16. díl: Jak řídit mezigenerační tým: využijte potenciál všech zaměstnanců a podpořte týmového ducha

Jestliže vedete mezigenerační tým, jistě jste si všimli, že jsou mezi jednotlivými generacemi určité rozdíly. Jak s těmito rozdíly pracovat a vytvořit silný tým, ve kterém si spolupracovníci vzájemně a bez předsudků naslouchají?

Jaké generace jsou aktuálně na trhu práce?

V současné době se na jednom pracovišti může setkat 5 různých generací, které se od sebe liší nejen věkem, ale především životním stylem. Ten do značné míry ovlivňuje jejich přístup k osobnímu i pracovnímu životu. Tomuto střetnutí generací se odborně říká generační diverzita, která se významně projevuje zejména v týmové práci.

1. Baby boomers (narození 1943 až 1960) – v práci je charakterizuje svědomitost, pracovitost, píle a sebeobětování. V této generaci se začal rodit trend workoholismu. Kvůli vysokému pracovnímu nasazení potřebují i osobní uspokojení, které jim dává práce (ve smyslu sounáležitosti a propojení). Jejich základním mottem je: „Život je práce“. Úspěch v práci je pro ně zásadní prioritou.
2. Generace X (narození 1961 až 1980) – má jiné uspořádání hodnot než předchozí generace. Je pro ně důležitá rovnováha mezi pracovním a osobním životem. Rodina je na prvním místě. Lidé narození v tomto časovém období jsou podnikaví, ochotní přijmout riziko, otevření inovativním řešením. Chtějí pracovat rychleji a efektivněji a práce jim musí přinášet radost. V práci chtějí mít možnost na určité části projektu pracovat samostatně. Jejich mottem je: „Pracujeme, abychom žili“.
3. Generace Y (narození 1980 až 2000) – generace je technicky i technologicky zdatná. Používá velké množství zdrojů a při řešení problémů vybírá jen ty informace, které jsou důležité pro výsledek. Osobní a pracovní život propojuje lépe než generace X. Generaci Y se říká digitální generace. Nedělá jí problém komunikovat přes web, blogy, mobil nebo sociální sítě. Chce se celoživotně vzdělávat. Mezi její nejdůležitější hodnoty patří zodpovědnost, zájem, svoboda a flexibilita. Od týmové práce očekává otevřenou a přátelskou komunikaci a sdílení a předávání informací. Lidé se od sebe rádi vzájemně učí.
4. Generace Z (narození 2000 až 2009) – jde o prozatím technologicky nejzdatnější generaci, která studia končí později než předchozí generace. Lidé se nechtějí memorovat data a informace, protože je dokážou snadno a rychle dohledat online. Generace Z vyrůstala v nejpříznivějších ekonomických podmínkách, takže měla dobré majetkové i finanční zázemí. Mnoho příslušníků této generace vyrůstalo v nekompletních rodinách. Generaci Z charakterizuje kreativita, flexibilnost, požadavky na více svobody a osobního času, citlivě vnímají mezilidské vztahy a osobní problémy.
5. Generace alfa (lidé narození po roce 2010) – prozatím se ještě nejedná o pracující generaci. Díky internetu má snadný přístup k nejrůznějším informacím. Lidé z této generace budou vyrůstat v době stárnoucí populace, o kterou budou pečovat. Generace alfa bude pravděpodobně vzdělanější než předchozí generace.

Reklama

Každá generace je jiná, ale zároveň mají i něco společného

Přestože jsou pro každou generaci typické určité znaky a hodnoty, které ji odlišují od ostatních, existuje i něco, co je spojuje. Jedná se o potřeby. Každý člověk má určitý žebříček hodnot, který je u každého poskládaný jinak. Existují ale 4 hodnoty, které jsou stejné pro všechny generační skupiny. Jedná se o:

1. potřebu respektu,
2. potřebu autonomie,
3. potřebu pocitu kompetentnosti,
4. potřebu propojenosti s dalšími lidmi.

Tyto potřeby si ovšem každá generace vykládá jinak. Generace Y si například potřebu respektu představuje jinak než generace X. A právě rozdílné chápání potřeb může být třecími plochami v pracovním týmu, ve kterém se potkávají různé generace.

Jak vést mezigenerační tým?

Mezigenerační, crossgenerační nebo multigenerační týmy, to všechno jsou synonyma pro pracovní kolektivy, ve kterých se potkávají zaměstnanci různých generací. Správný vedoucí manažer si musí uvědomovat rozdílnosti mezi jednotlivými generacemi a nesmí se nechat strhnout stigmatizací jednotlivých skupin (například mladší generace může u starší předpokládat, že nezvládá pracovat s moderní technikou, starší zase tvrdí, že mladší generace nedokáže vzít pořádně za práci atd.). Kvůli takovým názorům může snadno dojít k rozdělování týmu, nedorozuměním či konfliktům.

Jak se od sebe může lišit mladší a starší generace?

Mezi nejčastější oblasti, ve kterých se mladší a starší generace rozcházejí, patří:

• Způsob komunikace – mladší nepotřebují při práci osobní kontakt.
• Pracovní výkon – starší jej odvozují od množství času, mladší od kvality práce.
• Stabilita – pro starší generaci je důležitá jistota a stabilita v jednom zaměstnání. Chtějí práci, ve které zúročí své zkušenosti. Pro mladší je typická fluktuace, díky které sbírají nové zkušenosti. Mají touhu se rozvíjet, vzdělávat a posouvat se dál. V práci jsou dravější.

Age management jako cesta k harmonické spolupráci v crossgeneračním týmu

Cesta k úspěšnému vedení mezigeneračního týmu vede přes tzv. Age management. Age management zohledňuje různé stáří zaměstnanců v týmu a snaží se přijít s takovými postupy a procesy, které usnadňují komunikaci a spolupráci rozdílných generací. Jedním z cílů tohoto řízení je, aby se od sebe generace mohly učit a dosáhly tak v týmu lepších výsledků.

Čeho můžete díky Age managementu dosáhnout?

• Zvýšení pracovní schopnosti jednotlivých pracovníků,
• zlepšení image organizace,
• posílení mezigenerační spolupráce.

Age management zohledňuje věk, schopnosti, ale také potenciál všech zaměstnanců. Díky němu můžete vytvořit pracovní prostředí a pracovní podmínky, které vyhovují jak stárnoucí, tak mladší generaci. Výsledkem by měla být spolupráce a schopnost vzájemně se od sebe učit.

Na co všechno musíte pamatovat, pokud vedete tým složený z více generací?

Pokud chcete být ve své vedoucí roli úspěšní, je potřeba znát požadavky, očekávání, ale také priority starší a mladší generace. Jako manažeři musíte brát v potaz také individuální specifika jednotlivých zaměstnanců.

Abyste v týmu dosáhli co nejlepších výsledků, je potřeba využít potenciálu všech členů týmu. Jako manažeři byste měli podporovat spolupráci jednotlivých složek týmu a do projektů zapojit pracovníky různého věku. Starší generace může mladší předávat zkušenosti, dovednosti a kontakty. Mladší do týmové práce přináší svěží vítr v podobě jiného pohledu, inovací a posledních trendů. Starší generace dokáže mladší obohatit v tzv. hard skills. Mladší generace může starší pomoci ve zautomatizování rutinních úkolů pomocí technologických vymožeností (aplikace, softwarové nástroje atd.). Tímto způsobem můžete zbourat generační bariéry.

Klíčem k úspěšnému vedení crossgenearčního týmu je komunikace. Pamatujte, že každá generace má za sebou jiný kontext, používá jiné jazykové výrazy a má odlišné zvyky. Při komunikaci je proto potřeba správně vysvětlovat, ale také si ověřit, zda zaměstnanci zadání porozuměli. Tak získáte vyvážený tým, ve kterém se jedna generace bude učit od druhé.