2017 korun za rok měsíc, resp. 24 204 korun za rok.

Od 1. ledna roku 2018 došlo ke zvýšení daňového zvýhodnění na první dítě. Částka daňového zvýhodnění pro první dítě se zvýšila na 1267 korun za měsíc, resp. 15 204 korun za rok.