Tyrkysové organizace: revoluce v řízení lidí i budoucnost podnikání

Spokojení zaměstnanci, vysoká efektivita práce, pružnost a kreativita, náskok před konkurencí, prosperita a radost z práce - to je snem snad každého manažera. Jak toho dosáhnout a v čem tkví tajemství nejúspěšnějších firem současnosti? Seznamte se s revolučním trendem tzv. tyrkysových organizací, ke kterému se hlásí čím dál více českých firem.

Vývoj lidské spolupráce 

Stejně jako všechny oblasti našich životů, i lidská spolupráce prochází významnými změnami. Frederic Laloux rozlišuje podle způsobu organizace pracovníků a míry seberealizace jednotlivých zaměstnanců organizace:

• červené: gangy a mafie s impulzivním a násilným řízením,
• žluté: školy, církve, armády s dominantním vedením a skupinovou normou,
• oranžové: korporace s hierarchickou strukturou, pevnými procesy a důrazem na efektivitu,
• zelené: firmy s vybudovanou pluralitní firemní kulturou,
• tyrkysové: neboli evoluční společnosti, jež se považují za budoucnost firemní kultury.  

Jednotlivé typy organizací lze přitom vidět v komerční, neziskové i veřejné sféře, v rodinných firmách i nadnárodních organizacích. Právě tyrkysové organizace se právem považují za trend 21. století, protože nejlépe reflektují myšlení dnešního člověka i dynamické změny ve společnosti.  

Principy tyrkysových organizací 

Tyrkysovou organizaci poprvé popsal v roce 2014 Frederic Laloux ve své knize Budoucnost organizací. Dnes je považovaná za nejdokonalejší způsob organizace práce, který řeší nedostatky předchozích systémů. V čem tedy spočívá podstata tyrkysové organizace?

Základem tyrkysové organizace je pochopení, že lidské myšlení a vnímání světa prochází vývojem, tedy evolucí. Již zelené organizace, které jsou jakýmsi předstupněm tyrkysových, opustily hierarchické řízení a přinesly do firemní kultury lidskost a důvěru. Tyrkysové organizace jdou ale ještě o krok dál: z pevně daných procesů se stávají dynamické, místo plnění předem stanovených cílů se klade důraz na kreativitu a naplňování hodnot. 

Každý člen tyrkysové organizace se považuje za individualitu, která do společnosti přináší své dovednosti, osobnost a vlastnosti, a tím bez ohledu na pracovní zařazení spoluvytváří organizaci. Zaměstnanci a pozitivní dopad na společnost jsou v tyrkysových organizacích důležitější než zisk.  

Přínosy tyrkysové organizace pro vaše podnikání 

Kromě vysoké míry efektivity práce a motivace přinášejí tyrkysové společnosti svým majitelům i zaměstnancům mnoho benefitů:  

• Využití plného potenciálu každého jedince, 
• získání a udržení kvalitních zaměstnanců,
• vzájemný respekt a dobré vztahy na pracovišti i mimo něj, 
• naplňování hodnot a vyššího poslání organizace,  
• efektivní řešení problémů, 
• schopnost adaptovat se na měnící se prostředí, 
• efektivní rozvoj a sdílení know-how,
• kreativita a schopnost pružně reagovat na vývoj trhu, 
• udržitelnost,
• vysoká míra seberealizace. 

Dosahování zisku není primárním cílem tyrkysových organizací, ovšem z dlouhodobého hlediska přinášejí i tento benefit. Tyrkysové organizace jsou totiž velmi konkurenceschopné a efektivní, a navíc mají ve srovnání s hierarchickými organizacemi mnohem nižší náklady na management a administrativu. 

Jak se organizuje práce v tyrkysových organizacích 

Klíčem k fungování tyrkysové organizace je schopnost sebeřízení všech členů týmu. Tyrkysové organizace totiž nejsou nijak formálně strukturované. Jsou to živé organismy, což může u vedoucích pracovníků vyvolávat značné obavy. Pokuste se ale těchto obav zbavit a vsaďte na dobrou motivaci zaměstnanců, vysokou míru zodpovědnosti a kolektivní zapojení všech.  

Zaměstnance do své firmy proto vybírejte zejména podle toho, do jaké míry souzní s vašimi hodnotami. Důležitější než vzdělání či zkušenosti je osobní angažovanost. Vnímejte své zaměstnance celostně a nesnažte se přesně definovat jejich pracovní náplň. Zaměstnanec vás může překvapit schopnostmi, které vám pomůžou jinde. Zjednodušeně řečeno, v tyrkysové organizaci se i účetní může podílet na designu nového výrobku, pokud má relevantní nápady a motivaci se na tomto úkolu podílet. 

Nevytvářejte hierarchické a uzavřené týmy. Vsaďte na tzv. fluidní týmy, které vznikají a zanikají na základě aktuálních úkolů, a řešení zadaného problému nechte zcela v jejich kompetenci. Distribuuje zodpovědnost, ale nikoliv podle pracovního zařazení, ale podle schopností a motivací jednotlivých členů týmu.  

Jak řídit tyrkysovou organizaci

I ta nejvíce demokratická společnost samozřejmě potřebuje vedení. Cílem managementu v tyrkysové organizaci ale není úkolovat své zaměstnance a dohlížet na ně, ale vytvářet prostředí, v němž je všem umožnena seberealizace a osobní růst – a tedy sebeřízení. Manažer v tyrkysové organizaci by měl především dohlížet na motivaci a naplňování hodnot, nikoliv dílčích cílů. 

Důležitým úkolem managementu v tyrkysové organizaci je také nastavení pravidel komunikace a rozhodování. Cílem tyrkysové organizace není anarchie, ale respektující svoboda. Každý zaměstnanec, který činí nějaké rozhodnutí, by se proto měl poradit se všemi kolegy, kterých se toto rozhodnutí týká. 

Zvládnu to? Jak se stát ředitelem, který neřídí 

Vést tyrkysovou organizaci rozhodně není snadné a vyžaduje to i velkou míru psychické přípravy a sebereflexe. Významným osobnostním předpokladem pro úspěšné řízení tyrkysové organizace je schopnost nadhledu, důvěry a dynamických změn – a v neposlední řadě také potlačení vlastní potřeby dohledu. 

Mnoho manažerů budovalo svou firmu s velkým úsilím a je pro ně nemyslitelné, aby předali její osud do rukou svých zaměstnanců. Taková obava ale není namístě – příklady úspěšných tyrkysových organizací jasně ukazují nový trend, který suverénně obstojí i v náročných a měnících se podmínkách. Vy se navíc zbavíte tíhy odpovědnosti, kvůli které množství podnikatelů ztrácí motivaci a radost z práce a úspěchu. 

Vaše důvěra v zaměstnance se může někdy zklamat, ale z dlouhodobého hlediska vám pomůže vybudovat zdravou a prosperující společnost. Ostatně průzkumy ukazují, že až 97 procent zaměstnanců vykazuje ve svobodné firmě lepší efektivitu práce než tam, kde mají striktně stanovenou náplň a musí pravidelně vykazovat výsledky – o osobní motivaci nemluvě. 

Buurtzorg – příběh tyrkysové organizace, který vás přesvědčí 

Holandská firma Buurtzorg poskytuje domácí péči dlouhodobě nemocným v místě jejich bydliště. Původně komerčně zaměřený systém byl svázán přísnými požadavky na efektivitu – sestra měla například vyhrazené 2 minuty na výměnu povlečení. Výsledek? U každého klienta se střídalo několik různých sester, které navíc neměly čas navazovat s klienty vztah. Klienti vykazovali vysokou nemocnost, časté příjmy do nemocnic a psychické potíže. 

V roce 2006 tento systém zcela přeorganizoval nový manažer Jos de Blok. Založil malé týmy sebeřízených sester, které měly svou oblast. Sestry si pak samy určovaly, jakou péči a v jakém rozsahu budou klientům poskytovat, samy si rozdělily služby, kompetence i povinnosti. Manažment jim nenařídil maximální úspornost, ale motivoval je ve snaze klientům pomáhat a zlepšovat jejich životy. Díky tomu došlo ke snížení počtu potřebných hodin péče o 40 % a významným úsporám na výdajích do zdravotnictví. Klienti služby jsou dnes spokojenější a zdravější, sestry motivované a angažované, firma prosperuje a je příkladem dobře fungující tyrkysové organizace.  

V České republice již také mnoho podnikatelů pochopilo, že síla jejich byznysu spočívá v lidech a společných hodnotách. Mezi tyrkysové organizace se řadí například ICE Industrial Services, TTC Teleport nebo Applifting a mnoho dalších.