Výpočet mezd a jejich účtování
Finanční odměnu za odvedenou práci dostává každý zaměstnanec, který je v pracovněprávním vztahu se svým zaměstnavatelem. Dnes se na výpočet hrubých a čistých mezd využívají účetní programy, které na základě potřebných údajů vypočítají mzdu za vás a ulehčí tak práci mzdovým účetním. V tomto článku si popíšeme základní terminologii mezd a ukážeme si základní principy jejich výpočtu a zaúčtování.
Druh pracovního poměru
Druhy pracovního poměru jsou vymezeny v zákoníku práce. Každý druh pracovního poměru má jiné zákonem stanovené podmínky a je vhodný pro jinou situaci.
Hlavní pracovní poměr se uzavírá se zaměstnanci, kteří se přijímají k dlouhodobé spolupráci s pevně stanoveným počtem odpracovaných hodin. Tento pracovní poměr může být uzavřen buďto na dobu určitou, nebo na dobu neurčitou.
Zákoník práce upravuje pojem tzv. kratší pracovní doba, který je obecně znám jako zkrácený úvazek. Zkrácený úvazek je velice podobný plnému úvazku jen s tím rozdílem, že zaměstnanec může odpracovat méně než 40 hodin za týden. Zaměstnanec, který pracuje na zkrácený pracovní úvazek, má stejná práva a stejné povinnosti, jako v případě plného úvazku.
Dohoda o provedení práce je oblíbená forma vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a je hojně využívaná zejména pro brigádníky. Zákon stanovuje rozsah odpracovaných hodin na maximálně 300 hodin za kalendářní rok. Do konce roku 2023 platí, že pokud odměna z DPP nepřesáhne 10 000 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele, neodvádí se z této částky pojistné na sociální a zdravotní pojištění.
Dohoda o pracovní činnosti je další forma vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, je výhodná zejména v případě dlouhodobější spolupráce v menším rozsahu. Zákon stanovuje rozsah odpracovaných hodin na maximálně 20 hodin týdně.
S účinností od 1. 1. 2024 dojde k novelizaci zákoníku práce, která obsahuje rozsáhlé úpravy týkající se právě DPP a DPČ. Nově budou mít zaměstnanci nárok na příplatky za práci o víkendech, v noci a ve státních svátcích. Největší změnou ovšem bude nárok na dovolenou, na kterou budou mít zaměstnanci nárok, pokud jejich pracovněprávní vztah v příslušném kalendářním roce trval nepřetržitě čtyři týdny (28 pracovních dnů) a odpracovali alespoň 80 hodin.
V oblasti pojistného u DPP dojde ke změně stávajícího limitu 10 000 Kč, od kterého je nutné platit pojistné. Nově budou stanoveny dva limity pro vznik účasti na sociálním a zdravotním pojištění. První limit bude stanoven pro zaměstnance pracující na DPP u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 % průměrné mzdy. Druhý limit bude stanoven při souběhu více dohod o provedení práce u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 % průměrné mzdy.
K významným změnám dojde i v oblasti sociálního pojistného u všech zaměstnanců, dojde ke znovuzavedení nemocenského pojištění hrazeného zaměstnanci, a to ve výši 0,6 % z měsíčního vyměřovacího základu. Celkové odvody na sociální pojištění se tak u zaměstnance zvýší na 7,1 %.
Mzda
Mzda je odměna za práci v pracovním poměru, která náleží zaměstnanci za práci, kterou odvedl. Zaměstnavatel vyplácí mzdu zpětně zpravidla za předchozí měsíc. Zákoník práce stanovuje jednotné principy odměňování pro všechny skupiny zaměstnanců a např. definuje minimální mzdu, která chrání zaměstnance proti nepřiměřeně nízkým odměnám. Výše mzdy odpovídá náročnosti, odbornosti a množství odpovědnosti při výkonu práce.
Formy mezd
Mzdové formy představují rozdílné principy a metody, jak se určuje mzda. Pro zaměstnavatele je důležité správně zvolit mzdové formy, které motivují k vylepšení pracovního výkonu zaměstnance. Principy mzdových forem se uvádějí ve vnitřním mzdovém předpisu, který upravuje mzdová práva zaměstnanců. Základní formy mzdy podle druhu vykonané práce jsou časová, úkolová, podílová či jejich libovolná kombinace.
- Časová mzda je považována za nejvíce využívaný typ mzdy. Typicky se jedná o měsíční a hodinovou mzdu, může však být stanovena i na jinak dlouhé období.
- Úkolová mzda je založena na principu odměňování zaměstnance za jednotku odvedené práce. Stanovení výše této mzdové formy je závislé na plnění zadané normy výkonu.
- Podílová mzda je forma mzdy, kdy je odměna zčásti závislá na dosaženém obratu nebo zisku zaměstnavatele. Tento typ mzdy je pro zaměstnance velice motivující, používá se zejména při obchodní činnosti a ve službách.
Složky mezd
Při výpočtu mzdy se zohledňuje fixní a variabilní složka mzdy. Fixní neboli pevná složka je přesně daná smlouvou, variabilní složky mzdy jsou upraveny zákonem, smlouvou nebo vnitřním předpisem zaměstnavatele. Variabilní složku mzdy lze rozčlenit ještě na nárokovanou složku mzdy, na kterou má zaměstnanec nárok při splnění stanovených podmínek v pracovní smlouvě, a na nenárokovanou složku mzdy, jejíž výplata závisí na rozhodnutí zaměstnavatele.
Hrubá mzda se tedy skládá ze základní mzdy, která je, jak už jsme uváděli výše, pevně daná na základě pracovní smlouvy. Dále se skládá z pohyblivé složky mzdy, která obsahuje příplatky např. za práci přesčas, za práci ve svátek, v noci, o víkendech nebo za práci ve ztíženém prostředí. Součástí mzdy jsou i různé zaměstnanecké výhody neboli benefity, které můžou zaměstnavatelé poskytovat svým zaměstnancům. Mezi nejčastěji poskytované benefity patří příspěvky na stravování, příspěvky na životní a penzijní pojištění, auto i pro soukromé účely a další.
Základní výpočet
Při výpočtu mezd se postupuje v souladu se zákoníkem práce. Účetní, která mzdy zpracovává, shromažďuje informace o odpracované době, čerpání dovolené, odměnách a dalších údaje, které souvisí se mzdami zaměstnance za dané období. Z těchto informací se vypočítá hrubá mzda.
Výpočet čisté mzdy
- Z hrubé mzdy se vypočítá zdravotní 4,5 % a sociální 6,5 % (od roku 2024 7,1 %) pojištění, které zaměstnavatel sráží zaměstnanci ze mzdy.
- Z hrubé mzdy se dále vypočítá záloha na daň z příjmů ve výši 15 %. Pokud měsíční mzda přesahuje 4násobek průměrné mzdy, musí být uplatněna progresivní sazba ve výši 23 %. Ze zálohy na daň z příjmů je možné odečíst slevu na poplatníka ve výši 2 570 Kč. Zaměstnanec však musí mít u zaměstnavatele podepsané prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob (tzv. růžové prohlášení).
- Od daně lze odečíst dále i slevu na dítě/děti. Tento typ daňového zvýhodnění může uplatňovat pouze jeden z poplatníků, který žije s dětmi ve společné domácnosti. Výše slevy na dani se odvíjí od počtu dětí. Aktuální měsíční výše slev na dani v podobě daňového zvýhodnění v roce 2023 je na první dítě 1 267 Kč, na druhé dítě 1 860 Kč a na třetí a každé další dítě 2 320 Kč. V případě, že tato sleva přesáhne výši zálohy na daň z příjmů, vznikne daňový bonus.
- Čistá mzda se nakonec vypočítá tak, že se od hrubé mzdy odečte zdravotní a sociální pojištění zaměstnance, záloha na daň z příjmů po odečtení slev (v případě daňového bonusu se k čisté mzdě částka přičte).
- Na závěr se od čisté mzdy odečítají i případné ostatní srážky, které jsou například srážky mzdy při exekuci, splácení výživného na dítě, náhrady škody.
- Čistá mzda se poté po všech výše uvedených úpravách vyplatí zaměstnanci.
Účtování mezd
Na zaúčtování mezd se v dnešní době využívají účetní programy, které provedou výpočty za vás. Samotnému výpočtu čisté mzdy ovšem předchází spousta důležitých činností, které musí mzdová účetní provádět. Jedná se jak o úkony, které jsou spojeny se zahájením a ukončením pracovněprávního vztahu, tak o pravidelné zákonem stanovené povinnosti, např. odvod zdravotního pojištění na účet příslušné zdravotní pojišťovny, odvod daně z příjmu ze závislé činnosti, zaslání Přehledu o výši pojistného a vyplacených dávkách na Českou správu sociálního zabezpečení a spoustu dalších činností.
Princip účtování mezd
| Účetní případ | MD | D |
| Hrubá mzda | 521 | 331 |
| Sociální pojištění zaměstnance | 331 | 336100 |
| Zdravotní pojištění zaměstnance | 331 | 336200 |
| Sociální pojištění placené zaměstnavatelem | 524 | 336100 |
| Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem | 524 | 336200 |
| Záloha na daň | 331 | 342 |
| Výplata mzdy zaměstnanci z BÚ | 331 | 221 |
| Odvod sociálního pojistného | 336100 | 221 |
| Odvod zdravotního pojistného | 336200 | 221 |
| Odvod daně | 342 | 221 |
Hrubou mzdu účtuje zaměstnavatel jako náklad na účet 521 – Mzdové náklady. Sociální a zdravotní pojistné hrazené zaměstnavatelem za zaměstnance pak jako náklad na účet 524, a to souvztažně se závazkovými účty za zaměstnanci 331 a za příslušnými institucemi sociálního a zdravotního pojištění 336. Předpis zálohy na dani účtuje zaměstnavatel jako závazek na straně Dal na účtu 342 jako ostatní přímé daně. O zálohu na daň zaměstnance stejně jako část pojistného, které jde k jeho tíži, snižuje závazek účtováním 331 na straně Má dáti.
Závěrem můžeme shrnout, že výpočet mezd a mzdová problematika je velice rozsáhlou oblastí, pro kterou je potřebná znalost předpisů týkajících se pracovního práva, účetnictví, zákona o daních z příjmů a v neposlední řadě také sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění.
Autoři:
Bára Nováková
Bára Nováková je studentkou Vysoké školy ekonomické v Praze, obor Účetnictví a finanční řízení podniku. V týmu EKP pracuje téměř rok na pozici asistenta daňového poradce a chtěla by se dále rozvíjet hlavně v oblasti DPH a v mezinárodním zdanění. Je aktivní v publikování odborných textů.
Jakub Beran
Jakub Beran se zapojil do týmu EKP v srpnu 2018 a od srpna 2023 je manažerem a daňovým poradcem v EKP Advisory. Vystudoval obor Účetnictví a finanční řízení podniku na Vysoké škole ekonomické v Praze. Po dobu jednoho semestru studoval v zahraničí, konkrétně na Univerzitě v Antverpách, v Belgii. Daním se věnuje již od svého nástupu na pozici asistenta daňového poradce do EKP, kde začal pracovat již v průběhu svých studií.
Po dokončení studia složil Jakub v říjnu 2022 úspěšně zkoušky na daňového poradce. Oblíbenou oblastí Jakuba je problematika mezinárodního zdanění, převodních cen a v neposlední řadě také zdanění fyzických osob. Jakub hovoří plynně anglicky.
