11. díl: 4 přínosy nefinančního reportování
Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD) s sebou nese řadu přínosů, které firmy mohou využít ve svém byznysu. Konkurenční výhodu přitom budou mít ty, které s nefinančním reportováním začnou co nejdříve. A kdo zaspí, zapláče nad výdělkem.
CSRD totiž přinese postupy a kritéria pro komplexní pohled na udržitelnost firem a její vyhodnocování. Tedy to, jak působí na životní prostředí, společnost a jak má nastavené vnitřní procesy. Díky jednotným kritériím tak umožňuje větší transparentnost a srovnatelnost. Firmám poskytne vodítko, jak optimalizovat své procesy a motivaci pro zásadní inovace. Jak ukazují mnohé studie, podpoří jejich růst a stabilitu. A v neposlední řadě také umožní snadnější přístup ke kapitálu a zvýší jejich renomé mezi klienty i na trhu práce.
„K CSRD lze přistupovat dvěma způsoby: buď ho považovat za administrativní zátěž a povinnost, které je nutno kvůli legislativě vyhovět, nebo jako příležitost pro podporu vlastního byznysu a zvýšení vlastní konkurenceschopnosti,“ říká Marie Zemanová z konzultantské společnosti COM.SE Consulting. „V praxi nejspíše půjde o kombinaci těchto dvou postojů. Byla by škoda při implementaci nevyužít jeho potenciálu pro růst firmy a jen se snažit ‚odškrtnout si povinnost‘.“
Příležitost pro komunikování udržitelnosti firmy
Lidé se čím dál více zajímají o udržitelnost, tzn. o to, jak firmy přistupují ke svému vlivu na okolí, tedy životnímu prostředí, zaměstnancům a komunitám. Neplatí to jen pro „běžné občany“, ale i pro investory, banky a velké společnosti. Řada firem pochopila naléhavost tématu boje s klimatickými změnami a dobrovolně začala měnit své fungování. Bohužel se ale také řada jiných snaží rostoucího trendu využít, kdy v praxi, pokud vůbec, zvolily nejlevnější možnou ekologickou aktivitu, kterou pak prezentovaly jako pokus o záchranu planety. Tato čistě marketingová strategie (tzv. greenwashing) vedla u mnohých lidí i investorů ke skepsi, nicméně jejich zájem o životní prostředí naštěstí neupadl.
Podle celosvětové studie Havas Group 60 % tzv. prozumentů (pozn. redakce: konzument, který je zároveň výrobcem, tj. producentem, nebo alespoň svou spoluprací produkci výrazně ovlivňuje) nedůvěřuje závazkům podniků v oblasti udržitelnosti a věří, že jde pouze o snahu zlepšit si image. Na druhou stranu si 71 % respondentů myslí, že jsou to právě velké firmy, které mají hrát klíčovou roli při prosazování těchto principů.
Udržitelnost je i pro většinu Čechů stále důležitější téma. Jak uvádí datový analytik Milan Mařík z datového portálu Evropa v datech: „V roce 2021 bylo životní prostředí naléhavé téma pro 78,5 %, vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Tento podíl přitom roste od roku 2011, kdy se takto vyjádřilo 69 % Čechů.“ Lidé tedy vnímají udržitelnost jako důležitou, jen jsou už mnohdy unavení prázdnými marketingovými kampaněmi a volají po nějakém vodítku, které by jim pomohlo se v problematice vyznat a zodpovědně volit mezi jednotlivými firmami a jejich výrobky či službami.
Právě zde je velká příležitost firem pro využití CSRD. To totiž není ničím jiným než nástrojem pro vyhodnocování dat a prezentování toho, jak je podnik udržitelný a šetrný k životnímu prostředí i ke společnosti. Umožní komplexní pohled na daný podnik, ale i na dílčí oblasti a témata. Jak například snižuje svou uhlíkovou stopu, spotřebu vody, implementuje principy cirkulární ekonomiky a řadu dalších.
„Vedle výše zmíněného termínu greenwashing se nyní objevuje i pojem ‚green hushing‘, což znamená zamlčování pozitivního pokroku, který firma v oblasti udržitelnosti činí. Vidíme to u firem, které se například obávají obvinění z greenwashingu, nebo které raději nechtějí na své ekologické aktivity upozorňovat. Měření a reportování ESG parametrů však firmám usnadňuje komunikaci, vyrovnává podmínky v konkurenčním prostředí a umožňuje jim vyniknout na základě exaktních dat, a to dle požadavků evropské legislativy,“ říká Karel Kotoun, zakladatel společnosti Green0meter.“
S cílem poskytnout uživatelům větší srovnatelnost a snadnější orientaci vznikají i různé žebříčky a ocenění, která mohou společnosti za svůj přístup k životnímu prostředí získat a zvýšit si tím svou prestiž a reputaci. Například magazín Corporate Knights vyhlašuje již od roku 2005 žebříček 100 nejudržitelnějších světových korporací s obratem nad 1 miliardu dolarů.
Lepší pozice na trhu
Mnohé firmy už nefinanční reporty řadu let připravují a prezentují, třebaže pro ně není povinný. Například Deloitte ve své studii uvádí, že o udržitelnost se zajímají více i finanční ředitelé různých firem. Takové firmy často řeší nejen udržitelnost svých vlastních aktivit, ale i udržitelnost celého svého dodavatelského řetězce. Proto tyto firmy už vyžadují nefinanční report i od svých dodavatelů. Firmy s nefinančním reportem tak mají jasnou výhodu, jelikož mohou oslovit více potenciálních klientů. Do budoucna se dokonce dá předpokládat, že bez nefinančního reportu prostě nebude zakázka.
„V posledních letech vidíme strmý nárůst poptávky po výpočtu uhlíkové stopy firem v rámci Scope 1 a 2, nebo po výpočtu uhlíkové stopy dodávaných produktů. Tuto poptávku především pohánějí požadavky velkých firem na své dodavatele. Velké automobilové koncerny a potravinářské maloobchodní řetězce mají vlastní strategie v oblasti udržitelnosti a reportovací povinnosti, a proto v budoucnosti budou při výběru svých dodavatelů zohledňovat i tyto parametry.“ – říká Karel Kotoun, zakladatel společnosti Green0meter.
Nezanedbatelný vliv má udržitelnost firmy i na oblast lidských zdrojů, na efektivitu náboru a spokojenost zaměstnanců. Zvláště v některých odvětvích se firmy v posledních letech často potýkají s nedostatkem kvalitních zaměstnanců. Přístup firem k udržitelnosti, jejich hodnoty a chování jsou pro dnešní zaměstnance mnohdy důležitější než výše samotné mzdy. Pokud firma ukazuje, že jí životní prostředí a společnost nejsou lhostejné, může se profilovat jako zodpovědný zaměstnavatel, a díky tomu oslovit více potenciálních zaměstnanců. Lidé přece jen rádi pracují pro společnosti, s nimiž se mohou hodnotově ztotožnit, a jsou k nim také loajálnější.
Výhodnější půjčky a investice
Jednou z oblastí, kde bude CSRD pro firmy nejcitelnější, je získávání kapitálu. Banky totiž budou muset prokazovat, že půjčují klientům, kteří nemají negativní vliv na životní prostředí a společnost. Udržitelným firmám se tak otevřou dveře k výhodnějším půjčkám, zatímco těm s horším hodnocením se mohou prodražit či dokonce uzavřít. Dopad to nejspíš bude mít i na drobné investory, kdy se například hypotéka na starší nemovitost velmi pravděpodobně prodraží.
Nefinanční reportování hraje důležitou roli i na akciových burzách. Investoři totiž čím dál více zohledňují při nákupu akcií ESG skóre. To platí i pro institucionální investory, jelikož ti budou ve svých portfoliích upřednostňovat akcie s lepším ESG hodnocením. CSRD také podstatně zvyšuje transparentnost firmy, což je pro investory velmi důležitý faktor.
Od července 2021 musí banky dle EBA Směrnice pro vznik půjček a jejich monitoring zvažovat ESG profil žadatele o nový úvěr, tedy to, jak jejich fungování ovlivňuje životní prostředí, jakou produkují uhlíkovou stopu nebo jaký mají vliv na společnost. To se v Česku děje na základě tzv. ESG formuláře, který byl vyvinut na půdě České bankovní asociace, a tudíž ho používají všechny naše banky jednotně. Tento formulář se podle daných pravidel rozšíří postupně i na menší firmy.
„Doteď povinnost vyplňovat ESG formulář platila pouze pro největší podniky s více než 500 pracovníky. Nová regulatorní pravidla EU ale postupně rozšíří povinnost i na menší firmy, které mají nad 250 zaměstnanců. Máme z toho trošku smíšený pocit, protože řada firem si fakt, že to na ně brzy dopadne, neuvědomuje a žijí trochu ve sladké nevědomosti. Jiné se tomu nyní začínají intenzivně věnovat. Mezi klienty máme hodně těch, kteří snižovali energetickou náročnost svých výrob již v minulosti, a ti nyní budou mít výhodu,“ říká Petr Hutla, člen představenstva ČSOB zodpovědný za řízení úvěrů a udržitelnost (Hospodářské noviny, 17. 1. 2022).
Nefinanční report přispívá k růstu firmy
Nefinanční reportování přispívá k růstu firem, jak vyplývá například z rumunské studie, v níž vědci sledovali po šest let vliv nefinančního reportování. Hlavní výhodou je přitom již zmíněný snadnější přístup ke kapitálu. To potvrzuje i studie Masarykovy univerzity, podle které prezentování CSR aktivit a dat z nefinančního reportu stakeholderům má v důsledku příznivý dopad na finanční výkonnost celé firmy. I tady totiž, stejně jako u klasického finančního reportingu, platí staletími osvědčená manažerská poučka: “Co se monitoruje a reportuje, to se řídí.”
„Přínos nefinančního reportování totiž zdaleka nespočívá jen ve snazší cestě ke kapitálu. Je to nástroj, který vedení společnosti poskytuje daleko komplexnější pohled na vlastní firmu, procesy, produkty atd. a umožňuje tak daleko lepší optimalizaci a tím často poměrně zásadní úsporu nákladů,“ vysvětluje Marie Zemanová z COM.SE Consulting. Jeho součástí je totiž i sběr dat o využívání energie či různých zdrojů a dalších procesů, přičemž tato data pak lze analyzovat, a tak například odhalit plýtvání energiemi či jinými zdroji a následně tyto procesy optimalizovat, což vede jak k úspoře, tak zvýšení celkové efektivnosti. „Podobné analýzy jsou často také impulsem pro inovace, ať už procesní či produktové a díky nim pak může firma získat náskok před svými konkurenty,“ dodává Marie Zemanová.
Zdroj: https://csrd.cz/