49. díl: Zaměstnanecké benefity: daňové změny a novinky pro rok 2024

Konsolidační balíček, který vyšel ve Sbírce zákonů pod číslem 349/2023 Sb., mění mimo jiné od 1. 1. 2024 pravidla poskytování některých zaměstnaneckých benefitů. Zjistěte, o jaké novinky se jedná.

Co se mění

Nejvýznamnější změny se týkají poskytování stravování zaměstnancům v nepeněžní podobě. Změny se týkají jak provozu vlastních stravovacích zařízení (tzv. podnikových jídelen), tak poskytování poukázek na jídlo (stravenek). Nově budou pro ně platit stejné limity a pravidla zdanění jako pro peněžní plnění – stravenkový paušál.

Další významná změna spočívá v zavedení jednotného limitu ve výši poloviny průměrné mzdy – pro rok 2024 činí limit 21 983,50 Kč – na osvobození u zaměstnance na vybrané benefity podle § 6 odst. 9 písm. d) Zákona o daních z příjmů.

Zavádí se nové osvobození na účast zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené – § 6 odst. 9 písmeno g) ZDP. Jedná se např. o vánoční večírky nebo výročí firmy či dětské dny.

Dále se ruší osvobození zdanění u nepeněžních (věcných) darů do částky 2 000 Kč ročně. Nově veškeré nepeněžní dary zaměstnancům podléhají dani z příjmů a odvodům pojistného.

Co se nemění

Změny se nedotknou všech zaměstnaneckých benefitů, ale pouze vybraných. U řady zaměstnaneckých benefitů budou platit stejná pravidla jako dosud. Žádná změna není např. u těchto benefitů:

• Nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele – zůstávají i nadále u zaměstnance osvobozena od zdanění, u zaměstnavatele se jedná o daňový náklad.
• Hodnota nealkoholických nápojů poskytnutých zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti je i nadále u zaměstnance osvobozena od zdanění za podmínky, že u zaměstnavatele jde o nedaňový náklad nebo jsou poskytována z fondu.
• Příspěvek zaměstnavatele na životní nebo penzijní pojištění zaměstnanci v úhrnné výši do 50 000 Kč ročně – při splnění podmínek daných zákonem jde o daňový náklad zaměstnavatele, u zaměstnance osvobozený od zdanění.

A řada dalších benefitů bude osvobozena za stejných podmínek jako dosud.

Stravování zaměstnanců

Konsolidační balíček mění pravidla pro osvobození stravování v nepeněžní podobě. A to tak, že pro nepeněžní stravování budou platit stejné podmínky, jako platily dosud pro peněžní příspěvek na stravování – stravenkový paušál.

Nově nebude stravování na pracovišti u zaměstnance osvobozeno od zdanění neomezeně, ale zavádí se limit. A to ve výši 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Horní hranice stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin činí 166 Kč. Z toho 70 % činí 116,20 Kč. To je limit pro osvobození stravování poskytnutého za jednu směnu. A to bez ohledu na to, zda jde o stravenky, stravenkový paušál nebo poskytování závodního stravování na pracovišti. Podmínkou je, že zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během tohoto dne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad na služební cestě. Druhý příspěvek v rámci jednoho kalendářní dne je možné poskytnout, pokud zaměstnanec vykonával práci alespoň 11 hodin. Nově je možné od 1. 1. 2024 poskytnout při odpracování 11 hodin i druhý stravenkový paušál.

Poskytnutí stravenkového paušálu nebo stravování v nepeněžní podobě (stravenka, závodní stravování) nad limit 116,20 Kč za jednu směnu podléhá u zaměstnance dani z příjmů a odvodům sociálního a zdravotního pojištění.

U zaměstnavatele je příspěvek zaměstnavatele na stravování zaměstnancům daňový náklad bez finančního omezení za podmínek daných v § 24 odst. 2 písm. j) Zákona o daních z příjmů. Tzn. nárok na stravování je písemně upraven jako právo zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy.

Příklad

Zaměstnavatel poskytuje od ledna 2024 zaměstnancům stravenkový paušál – peněžitý příspěvek na stravování ve výši 116,20 Kč za kalendářní den při odpracování více než 3 hodin. Nárok na stravenkový paušál zaměstnancům vyplývá z vnitřního předpisu upravujícího nárok na stravenkový paušál. Jaké jsou daňové dopady:

1. u zaměstnance,
2. u zaměstnavatele,
3. jaké by byly dopady, pokud by stravenkový paušál čerpal zaměstnanec na služební cestě, kterému vznikl nárok na stravné,
4. jaké by byly dopady, pokud by stravenkový paušál čerpal zaměstnanec, který neodpracoval 3 hodiny, např. z důvodu celodenní dovolené nebo nemoci,
5. jaké by byly dopady, pokud by zaměstnanec odpracoval v daném dni 12 hodin a podle vnitřní směrnice má nárok na druhý stravenkový paušál 116,20 Kč?

Řešení:

1. Příspěvek na stravování je do limitu 116,20 Kč za jednu směnu osvobozen od zdanění – zaměstnanci se nic nezdaňuje.
2. Je splněna podmínka nároku vyplývajícího z vnitřního předpisu – daňový náklad zaměstnavatele.
3. Zaměstnanec, který má nárok na stravné na služební cestě, nemá příspěvek na stravování osvobozen – stravenkový paušál bude podléhat dani z příjmů a odvodům sociálního a zdravotního pojištění.
4. Není splněna podmínka osvobození – odpracování 3 hodin – stravenkový paušál bude podléhat dani z příjmů a odvodům sociálního a zdravotního pojištění.
5. I druhý stravenkový paušál splňuje podmínky pro osvobození – zaměstnanec odpracoval více než 11 hodin. U zaměstnavatele půjde o daňový náklad.

Příklad

Zaměstnavatel poskytuje na základě vnitřního předpisu od ledna 2024 zaměstnancům nepeněžní poukázky na stravování – stravenky v hodnotě 200 Kč za jednu odpracovanou směnu. Zaměstnanci vzniká nárok na stravenku po odpracování minimálně 3 hodin. Zaměstnavatel na stravenky přispívá částkou 110 Kč, zbytek (tj. 90 Kč) si hradí zaměstnanci sami, a to buď hotově do pokladny zaměstnavatele, nebo srážkou ze mzdy. Jaké budou daňové dopady u zaměstnavatele a u zaměstnance?

Příspěvek zaměstnavatele v částce 110 Kč představuje daňový náklad zaměstnavatele. Vzhledem k tomu, že se vejde do limitu 116,20 Kč, je rovněž u zaměstnance osvobozen od daně z příjmů a odvodů pojistného – zaměstnanec nic nedodaňuje.

Příklad

Zaměstnavatel provozuje závodní jídelnu. Zaměstnanec má po odpracování 3 hodin nárok dle vnitřního předpisu na oběd v hodnotě 150 Kč. Na oběd si zaměstnanec nepřispívá – je plně hrazen zaměstnavatelem. Jaké jsou daňové dopady u zaměstnance a u zaměstnavatele?

U zaměstnavatele představuje celá částka 150 Kč daňový náklad, resp. veškeré náklady na provoz vlastního stravovacího zařízení zaměstnavatele budou daňově uznatelným nákladem za podmínky § 24 odst. 2 písm. j) Zákona o daních z příjmů. Jak potvrzuje rovněž Metodická informace ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024 vydaná dne 22. 12. 2023 Finanční správou v bodě 6.4.

U zaměstnavatele bude částka přesahující limit 116,20 Kč podléhat dani z příjmů a odvodům pojistného. Tj. bude se zdaňovat 150 Kč – 116,20 Kč = 33,80 Kč ve mzdě zaměstnance.

Poskytování jídla na pracovišti

Finanční správa v Metodické informaci mimo jiné blíže upravuje postup v případě poskytování jídla zaměstnancům, které není považováno za stravování.

Zde je uvedeno, že u zaměstnance nepodléhají zdanění pracovní snídaně, obědy a večeře, které neslouží k zajištění stravování zaměstnance, ale mají charakter výkonu práce. Jde o pracovní obědy v rámci obchodních jednání se zákazníky. Informace uvádí tyto podmínky pro to, aby občerstvení nepodléhalo zdanění u zaměstnance:

• Poskytnuté jídlo slouží k výkonu práce.
• Nesmí se jednat o zajištění stravování, které je zaměstnavatel dle § 236 odst. 1 ZP povinen zaměstnancům umožnit, resp. které se zavázal poskytovat ve smyslu § 236 odst. 2 ZP.
• Bude naplněna přiměřenost poskytnutého jídla jako pracovního oběda s ohledem na standardy nastavené u zaměstnavatele apod. (viz níže).

Dalším důležitým kritériem, které je potřeba posoudit, je hodnota pracovního oběda. Ta musí být přiměřená tomu, o jakého obchodního partnera se jedná, jak často jsou realizovány pracovní obědy, jaká je kultura fungování podniku apod. Dále by měla odpovídat lokalitě a být přiměřená obvyklé formě pohoštění obchodních partnerů.

Zdanění rovněž nepodléhá poskytování drobného občerstvení na pracovišti, které nemá povahu hlavního jídla a je poskytováno v rámci pracovních porad, seminářů, workshopů a podobných pracovních událostí. Informace uvádí, že jde např. o jídlo v ledničce (jogurty, mléko atd.), ovoce v kuchyňce, müsli, malé občerstvení na pracovních poradách (chlebíčky, zákusky, koláče, wrapy, saláty atd.), bagety, firemní svačinky, občerstvení na školeních nebo pracovních schůzkách apod.

I u tohoto občerstvení informace uvádí podmínky, které je potřeba splnit, aby bylo u zaměstnance osvobozeno od zdanění:

• Rozsah a druh potravin, které jsou zaměstnancům volně k dispozici na pracovišti, musí být v rozumné míře odpovídající výše popsanému cíli, firemní kultuře a zvolenému konceptu pracoviště – tedy vést ke spokojenosti na pracovišti, k podpoře a udržení dobrého pracovního výkonu, k vyšší produktivitě, k příjemné atmosféře na pracovišti, k rozvíjení mezilidských vztahů na pracovišti a pracovních dovedností, k budování vztahu k zaměstnavateli atd.
• Musí se jednat o takové potraviny (pochutiny), které svým charakterem nedosahují intenzity stravování a nesuplují tedy hlavní denní jídla – snídaně, obědy či večeře ve smyslu § 163 odst. 2 ZP nebo § 6 odst. 9 písm. b) ZDP.
• Musí se jednat o takové druhy potravin, které jsou přiměřené a v principu obvyklé z hlediska naplnění uvedeného cíle, předmětu činnosti zaměstnavatele apod. Pro úplnost je vhodné uvést, že předmět či způsob výkonu podnikatelské činnosti zaměstnavatele může hrát významnou roli u pracovního oběda, avšak rozsah a druh potravin, které jsou k dispozici zaměstnancům na pracovišti, bude tímto faktorem ovlivňován spíše omezeně.

Pro úplnost informace uvádí, že poskytování nealkoholických nápojů na pracovišti je u zaměstnance osvobozeno beze změn dle § 6 odst. 9 písm. c) ZDP.

Příklad

Obchodní zástupce firmy v zájmu dobrých výsledků obchodního jednání pozval obchodního partnera na pracovní oběd, při kterém blíže proberou podmínky obchodní spolupráce. Pracovní oběd byl přiměřený významu klienta, povaze obchodu a byl za odpovídající hodnotu. Bude oběd podléhat dodanění?

Pracovní oběd, který je přiměřený a probíhá v rámci výkonu práce, nepodléhá u zaměstnance dodanění. U zaměstnavatele se výdaje na pohoštění považují za nedaňový náklad.

Příklad

U zaměstnavatele probíhá každé ráno pracovní porada, při které dochází k rozdělení pracovních úkolů na daný den. K dispozici je zaměstnancům drobné pohoštění – koláče, chlebíčky, zákusky, ovoce apod. Zaměstnanci mají rovněž k dispozici kávu, čaj, minerálky a džusy. Občerstvení nemá charakter snídaně.

Občerstvení nemá charakter stravování a nepodléhá zdanění u zaměstnance. U zaměstnavatele jde o nedaňový náklad.

Poskytování nealkoholických nápojů na pracovišti je osvobozeno od zdanění dle  § 6 odst. 9 písm. c) ZDP za podmínky, že jde o nedaňový náklad zaměstnavatele nebo je poskytováno z fondů.

Příklad

Zaměstnankyni mzdové účtárny vyslal zaměstnavatel na školení mzdových aktualit. V rámci školení bylo účastníkům poskytnuto drobné občerstvení – zákusky, bagety apod.

Občerstvení v rámci školení, které nemá charakter hlavního jídla, nepodléhá zdanění u zaměstnance.

Benefity podle § 6 odst. 9 písm. d) Zákona o daních z příjmů

V samotném vymezení osvobozených benefitů podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP k žádné změně nedochází. Nově se ale zavádí jednotný limit na všechny benefity podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP ve výši poloviny průměrné mzdy. Pro rok 2024 činí limit 21 983,50 Kč – polovinu z průměrné mzdy 43 967 Kč. Do 31. 12. 2023 byl limit pouze u poskytnutí rekreace nebo zájezdu ve výši 20 000 Kč ročně a ostatní benefity byly bez limitu.

Nové znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP od 1. 1. 2024:

“(9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny

d) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období ve formě

1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis, použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení nebo poskytnutí rekreace nebo zájezdu,

2. použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,

3. příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,

4. příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.”

Výše uvedené benefity v nepeněžní formě jsou u zaměstnance osvobozeny do limitu poloviny průměrné mzdy za rok, tj. pro rok 2024 do částky 21 983,50 Kč. Podmínkou osvobození je, že je zaměstnavatel poskytuje jako nedaňový náklad nebo z fondů. Do limitu se počítají u zaměstnance i plnění ve prospěch jeho rodinných příslušníků.

Nepeněžní benefity nad uvedený limit podléhají u zaměstnance zdanění a odvodům pojistného. Benefity nad limit jsou u zaměstnavatele daňovým nákladem za podmínek § 24 odst. 2 písm. j) ZDP.

Zaměstnavatel musí vhodnou formou vést evidenci čerpání benefitů po jednotlivých zaměstnancích, tak aby mohl sledovat limit u jednotlivých zaměstnanců.

Příklad

Zaměstnavatel poskytuje na základě vnitřní směrnice zaměstnanci panu Novákovi jako nedaňový náklad ve zdaňovacím období 2024 následující nepeněžní benefity: příspěvek na rekreaci 10 000 Kč, vstupné do fitness centra ve výši 5 000 Kč, příspěvek na školku dcery pana Nováka 5 000 Kč, tištěné knihy – učebnice do školy pro syna pana Nováka 3 000 Kč. Jaké budou daňové dopady u zaměstnance a u zaměstnavatele?

Celková hodnota benefitů za zaměstnance a jeho rodinné příslušníky: 10 000 + 5 000 + 5 000 + 3 000 = 23 000 Kč.

Od zdanění jsou osvobozeny nepeněžní benefity do limitu 21 983,50 Kč, tzn. částka 1 016,50 Kč (23 000 – 21 983,50 Kč) bude u pana Nováka podléhat zdanění a odvodům pojistného ze mzdy. A to v tom měsíci, ve kterém došlo k překročení limitu. Vždy ve mzdě za daný měsíc se zdaní benefity čerpané v daném měsíci. Zároveň nadlimitní částku benefitů ve výši 1 016,50 Kč může zaměstnavatel uplatnit jako daňově uznatelný náklad při splnění podmínek § 24 odst. 2 písm. j) ZDP.

Sportovní vybavení na pracovišti

Metodická informace se podrobně zabývá problematikou zdanění sportovního vybavení, které je zaměstnancům k dispozici na pracovišti. Informace rozlišuje vybavení, které má sloužit k zajištění odreagování, uvolnění stresu apod. s cílem zlepšení pracovní výkonnosti zaměstnance a jako příklad uvádí rotoped, veslovací stroj, žebřiny, činky, horolezeckou stěnu, fotbálek, šipky, stolní tenis, boxovací pytel, kulečníkový stůl atd. Takovéto vybavení sloužící k odreagování a zlepšení pracovního výkonu nebude u zaměstnance předmětem zdanění.

Naopak vybavení a služby, které by měly charakter běžné komerční služby, podléhat zdanění u zaměstnance budou. Podle Informace jde např. o kurzy jógy, saunu, masáže, plnohodnotné sportoviště, fitness apod.

Informace dále uvádí, že pro to, aby sportovní vybavení nepodléhalo u zaměstnance zdanění, je nezbytné, aby bylo na pracovišti zaměstnavatele a bylo zaměstnanci využíváno v rámci výkonu práce, tj. např. před nebo po skončení pracovního výkonu.

Dále je nezbytné, aby sportovní vybavení bylo přiměřené předmětu činnosti zaměstnavatele, počtu zaměstnanců, stylu zvolenému pro podobu či koncept pracoviště s ohledem na trendy v této oblasti, druh vykonávané práce apod.

Informace uvádí tyto podmínky, aby sportovní vybavení nebylo předmětem zdanění u zaměstnance:

• Sportovní vybavení na pracovišti je využíváno v časové souvislosti s výkonem práce, tedy v jeho průběhu nebo bezprostředně před započetím či po skončení výkonu pracovních činností.
• Povaha sportovního vybavení musí odpovídat deklarovanému cíli, mimo jiné i ve vazbě na druh práce vykonávané zaměstnanci v rámci podnikání zaměstnavatele, tedy sloužit k odreagování, ke snížení stresu, k lepší efektivitě práce zaměstnance, k navázání lepších vztahů na pracovišti apod.
• Využívání sportovního zařízení na pracovišti nesmí primárně sloužit k účelnému zlepšení celkové tělesné a fyzické zdatnosti, ke zlepšení dovedností v daném odvětví sportu a podobným cílům, které spadají převážně do osobní sféry zaměstnance (specificky však musí být posuzovány situace, kdy je udržování kondice úzce provázáno s pracovní náplní konkrétního zaměstnance, např. v případě učitele tělocviku či člena ostrahy, kdy se může jednat o obdobu prohlubování odborné kvalifikace).
• Musí se jednat o sportovní vybavení či služby, které se nacházejí na pracovišti zaměstnavatele, nesmí se jednat o plnohodnotnou alternativu komerčního sportoviště či služby.

Takovéto sportovní vybavení pracoviště představuje u zaměstnavatele nedaňový náklad – § 25 odst. 1 písm. h) a k) ZDP.

Pokud zaměstnavatel umožňuje zaměstnancům využívat bezplatně nebo za zvýhodněnou cenu zařízení, které má charakter komerční služby (např. fitness centrum), představuje zdanitelný příjem zaměstnance rozdíl mezi úhradou zaměstnance a běžnou cenou – § 6 odst. 3 ZDP.

Příklad

Zaměstnavatel nainstaloval na pracovišti fotbálek. Fotbálek mohou zaměstnanci využívat před začátkem pracovní doby, po jejím skončení nebo během přestávek v práci. Primárním cílem je zlepšení spolupráce v rámci týmu zaměstnanců a také odreagování při řešení složitých případů. Jaké budou daňové dopady?

Využití fotbálku nebude u zaměstnanců podléhat zdanění. U zaměstnavatele půjde o nedaňový náklad.

Příklad

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům na pracovišti lekce jógy. Cena za jednu lekci činí 500 Kč, zaměstnanci hradí 100 Kč. Zbytek hradí zaměstnavatel. Jaké budou daňové dopady u zaměstnance v případě, že za leden 2024 využije 4 lekce?

• Cena za lekce 500 Kč * 4 = 2 000 Kč
• Platba zaměstnance 100 Kč * 4 = 400 Kč

Lekce jógy mají charakter komerční služby, budou proto u zaměstnance předmětem zdanění jako nepeněžní příjem. U zaměstnance bude podléhat zdanění a odvodům částka 1 600 Kč (2 000 Kč – 400 Kč).

Ocenění nepeněžního příjmu

Metodická informace uvádí postup ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance pro účely sledování limitu a případně zdanění nepeněžních příjmů. Základní pravidlo pro ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance upravuje § 6 odst. 3 ZDP. Ten stanoví, že nepeněžní příjem zaměstnance představuje rozdíl mezi úhradou zaměstnance a částkou podle zákona upravujícího oceňování majetku nebo cenou, kterou účtuje jiným osobám. Informace dále upřesňuje, že pro ocenění podle zákona upravujícího oceňování majetku není potřeba znalecký posudek, ale je potřeba postupovat podle zákona o oceňování. Dále informace rozvádí různé situace a stanoví, jakou cenu lze použít pro určení nepeněžního příjmu:

• V případě, že zaměstnavatel danou službu nebo zboží poskytuje i jiným osobám (zpravidla zákazníkům), se použije cena, za kterou danou službu či zboží běžně zaměstnavatel prodává.
• Pokud danou službu nebo zboží zaměstnavatel nakupuje od třetích osob, může jako nepeněžní příjem zaměstnance uplatnit cenu, za kterou služby či zboží nakupuje od třetích osob.
• Pokud dané zboží či služby nenakupuje ani sám neprodává, lze použít např. srovnatelnou cenu, za kterou se daná věc běžně prodává – způsob stanovení ceny musí být schopen prokázat.
• Pro ocenění nepeněžního příjmu v podobě jídla v závodní jídelně zaměstnavatele se využívá kalkulace na úrovni vlastních nákladů a přirážky.

Okamžik vzniku nepeněžního příjmu u benefitních karet

Nepeněžní příjem zaměstnance (neosvobozený) se zdaňuje v rámci mzdy za měsíc, ve kterém příjem vznikl. Určení tohoto okamžiku může být komplikované zejména u tzv. benefitních karet. Rovněž bude rozhodnující na přelomu roků 2023 a 2024 pro určení správného postupu. Pokud nepeněžní příjem vznikne do 31. 12. 2023, bude se postupovat podle “staré” úpravy, tj. limit bude pouze u rekreací. U nepeněžního příjmů, který vznikne po 1. 1. 2024, se bude postupovat podle “nové” úpravy a bude se sledovat limit.

Podle Metodické informace bude záležet zejména na tom, jaké jsou smluvní podmínky mezi zaměstnavatelem a společností poskytující benefitní karty. Informace uvádí čtyři varianty, kdy bude nepeněžní příjem vznikat:

• Nabití stravenkové karty peněžní částkou – nepeněžní příjem vzniká v okamžiku připsání peněz na kartu.
• Karta umožňuje vstup do příslušných zařízení svému držiteli a jeho rodinným příslušníkům (např. Multisport karta), zaměstnavatel hradí měsíční paušál. Nepeněžní příjem vzniká měsíčně podle výše úhrady za zaměstnance a jeho rodinné příslušníky.
• Zaměstnavatel nabíjí na benefitní kartu “body”, které může zaměstnanec čerpat. Zaměstnavatel nemá možnost kontrolovat, kdy k čerpání dochází, nevyčerpané “body” se nevrací. Nepeněžní příjem vzniká připsáním částky – “bodů” na benefitní kartu.
• Zaměstnavatel nabíjí na kartu “body”, karetní společnost sleduje čerpání “bodů” zaměstnanci a skutečně vyčerpané “body” zaměstnavateli vyúčtuje. Nepeněžní příjem vzniká v okamžiku vyčerpání bodů.

Sportovní nebo kulturní akce pořádané zaměstnavatelem

Od 1. 1. 2024 přibylo nové osvobození od zdanění na straně zaměstnance dle § 6 odst. 9 písmeno g) ZDP:

”(9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny

g) příjmy plynoucí z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené.”

Jedná se o osvobození v podobě nepeněžního příjmu zaměstnance, který zaměstnanci vzniká účastí na akcích konaných zaměstnavatelem, jako jsou vánoční večírky, oslavy výročí firmy nebo dětské dny apod.

Příjem je osvobozen za podmínek, že pořadatelem akce je zaměstnavatel (může si na organizaci najmout jinou firmu), jedná se o kulturní nebo sportovní akci pro omezený okruh účastníků – zaměstnance a jejich rodinné příslušníky či obchodní partnery a akce musí být přiměřená a obvyklá. To se posuzuje s ohledem na rozsah akce, místo konání a její častost – frekvenci. Nesmí jít tedy o akci pořádanou např. v exotické destinaci nebo pravidelně každý týden. Za rodinné příslušníky zaměstnance jsou považováni nejen jeho příbuzní, ale i osoby, které s ním žijí ve společné domácnosti, tj. druh/družka.

Pode Metodické informace by měl být schopen zaměstnavatel prokázat, kdo se akce zúčastnil – měl by mít k dispozici seznam hostů, odeslaných pozvánek apod. Náklady na organizaci takovéto akce představují nedaňový náklad zaměstnavatele.

Příklad

Zaměstnavatel pořádá vánoční večírek v místní restauraci pro obchodní partnery, zaměstnance a jejich rodinné příslušníky. Rozsah akce je přiměřený a obvyklý takové události. Bude podléhat u zaměstnance zdanění?

V daném případě jsou splněny podmínky pro osvobození dle § 6 odst. 9 písmeno g) ZDP. Příjem bude u zaměstnance osvobozen od zdanění. U zaměstnavatele půjde o nedaňový náklad.

Příklad

Jednatel firmy s.r.o. organizuje vánoční večírek formou týdenního pobytu pro sebe, svou ženu, děti a vybraného obchodního zástupce firmy (byl vybrán na základě největších uskutečněných obchodů) na Maledivách. Bude příjem osvobozen?

V daném případě není splněna podmínka obvyklosti a přiměřenosti. Příjem nebude osvobozen. Nepeněžní příjem bude zdaněn jak u obchodního zástupce, tak u jednatele firmy, u kterého proběhne zdanění i za jeho rodinné příslušníky, tj. manželku a děti. U zaměstnavatele půjde o nedaňový náklad.

Příklad

Zaměstnavatel organizuje pravidelně každý pátek pro své zaměstnance akci spojenou s konzumací piva a drobného občerstvení v místní restauraci. Zaměstnavatel hradí veškeré náklady na konzumaci. Bude nepeněžní příjem osvobozen od zdanění?

V daném případě se nejedná o mimořádnou akci, ale pravidelnou každotýdenní akci. U zaměstnance bude konzumace piva a jídla podléhat zdanění jako nepeněžní příjem – nejsou splněny podmínky pro osvobození. U zaměstnavatele půjde o nedaňový náklad.

Autor: Zuzana Bartůšková – daňový poradce ev. č. 4960, jednatel BKP FINANCE s.r.o. – https://www.bkpfinance.cz

Stručně

• Příspěvek na stravování bude fungovat stejně u peněžní formy (stravenkový paušál) i nepeněžní formy (stravenky, závodní stravování na pracovišti) – u zaměstnance je osvobozeno do limitu 116,20 Kč za odpracovanou směnu, nad limit se zdaňuje. U zaměstnavatele jde o daňový náklad bez finančního limitu.
• Benefity v nepeněžní formě podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP jsou u zaměstnance osvobozeny od zdanění do úhrnného limitu ve výši poloviny průměrné mzdy za rok – pro 2024 platí limit 21 983,50 Kč.
• Účast zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené, je u zaměstnance osvobozena od zdanění – jde např. o vánoční večírky, výročí firmy apod.
• Poskytování nepeněžních (věcných) darů zaměstnancům podléhá zdanění – osvobození bylo zrušeno.