13. díl: Jak založit startup a zachovat si přitom duševní zdraví

Rozjet svoji vlastní firmu je dechberoucí proces. Někdy doslova. A jak je známo, člověk s nedostatkem kyslíku nemůže fungovat správně a bez něj to nedokáže vůbec. Jak ale zvládnout nápor dnů a měsíců, když se snažíte vypiplat svůj začínající podnik a nepřijít o duševní rovnováhu? Přinášíme vám pár rad, jak se nezbláznit, i když málo spíte, dřete jako kůň a čelíte velké nejistotě. Článek vznikl ve spolupráci se Start it @ČSOB.

Young,Pretty,Joyful,Brunette,Woman,Meditating,On,Table,Surround,Work

První věc, se kterou každý startupista musí počítat, je snížení životního standardu. „Je hodně pravděpodobné, že se vám dost sníží životní úroveň a hodně naroste nejistota, vlastně to bude skoro denní záležitost. A ubyde čas,” popisuje začátky podnikání Miroslav Fuksa z firmy Coding Bear. Je proto důležité si hned na začátku nastavit jasné hranice, kam až je člověk ochoten zajít, co ještě chce a může vydržet.

Na druhou stranu přehnaná úzkost a obavy ničemu nepomůžou. „Věci občas vypadají děsivě, když si je ale člověk zažije, tak zjistí, že to vlastně takové peklo není, a že i v těžkých chvílích může být fajn, a práce člověka může hodně bavit,” upozorňuje Fuksa. Zakladatelé firem jsou totiž obecně lidé, kteří dokáží pracovat pod obrovskou psychickou zátěží. Startup je pro ně jejich dítě, pro které jsou ochotni udělat prakticky vše.

Když už je to přes čáru

Jsou ale okamžiky, kdy zátěž začíná být neudržitelná. „Právě proto, že je startup pro nás jako vlastní dítě, tak ho prostě chceme vždy udržet na živu skoro za každou cenu. Z toho důvodu je rozpoznání známek stresu a toho, že se člověk řítí do záhuby velmi obtížné. Kolikrát si to podle mě ani nechceme přiznat,” říká Martin Možnára z We board a dodává, že za neschopností rozeznat zdravé limity často stojí zejména obava ze zklamání sama sebe a těch, kteří podnikateli důvěřovali.

Okamžik zlomu nastává u každého v jinou dobu a spouští ho jiné podněty. „Když se daří, tak je vše v pořádku a člověk nad stresem ani moc nepřemýšlí. Horší je to, když se dařit přestane, tam je samozřejmě obvyklé stresové zatížení ještě větší,” upozorňuje Možnára s tím, že jako pomyslná záchranná brzda často fungují ti nejbližší.

Klíčové je totiž poznat moment, kdy už je toho na člověka příliš. Je potřeba nejdříve poznat sám sebe, naslouchat svému tělu a být citlivý ke svým potřebám. „Pochopit, co mi vadí, co už je pro mě moc. Já poznám, když už je toho na mě hodně tak, že začnu věci vidět až moc katastroficky. To ničemu nepomáhá,” vysvětluje Fuksa.

Mezi další běžné příznaky vyhoření patří neustálý pocit vyčerpání, nedostatek energie, pocity bezmoci, zvýšená podrážděnost, častější negativní myšlenky, potřeba izolovat se nebo třeba jen zvýšená neochota ráno vstát z postele. Počáteční vysoké nadšení, optimismus a energii tak v důsledku dlouhodobého stresu a neustálého překonávání překážek střídá frustrace, pocity beznaděje i apatie.

Je zle, co s tím?

To vše může vést k závažnějším problémům v oblasti našeho fyzického i psychického zdraví, a proto je potřeba s tím něco dělat. Ale co? Každý má jiný recept a někdy je potřeba sáhnout i po odborné pomoci. „Člověk musí zachovat chladnou hlavu, přiznat si problém a začít s ním okamžitě bojovat. Mně osobně funguje jako ventil vypadnout z kanálu, jít se projít, na chvíli vydechnout a snažit se podívat na celou situaci z jiného pohledu, s čistou hlavou,” doporučuje Možnára. 

Jiným může pomoci udělat si jednoduchý plán. Zaměří se na vyřešení konkrétní věci, která v danou chvílí nefunguje. „Začnu danou věc řešit, snažím se to celé postupně zlepšit a i já jsem pak více v pohodě. Pomůže zajít třeba na pivko. Ale může to být i horší, slýchám spousta drsných příběhů a pak určitě doporučuji odbornou pomoc,” říká Fuksa s tím, že čím dříve, tím lépe. Lepší je podle něj řešit věci s terapeutem zavčas než pak být půl roku hospitalizovaný na silných medikamentech.

Dobrým řešením je například koučování, které může být užitečné zejména pro prevenci. I v počátečních stavech, kdy je podnikatel ochotný připustit si, že se něco děje, mu kouč může pomoci zastavit se a nepropadat se hlouběji. Společně pak mohou hledat cestu k obnově energie. Pokud je však stav vážnější, rozhodně doporučujeme vyhledat odbornou pomoc. Začít se může třeba u praktického lékaře, který každého dokáže nasměrovat do správných rukou.

Osm rad pro zdravý rozvoj firmy

Podívejte se na doporučení od Kateřiny Pavlíkové, interní koučky ČSOB, která pomáhá i účastníkům akceleračního programu Start it @ČSOB.

ZAMYSLETE SE NAD STRESORY

Stresující faktory, tj. vše, co na nás působí a „stresuje“ nás, označujeme jako stresory. Na člověka může působit jeden stresor nebo více stresorů, stresory mohou být malé nebo velké až destruktivní. Zkuste se zamyslet, které faktory na vás působí negativně. Dají se nějak kategorizovat? Souvisejí spíš s prostředím nebo s lidmi nebo s obsahem práce? Lze některé eliminovat? Nevšímat si jich?

STANOVTE SI PRIORITY

Připravte si plán. Co chcete zvládnout za každou cenu? Co byste rádi zvládli? Zamyslete se, jestli jsou nějaké činnosti, se kterými vám může pomoci někdo další. Zhodnoťte, zda jsou vaše plány reálné.

NIKDO NENÍ DOKONALÝ

Nezapomeňte, že nikdo není dokonalý. Opravdu. Neexistují superženy ani supermužové. Je to iluze, dobrý marketing, trend prezentovaný na Instagramu. Spíš se zkuste zamyslet, proč chcete být dokonalí? Co přesně dokonalost ve vašem pojetí znamená? Jak by to mělo vypadat? A jaké skryté přání / touha se za snahou o dokonalost může skrývat?

POSILNĚTE SEBEVĚDOMÍ

Zkuste si napsat 20 silných stránek, které máte. Ano 20. Vezměte si papír a šup šup. Mohou to být vaše vlastnosti i znalosti. Na co jste u sebe pyšní? Za co byste se pochválili? Připomínejte si pravidelně, v čem jste dobří a dělejte dobré skutky.

CVIČTE

Pravidelný pohyb je jako lék. Najděte si vhodnou aktivitu, která vám bude přinášet radost. Každému může vyhovovat něco jiného. Někdo rád běhá, plave, hraje fotbal. Zkuste se hýbat každý den.

MĚJTE RADOST

Co vám dnes udělalo radost? Všímejte si maličkostí, zapisujte je večer, než půjdete spát. Hledejte to dobré, co vás potkalo, a hlavně se snažte dělat radost druhým.

NEBUĎTE SAMI

Kamarádi, rodina, známí – to vše na nás může mít pozitivní vliv. Dlouhodobý výzkum zaměřený na lidské štěstí přinesl zajímavé výsledky. Kvalitní vztahy nás udržují šťastnější a zdravější. Shrnutí závěrů najdete v tomto krátkém videu.

VYUŽIJTE PROFESIONÁLNÍ POMOC

Pokud si nevíte rady, cítíte se vyčerpaní, bez energie, je pro vás obtížné ráno vstávat, obraťte se na profesionální pomoc. Návštěva psychologa rozhodně není ostuda. Naopak ukazuje na vaši chuť něco řešit, změnit, zkrátka na sobě pracovat, dokud máte ještě sílu a energii něco řešit, než vám obtíže přerostou přes hlavu.