Česko začíná konečně dohánět trend PPP, uvádí ředitel projektového financování ČSOB Jan Troják
V zahraničí jsou PPP projekty, tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru, zavedené několik desetiletí a Česká republika tento trend začíná konečně dohánět, v rozhovoru pro Ekonomický deník to zmiňuje ředitel projektového financování ČSOB Jan Troják. PPP projekty, zejména ty dlouhodobé, mohou podle něj veřejnému sektoru přinést významné výhody při zajišťování veřejné infrastruktury nebo služeb.
Česká republika začíná dávat v rámci přípravy dopravní infrastruktury stále větší důraz na zapojení projektů veřejného a soukromého partnerství, takzvaných PPP projektů. Sleduje jejich přípravu také vaše bankovní instituce?
Nejenže sledujeme, ale jako banka se skoro dvaceti lety zkušeností v oblasti PPP projektů na mezinárodním a českém trhu jsme zapojeni do procesu mnoha dalších PPP projektů a před námi se tak rýsuje několik investičních příležitostí. U dokončovaného projektu stavby 32 kilometrů dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem hraje naše banka významnou roli. Nejenom v poskytnutých financích, ale i v řadě platebních a organizačních rolí. Tato stavba by měla být otevřena veřejnosti ještě letos před Vánoci.
PPP projekty jsou vhodné zejména všude tam, kde se vytváří veřejná infrastruktura a kde je zájem zadavatele dostat se do role zákazníka. Typicky silniční a železniční stavby. V zahraničí se tímto způsobem budují ale i nemocnice, vzdělávací zařízení, bytové projekty nebo věznice. V České republice naše ČSOB v minulosti financovala úspěšný projekt depa MHD v Plzni, což se trochu pozapomnělo.
Čím jsou pro banky PPP projekty zajímavé? A liší se jejich financování od jiných typů úvěrů?
PPP projekty jsou pro nás velmi zajímavé, jsou to obvykle společensky významné, kapitálově objemné a dlouhodobé infrastrukturní projekty. Financování koncesních PPP projektů je opravdu specifická disciplína. Financujete něco, co ještě neexistuje, a až to bude existovat, tak to bude vlastnit někdo jiný než dlužník, a navíc je to extrémně dlouhodobé.
V naší mateřské skupině KBC máme s PPP projekty celou řadu zkušeností a mnoho jsme jich úspěšně zvládli. Naší předností je, že spadáme pod skupinu KBC, která zapojila i náš ČSOB tým projektového financování v této oblasti. Tím se nám již před léty podařilo vytvořit unikátní know-how. Máme tým s kolegy s bohatou zkušeností v této oblasti.
Díky propojení s KBC umíme vytvářet týmy napříč Evropou. Naším cílem je soustředit se na to, co umíme nejlépe – financování a finanční služby. Proto máme interně vytvořené procesy, abychom mohli obsloužit všechny kvalifikované uchazeče, u kterých je to možné. Pro Českou republiku máme ambici být hlavním významným finančním partnerem, který poskytne nejenom významnou část financování, ale i řadu dalších platebních, finančních a organizačních služeb.
Vyžadují PPP projekty například větší míru spolupráce a koordinace mezi bankou, klientem a státem, než je běžné u jiných typů produktů?
PPP projekty, zejména ty dlouhodobé, mohou veřejnému sektoru přinést významné výhody při poskytování veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb. Soukromý sektor má nepochybně více praktických zkušeností a dovedností zejména při řízení velkých stavebních a technicky náročných projektů nebo při poskytování specializovaných služeb. Jeho zapojení proto může přinést daňovým poplatníkům větší výhody než v případě tradičního přístupu, zejména pokud je soukromý partner motivován ke kreativitě, invenci a dlouhodobé kvalitě.
Pro stát je pak velmi zajímavé spojit v jednom časovém okamžiku dohromady tři až čtyři profese, které jsou určující pro celou infrastrukturu. A to je hlavně dodavatel, projektant a provozovatel, případně ještě financiér. Jinými slovy v tomto koncesním způsobu zadání stát řekne, kudy by dálnice nebo železnice měla vést a specifikuje její vlastnosti, a takto naformulovaný projekt předloží uchazečům.
Přihlásí se konsorcia, která zahrnují všechny činnosti, které jsem jmenoval a všichni dohromady soutěží s nabídkami proti sobě. Navíc při uvážení, že náklady životního cyklu jsou rovněž povinností koncesionáře, je to pro stát zásadní optimalizace infrastruktury při jejím vzniku, což při klasickém zadání nelze docílit. Stát se dostává zcela do role zákazníka, který začne platit až v okamžiku, kdy předmětná infrastruktura je v užívání veřejností.
Projekty mají společné to, že jsou poměrně finančně náročné, co to obnáší pro banky, které by se na financování podílely?
Banky financují PPP projekty třeba i z devadesáti procent, takže celková realizovatelnost projektů je pod velmi detailním drobnohledem, a to z mnoha úhlů pohledu včetně technického, právního, finančního, daňového, účetního a pojišťovacího. Naším zájmem je hlavně budoucí ekonomická udržitelnost hospodaření projektové společnosti s cílem maximálně zajistit schopnost splácení finančních prostředků. Tento zájem je ale společný se státem. Proto se v jistém ohledu stáváme partnerem státu v oblasti realizace a dlouhodobé udržitelnosti projektu.
V Česku se dokončuje formou PPP projektu dostavba dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem, chystá se projekt modernizace trati z Prahy-Veleslavína na Letiště Václava Havla Praha a v přípravě jsou i další projekty, například vybrané úseky vysokorychlostní železnice na Moravě a další úseky dálniční sítě, konkrétně část Pražského okruhu a dálnice D55. Máte o podporu financování některého z nich zájem?
Obecně mohu říci, že máme zájem o všechny smysluplné PPP projekty připravované v České republice. Nezmínila jste zatím vůbec největší dálniční zakázku v historii Česka, v níž se hledá dodavatel stavby posledních dvou úseků dálnice D35 včetně zatím nejdelšího tunelu o délce bezmála čtyři kilometry, kde jsou podle vyhlášených podmínek odhadované stavební náklady 35 miliard korun.
Jsou zde ale i jiné aktivity, například úvahy o realizaci dostupného bydlení formou koncesního PPP, které by díky svým vrozeným vlastnostem a při vhodné organizaci mohly být přínosné i pro menší města.
Chystá například ČSOB vyčlenit na PPP projekty nějaký speciální tým? Jako mají například evropské banky?
Jak už jsem zmínil, financování PPP projektů se věnujeme u mne v týmu projektového financování již dlouhou dobu a nechystáme se vytvářet nějaký další specifický tým. Nicméně je to multioborová specifická věc, která zahrnuje řadu dalších profesí uvnitř banky. A to od zkušených pracovníků na pobočkách, v syndikacích, přes náš dealing, ALM, právníky až třeba po schvalovatele v rámci našeho risku.
Bez znalostí napříč těmito obory bychom nedokázali takovéto financování spolehlivě a predikovatelně pro uchazeče připravit. V rámci projektového financování v České republice jsme schopni vytvořit několik specializovaných týmů, které dokážou paralelně pracovat na stejném projektu pro různé uchazeče. Díky vlastním předchozím zkušenostem u nás funguje jasná struktura a extrémně přísná pravidla, díky kterým můžeme zaručit, že informace od jednoho týmu se nedostanou k druhému. Toto bylo již dříve opakovaně akceptováno hlavními evropskými leadery v oblasti PPP. Naším cílem je takto podpořit každé kvalifikované konsorcium při přípravě nabídky a následně vítězného uchazeče při finančním uzavření a realizaci projektu.
ČSOB je stoprocentní dceřinou společností KBC Bank, má mateřská společnost zkušenosti s financováním PPP projektů v zahraničí? Nakolik jsou tam projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru obvyklé?
V zahraničí jsou PPP projekty zavedené několik desetiletí a Česko tento trend začíná konečně dohánět. V rámci naší mateřské KBC jsem se podílel na řadě PPP projektů v zemích Beneluxu, v Německu, na Slovensku nebo ve Franci. Ale i sama ČSOB má zkušenosti ze zahraničí, financovali jsme například obchvat Štrasburku A 355, slovenskou D4R7 a připravovali jsme jako jeden z paralelních týmů financování ve Francii, Belgii, Holandsku, Anglii a Německu.
Je možné zkušenosti ze zahraničí přenést i do českého prostředí?
Určitě ano, přesně to děláme, právě díky dlouholetým zahraničím zkušenostem skupiny ČSOB máme v oblasti PPP projektů zkušenost, o které ví hlavní evropští uchazeči. S řadou z nich se známe na osobní bázi. Výhodou koncesních PPP projektů je to, že dnes již představují jistý zažitý standard. Tedy ti, kteří se v této oblasti pohybují, hovoří v uvozovkách stejným jazykem a obvykle si dobře rozumějí při jeho interpretaci. Naše týmy mají za sebou celou řadu financovaných projektů v zahraničí, a tedy i zkušeností, z nichž lze právě čerpat i v českých podmínkách.
Dá se předpokládat, že oproti zahraničí bude potřeba řešit v České republice nějaká specifika, jaká?
Ano, jsou zde některé aspekty, které jinde nepotkáte. Třeba tak velké a dlouhodobé financování v českých korunách má svá specifika, neboť koruna je poměrně mělká měna s omezenou likviditou, v tom je financování v eurech lépe dosažitelné a je evidentní, že například pro D35 se významné části v eurech nevyhneme. Ale celkově, když si odmyslím technická, technologická a implementační rizika, která jsou u každého velkého projektu specifická, tak si nemyslím, že bychom měli narazit na nějaká vysloveně neřešitelná rizika. To nakonec potvrdila i příprava a realizace zmíněné D4.
Autor: Tereza Čapková. Zdroj: Ekonomickydenik.cz