17. díl: Taxonomie EU: Jak připravit firmu na nové povinnosti?

Evropská unie zavádí nové regulační požadavky na vykazování udržitelnosti, známé jako EU Taxonomie. Zatímco některé společnosti již soulad svých činností s taxonomií vykazují, jiné se potýkají s nedostatkem dat a komplexitou nových požadavků. Jak jsou společnosti na taxonomii připraveny, ukazuje nový průzkum poradenské společnosti EY. V článku se dále dozvíte, kde čerpat důležité informace o taxonomii, jaké jsou její kořeny, jak s vykazováním dle taxonomie začít i jak spolu souvisí taxonomie a CSRD.

Na konci června 2023 byly přijaty zbývající 4 environmentální cíle EU Taxonomie (taxonomie). Všechny legislativní akty tedy jsou již zveřejněné a firmy by od ledna 2024 měly začít vykazovat způsobilost (eligibility) svých činností s taxonomií ve třech kategoriích (obrat, Capex, Opex), od roku 2025 i soulad svých činností (alignment). 

Na začátku října přijal Evropský parlament také dobrovolné standardy pro zelené investice, tzv. evropský standard pro zelené dluhopisy (European green bond standard, EU GBS). „Emitenti Evropských zelených dluhopisů musí nově zajistit, aby alespoň 85 % prostředků získaných z dluhopisů bylo přiděleno na hospodářské činnosti, které jsou v souladu s nařízením EU o taxonomii. Zavedení EU GBS ale samozřejmě neznamená, že nově všechny dluhopisy musí tento požadavek plnit, jedná se o dobrovolný standard,“ vysvětluje Alice Machová, vedoucí partnerka z poradenské společnosti EY.

Reklama

Již vydané klimatické cíle EU Taxonomie (2021):

1. Zmírňování změny klimatu
2. Přizpůsobení se změnám klimatu

Velké společnosti mají povinnost vykazovat způsobilost (eligibility) svých činností s těmito dvěma klimatickými cíli už od roku 2022, povinnost vykazovat soulad (alignment) platí od tohoto roku. 

Nové environmentální cíle (2023):

1. Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů
2. Přechod na oběhové hospodářství
3. Prevence a kontrola znečištění
4. Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Reportování na 4 nové environmentální cíle začne od roku 2024 na způsobilost (eligibility) a od roku 2025 i na soulad (alignment) činností firmy s taxonomií.

Jsou firmy na taxonomii připravené? 

Velké společnosti mají povinnost vykazovat dle dvou klimatických cílů taxonomie již od roku 2022 (způsobilost), respektive 2023 (soulad). Od roku 2024 by firmy měly zveřejňovat informace o svých aktivitách v souladu s taxonomií i podle 4 nových environmentálních cílů. Reportování dle taxonomie se bude částečně překrývat s povinností zveřejňování informací na základě směrnice o nefinančním reportování (CSRD).  

Na základě již zveřejněných dat zpracovala poradenská společnost EY průzkum EY EU Taxonomy Barometer. EY analyzovala 320 firem ze 17 zemí v EU a z průzkumu vyplývá, že 25 % společností je schopno vykázat způsobilost jejich obratu s taxonomií, více než třetina firem není ale schopna vykazovat aktivity, které by podporovaly cíle v oblasti mitigace a adaptace na změny klimatu. 

Jak je na tom Česká republika? „Zájem českých firem o problematiku taxonomie je zajímavé sledovat. Zatímco řada firem si posuzování svých aktivit odkládá a spíše vyčkává, jiné se tématu aktivně věnují již nyní. Začínají sbírat data a nechávají si zpracovat posudky, zda jejich aktivity jsou v souladu s taxonomií. Primární motivací pro včasný start je snaha mít náskok před konkurencí. Obávají se scénáře, který už v minulosti nastal s GDPR nebo který dnes vidíme u ESG: firmy, které to odkládaly na poslední chvíli, nyní mají skutečný problém najít specialisty, kteří by jim pomohli požadavky legislativy naplnit – a to se samozřejmě projevilo i na cenové hladině konzultačních služeb. České a evropské firmy by měly EU Taxonomii vnímat jako nástroj, který jim může pomoci získat financování v budoucnosti. Začít dříve se prostě vyplatí,“ doplňuje zakladatel společnosti Green0meter Jan Zvěřina. 

Martin Špolc: Taxonomii si vyžádal finanční sektor

Kromě technických detailů o EU Taxonomii je důležitý i kontext a účel, kterému má sloužit. Kořeny taxonomie představil na konferenci ESG Matters Martin Špolc, vedoucí oddělení udržitelného financování Evropské komise. Zelená dohoda představuje ambiciózní plán, který bude, nad rámec financí plánovaných z veřejných zdrojů, vyžadovat i velký objem soukromých investic. A právě proto je potřeba mít jasný klasifikační rámec, co lze za udržitelnou aktivitu potažmo investici považovat a co nikoli. „O zavedení klasifikačního rámce udržitelných aktivit měl zájem především finanční sektor. Banky uváděly jako hlavní překážky v podpoře udržitelných investic zejména nejasnosti ohledně toho, jaké aktivity jsou skutečně udržitelné, nedostatek transparentnosti ze strany firem a nedostatek konkrétních instrumentů,“ uvedl Špolc. 

Tři pilíře evropské strategie přechodu na zelenou ekonomiku: 

1. Klasifikační rámec udržitelných aktivit
2. Transparentnost
3. Nástroje

Kde hledat informace o taxonomii? 

Pro snadnější implementaci nových pravidel pracuje Evropská komise na platformě, která pomůže konkrétními příklady nebo vysvětlením některých nejasností. Časté jsou například dotazy ohledně kritéria výrazně nepoškozovat (Do No significant Harm). Všechny podstatné informace včetně často kladených dotazů, kalkulátoru taxonomie nebo seznamu aktivit dle sektorů najdete na stránkách Evropské komise EU Taxonomy Navigator.

Taxonomie nepokrývá všechna odvětví –⁠ některá proto, že v nich Evropská komise nevidí velký potenciál, jiná, jako například zemědělství, mají potenciál velký, ale jejich zahrnutí by bylo náročné. Špolc zdůraznil, že Evropská komise dala nyní stakeholderům možnost vyjádřit se k tomu, co by v taxonomii mělo být ještě zahrnuto. „Jde o to vytipovat odvětví a činnosti, jež mají potenciál. Zároveň si komise uvědomuje, že se přechod na udržitelnější ekonomický model nestane hned. Proto existuje princip ‚transition finance‘ umožňující postupný přechod k bezemisní ekonomice v roce 2050.“ 

Od 17. října probíhá veřejná konzultace k racionalizaci požadavků na vykazování. Ta byla zahájena na základě ohlášeného cíle Evropské komise snížit administrativní zátěž pro evropské firmy o 25 %. Do konzultace se můžete zapojit do 28. listopadu 2023. 

Jak s Taxonomií můžete začít vy?  

I když Evropská unie vyvíjí maximální úsilí, aby taxonomie byla pro evropské firmy co nejpřístupnější, zdaleka ne každá firma to zvládne sama – stále se jedná o komplexní legislativní požadavky. „První krok, který firma může udělat, je podívat se na seznam aktivit, jež jsou v souladu s taxonomií – EU Taxonomy Compass. Zde firmy najdou jednotlivé NACE kódy aktivit, které jsou považovány za udržitelné,“ říká Jan Zvěřina ze společnosti Green0meter. Firmy se však dnes mohou obrátit na odborníky, kteří je provedou celým procesem. 

„Našim klientům pomáháme rozklíčovat aktivity jejich firmy podle kódů NACE, provádíme sérii rozhovorů s klíčovými stakeholdery a připravujeme vybrané případové studie. Díky tomu dokážeme zmapovat činnosti firmy, sestavit seznam aktivit vhodných pro hodnocení taxonomií a identifikovat ty, které jsou s ní v souladu. Jako závěrečný krok zmapujeme kapitálové a provozní výdaje a obrat. To firmy připraví na vykazování podílu udržitelných ekonomických aktivit vůči celkové činnosti, umožní jim odlišit se od konkurence a připravit se na dialog s investory,“ doplňuje Jan Zvěřina. 

EU Taxonomie vs. CSRD – jak spolu souvisí? 

Že se vyplatí začít s analýzou a sběrem dat včas, potvrzuje i Martin Račan, expert na EU Taxonomii ze společnosti ČEZ: „Taxonomie je napsána jako legislativní dokument, ne jako kuchařka. Transformace do ′použitelného jazyka′ je práce, kterou firmy musí udělat. Taxonomie se nedá zpracovat za měsíc, především pokud vykazujete za různé entity jako třeba ČEZ.“

Račan dále podtrhuje důležitost propojení CSRD a taxonomie. Oboje totiž musí firma vykázat i pokud v rámci posouzení materiality (významnosti) oblasti nevyhodnotí jako zásadní. Otázkou pak zůstává konsolidace. V rámci reportu může firma například uvést, že za ní konkrétní data vykazuje mateřská společnost. „Doporučuji pracovat v širším rámci, než je samotná taxonomie, a to i v oblastech, které nepokrývá, protože to firmy budou potřebovat za pár let i pro CSRD. Nedává smysl sbírat data dvakrát a přidělávat si práci,“ uzavírá Račan.

Zdroj: https://csrd.cz/