Postavit si solární panel na firemní střeše? Energetická soběstačnost láká, ale není pro každého

„Strčíte drát do zásuvky a energie teče. Krize nám ale ukázala, že tomu tak nemusí být,“ říká Petr Manda, vrchní ředitel Korporátního bankovnictví ČSOB. Podle něj firmy čím dál častěji uvažují o investici do energetické soběstačnosti, řeší u toho ale logický trojúhelník. Na jednom jeho vrcholu je cena energií, o které přemýšlely vždy. Před lety přibyl fenomén udržitelnosti. Tím třetím, který se stává evidentním až poslední dva roky, je bezpečnost dodávek a dostupnost zdrojů. Právě ta motivuje české firmy k intenzivnějšímu přemýšlení o tom, jak svou spotřebu energie dlouhodobě pokrýt, případně jak výrobu energie využít jako investiční příležitost.

cc-podcast-2

Petr Manda byl společně s Markem Langem, místopředsedou Svazu moderní energetiky, hostem nového dílu podcastu BrandStories, který vzniká ve spolupráci CzechCrunche a vybraných společností a který si můžete pustit již nyní na Spotify, v Apple Podcasts nebo YouTube.

Pokud chce firma postavit fotovoltaickou elektrárnu pro vlastní užití, má podle Mandy cestu k úvěru poměrně snadnou„Ekonomika projektu tam většinou dobře vychází a můžeme se opřít o to, že bude podpořena samotným podnikáním žadatele,“ vysvětluje vrchní ředitel Korporátního bankovnictví ČSOB.

U projektů postavených na záměru dodávat elektřinu pro volný trh už je posuzování složitější. Roli hraje řada proměnných – potenciál prodat elektřinu na volném trhu, cash flow firmy a také další zdroje pro uživení projektu a splácení úvěru. Hlavní otazník tvoří cena energie, která je těžko predikovatelná.

„Je složité dívat se do budoucnosti a vsadit na to, že projekt bude životaschopný. Tady by velice pomohla podpora z veřejných zdrojů nebo ze strany vlády. Budování obnovitelných zdrojů energie je v národním zájmu. V rámci Green Dealu jsme se zavázali k tomu, mít poměrně značný podíl obnovitelných zdrojů ve svém energetickém mixu. A tomu je potřeba jít naproti,“ doplňuje Manda.

Nemá přitom na mysli jen fotovoltaiku, která převažuje, ale také například větrné elektrárny. Energie generovatelná z větru má svá specifika – vychází výhodněji z pohledu křivky výroby a spotřeby, složité jsou však povolovací procesy, a proto investice tímto směrem neplynou tak rychle, jak by podle jeho slov Česká republika potřebovala. 

Jeho názor podporuje i Marek Lang. „V energetice zažíváme komplexní změnu, největší za posledních sto let. Celý obor se proměňuje a je potřeba dělat to promyšleně, zejména ze strany státu. Pro fotovoltaické parky dnes neexistuje státní podpora, která by bankám snižovala rizika dlouhodobého financování. Hrozí tudíž, že se řada velkých projektů, se kterými stát teoreticky počítá, nakonec nezrealizuje,“ tvrdí. 

Oba hosté také hovoří o ESG kritériích v hospodaření firem – tedy o udržitelnosti a společenské odpovědnosti. Shodují se na tom, že obojí z mnoha důvodů roste ve firmách na významu. „Začínají si uvědomovat, že pokud chtějí podnikat v dlouhodobém horizontu, musí své podnikání vést cestou udržitelnosti,“ zmiňuje Petr Manda z ČSOB.

Podle něj v dnešní době firmy ani nemají na výběr. „V momentě, kdy nebudou uvažovat udržitelně a snižovat svoji uhlíkovou stopu, mohou se ocitnout mimo hrací pole a stát se nekonkurenceschopnými,“ dodává. Banky v tom podle Mandy tvoří přirozené síto, stejně jako dodavatelsko-odběratelské řetězce.

Aspekty spojené s ESG tak čím dál více pronikají do bankovních úvah při posuzování úvěruschopnosti konkrétních společností. Ty, které ESG kritéria ignorují, si přístup k úvěrům ztěžují, a dá se očekávat, že tzv. „zelené úvěry“ budou výhledově kapitálově zvýhodňovány

Co dalšího se dozvíte v novém díle podcastu BrandStories, který si můžete pustit již nyní na Spotify, v Apple Podcasts nebo na YouTube

  • Jakou roli hraje v dlouhodobém horizontu v energetice klimatická změna?
  • Jak je na tom v obnovitelných zdrojích Evropa v porovnání se Severní Amerikou nebo Čínou?
  • Proč je důležité se v dalším vývoji zaměřit na skladovatelnost elektřiny?

Zdroj: https://cc.cz/

Tip Jste OSVČ, podnikatel, firma, příspěvková organizace či úřad s obratem v bezhotovostních transakcích do 50 tis Kč? Požádejte o platební terminál nebo platební bránu na půl roku zdarma a přijímejte platby kartou. Stačí, když jste posledních 12 měsíců neakceptovali platby kartou a splňujete všeobecné podmínky pro využívání služby akceptace plateb kartou.