Právní průvodce pro podnikatele: Trestní odpovědnost společníka s.r.o.

Že je v souvislosti se svou funkcí trestně odpovědný jednatel společnosti, to asi nikoho nijak zvlášť nepřekvapí – má pod taktovkou celé její obchodní vedení, což je z hlediska činnosti společnosti celkem značná pravomoc jak dovnitř, tak navenek. Co však takový společník? Tomu náleží zejména určování dalšího směřování společnosti a do jejího obchodního vedení nemá co mluvit – jeho činnost se tedy z hlediska jejího fungování může zdát spíš jako okrajová. I tak však může společník být v souvislosti se svou činností trestně odpovědný, a to hned několika způsoby.

Zpronevěra

Trestného činu zpronevěry se společník může dopustit tím, že si přisvojí cizí věc, která mu (resp. společnosti) byla svěřena. V praxi má tento čin různé podoby a různou intenzitu, na čemž pak závisí konkrétní způsob potrestání.

Typickou situací bude asi tato – představte si, že se vám v osobním životě vyskytnou nečekané výdaje (např. se vám porouchá v domě kotel…), do toho splácíte hypotéku a narodí se vám druhé dítě. Veškerý zisk z činnosti společnosti už byl dávno rozdělen a vy jste celý svůj podíl na něm už dávno použili. Začnete panikařit, že nemáte rychle po ruce volné peníze na poplacení všech těchto výdajů. Nenapadne vás nic jiného než vzít z vozového parku vaší společnosti jedno z aut, které bylo pořízeno na leasing, a prodat ho s tím, že „jakmile budu moct, tak ho zase odkoupím a vrátím zpět“. A trestný čin – jakkoliv neúmyslný – je na světě.

Hrozit vám za něj může až 10 let vězení, popř. zákaz činnosti či propadnutí dané věci. Záleží ovšem na konkrétních okolnostech, např. jakou hodnotu měla tato věc (v našem příkladě auto), zda jste se tohoto činu již někdy dopustili a byli za něj potrestáni aj.

Poškození věřitele

Pokud někdo někomu (věřiteli) dluží takovou částku, že je jasné, že se dotyčný věřitel bude chtít uspokojit přímo na jeho majetku, mohlo by tohoto dlužníka napadnout – a už se to stalo tolikrát – založit společnost a bez odpovídající protihodnoty do jejího majetku převést to, oč nechce při uspokojování pohledávky svého věřitele přijít (např. auto, sbírku umění…). Majetek společnosti je totiž od majetku jejího společníka jakožto fyzické osoby oddělitelný, tudíž věřitel společníka – fyzické osoby se na majetku společnosti zhojit nemůže.

Toto jednání, tj. zde konkrétně zmaření uspokojení svého věřitele tím, že dlužník zcizí (prodá, převede) byť i jen část svého majetku, však naplňuje skutkovou podstatu trestného činu poškození věřitele, za který takovému společníkovi za splnění dalších podmínek hrozí až 8 let vězení či zákaz činnosti.

V souvislosti s tímto trestným činem je také dobré mít na paměti, že trestně odpovědným můžete být i tehdy, pokud dlužníkem sami nejste, ale takovému dlužníkovi (např. proto, že to je váš kamarád) k tomuto trestnému činu vědomě pomůžete tím, že jeho majetek vložíte do majetku společnosti, ve které jste společníkem, ačkoli víte, že tím tento váš kamarád poškozuje svého věřitele. V takovém případě budete odpovědní za pomoc k jeho trestnému činu, přičemž vám za to hrozí taktéž vězení či zákaz činnosti.

Pojistný podvod

Ano, i pojistného podvodu se společník s.r.o. může dopustit, jak ostatně potvrzují i rozsudky soudů. V jednom z takových případů společník jedné společnosti přemluvil známého, aby založil požár ve výrobní hale, čímž na majetku společnosti způsobil škodu více jak 1 mil. Kč. Společnost byla pochopitelně pojištěna, což tento společník samozřejmě věděl, a proto taky následně vznik této pojistné události příslušné pojišťovně telefonicky ohlásil, vyplnil dotazník a uplatnil nárok na vyplacení pojistného plnění, které následně získal.

Není podstatné, že jako společník neměl oprávnění vyplnit předmětný formulář (jménem společnosti má ze zákona jednat její statutární orgán, tj. jednatel, popř. osoba, která je k tomuto jednotlivému úkonu speciálně zmocněna), ani že tím nesledoval vlastní obohacení – podstatou tohoto trestného činu je totiž vyvolání události, s níž je spojeno plnění z pojištění (zde požár výrobní haly), v úmyslu opatřit sobě nebo jinému (zde obchodní společnosti) určitý prospěch. Pachatelem tak může být kdokoli, včetně společníka takto neoprávněně obohacené společnosti.

Za tento čin může společníkovi hrozit v závislosti na konkrétních okolnostech až 10 let vězení, zákaz činnosti či propadnutí věci.

Vytunelování společnosti aneb Porušení povinnosti při správě cizího majetku

Pojem „bílý kůň“ už jste jistě někdy slyšeli. Celá tato problematika spočívá v tom, že jediný společník společnosti, který je zároveň jejím jediným jednatelem, z ní vyvede její veškerý majetek (fiktivními kupními smlouvami či jinak) a následně celý svůj obchodní podíl převede buď na osobu vůbec neexistující, anebo na osobu, která sice existuje, ale na řízení společnosti nemá naprosto žádný zájem a mnohdy ani neví, k čemu se to vlastně upsala – typicky nějaký bezdomovec, jehož adresa trvalého bydliště je obecní úřad v nějakém malém okresním městečku. Čili těžko zjistitelná a dohledatelná osoba.

Naši zákonodárci už se těmto dříve velmi oblíbeným praktikám pokusili postavit tím, že dali soudům pravomoc zrušit ty společnosti zapsané v obchodním rejstříku, které po určitou dobu nevyvíjejí žádnou činnost (tzv. neaktivní společnosti). A nutno říct, že celkem úspěšně – počet případů „bílých koní“ totiž všeobecně poklesl.

Nicméně nevymizely úplně a toto jednání stále je a bude považováno za trestné. Dopustí-li se ho jediný společník a jednatel společnosti, hrozí mu za něj až 8 let vězení, zákaz činnosti či peněžitý trest.

Možných sankcí je víc

Vedle trestu vězení, peněžitého trestu, propadnutí věci či zákazu činnosti, které jsou pro výše uvedené trestné činy typické, soudce v případě usvědčení může společníkovi uložit i tresty jiné, a to klidně i současně s dalšími. Konkrétně jde o trest domácího vězení, obecně prospěšných prací či propadnutí majetku. Vždy však bude záviset na konkrétních okolnostech konkrétního případu a na konkrétním pachateli.

Lze odpovědnost společníka omezit?

Trestní odpovědnost je odpovědností veřejnoprávní – to znamená, že ji nelze nijak smluvně omezit. Trestně odpovědná ovšem není zejména ta osoba, která:

• je mladší než 15 let,
• trpí duševní poruchou, pro kterou je nepříčetná – tj. svoje jednání neovládá či není schopná rozpoznat jeho protiprávnost,
• jednala v omylu – např. nevěděla, že její jednání je protiprávní (pozor však na to, že neznalost zákona neomlouvá – takovéto případy tedy budou pouze výjimečné).

Trestných činů, kterých se společník s.r.o. může (byť neúmyslně) dopustit, je daleko víc, než je zde uvedeno, proto pokud si chcete být jistí, že některým svým jednáním neporušujete zákon (notabene ten trestní), raději využijte právních služeb advokáta.

Tento článek byl připraven ve spolupráci s advokátní kanceláří AZ LEGAL.