Stravování a pitný režim zaměstnanců: povinnosti zaměstnavatele v kostce

Má zaměstnavatel povinnost zajistit svým zaměstnancům pitný režim a stravování v práci? Jaké existují formy stravování v práci a které z nich jsou mezi zaměstnavateli nejoblíbenější? To se dozvíte v tomto článku.

Pitný režim na pracovišti podle zákoníku práce

Zaměstnavatel má povinnost umožnit svým zaměstnancům dostatečný pitný režim. Při horku v práci navíc zaměstnancům vzniká nárok na takzvané ochranné nápoje. Podle § 2 zákona č. 309/2006 Sb., zákoníku práce tedy musí být pracoviště zásobováno vodou. Vzhledem k tomu, že je zaměstnavatel povinný vytvořit pracovní podmínky umožňující bezpečný pracovní výkon, voda na pracovišti slouží vedle pitného režimu také k hygieně a poskytnutí první pomoci.

Voda z kohoutku, balená voda a ochranné nápoje

V případě, že zaměstnanci nemůžou využít vodu z kohoutku, může jim zaměstnavatel poskytnout balenou vodu. Pokud k ochraně zdraví zaměstnanců nestačí kohoutková ani balená voda, je třeba zařídit ochranné nápoje.

Ochranným nápojem se přitom rozumí zdravotně nezávadná přírodní slabě nebo středně mineralizovaná, pramenitá nebo kojenecká voda. Daná tekutina nesmí obsahovat více než 6,5 % cukru a více než 1 % alkoholu. Na ochranné nápoje mají nárok ti zaměstnanci, kteří jsou vystaveni práci v nevyhovujících mikroklimatických podmínkách.

Stravování zaměstnanců v práci

Co se týče povinností zaměstnavatele v oblasti stravování, je povinen dle § 236 odst. 1 zákoníku práce svým zaměstnancům ve všech směnách umožnit stravování. Neznamená to však, že jim musí stravu zajistit, ale je povinen umožnit svým zaměstnancům vzdálit se v době pracovní přestávky, aby mohli navštívit stravovací zařízení, nebo vytvořit vhodný prostor, kde si může zaměstnanec jídlo sníst.

Možné formy stravování na pracovišti

Jak už jsme zmínili, zaměstnavatel nemá podle zákoníku práce povinnost poskytnout svým zaměstnancům stravu ani příspěvek na stravování. Stravenky jsou však společně se zvýhodněným závodním stravováním jedním z nejoblíbenějších zaměstnaneckých benefitů. Existuje několik možných forem stravování. Pojďme si je přiblížit.

Vlastní jídelna a jídelna provozovaná jiným subjektem

V České republice se podle údajů z roku 2021 stravuje v závodních jídelnách okolo 1,8 milionů lidí. Za stravování provozované ve vlastním stravovacím zařízení zaměstnavatele se podle zákona o daních z příjmu považuje závodní jídelna s kuchyní, případně kantýna provozovaná zaměstnavatelem a příprava a výdej jídel ve vlastním stravovacím zařízení zaměstnavatele poskytovaná jménem a na účet zaměstnavatele, která je ale zabezpečena prostřednictvím jiného subjektu v tomto zařízení.

Dovoz hotových jídel do práce

Zaměstnavatel může také pro své zaměstnance zajistit stravování formou dovozu hotových jídel do práce. Tuto formu stravování čím dál tím častěji volí nejen samotné firmy, ale také zaměstnanci, kteří v práci nemají jídelnu nebo nechodí na obědy do restaurací.

Ze statistik vychází, že když už si lidé objednávají dovoz jídla do práce, nejčastěji volí pizzu. Nejvíce pokrmů, které rozváží společnost Dáme jídlo, si zaměstnanci objednávají od 11:00 do 11:30.

Tip Vyřešte požadavky ESG reportingu a zjistěte uhlíkovou stopu své firmy nebo produktu jednoduše v rámci jedné platformy. Klienti ČSOB mají navíc výpočet uhlíkové stopy Scope 1 a 2 u Green0metru zdarma.

Stravenky

Z údajů pracovního portálu Profesia.cz vyplývá, že stravenky dostává přes 46 % všech zaměstnanců. Výhodou stravenek pro zaměstnavatele je, že se jedná o daňově uznatelný náklad a příspěvek na stravenku nepodléhá odvodům na zdravotní a sociální pojištění ani dani z příjmu.

Od roku 2021 se zaměstnavatelé můžou rozhodnout, jestli svým zaměstnancům poskytnou papírovou nebo elektronickou stravenku, případně stravenkový paušál.

Kdy má zaměstnanec nárok na stravenku a kolik na ni přispívá zaměstnavatel?

V případě, že zaměstnavatel zaměstnancům přispívá na stravu na základě vnitřního předpisu či kolektivní smlouvy, mají zaměstnanci nárok na stravenku za každý odpracovaný den za podmínky, že byla směna delší než 3 hodiny. Zaměstnavatel na stravenku přispívá částkou 55 % z její hodnoty a zbylých 45 % je hrazeno zaměstnancem.

Optimální hodnota stravenky pro rok 2022

Podle aktuální vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí vzrostla v roce 2022 optimální hodnota stravenky na 150 Kč z loňských 137 Kč. Za tímto nárůstem stojí výrazný růst spotřebitelských cen v posledních měsících.

Řada firem však svým zaměstnancům poskytuje stravenky v nižší hodnotě. Podle údajů společnosti Edenred poskytuje příspěvek na stravování vyšší než 120 Kč na den jen čtvrtina firem a příspěvek vyšší než 130 Kč dokonce jen 13 % firem.

Stravenkový paušál

Oblíbeným benefitem je také stravenkový paušál, který byl představený v roce 2021. Stravenkový paušál dle zákoníku práce umožňuje zaměstnavatelům poskytnout svým zaměstnancům daňově zvýhodněný příspěvek na stravování v peněžité formě. Zaměstnavatel si může uplatnit poskytnutý příspěvek na stravování jako daňově uznatelný náklad v plné výši.

Kolik firem využívá stravenkový paušál?

Z údajů Hospodářské komory pro Ministerstvo financí z roku 2021 vyplývá, že stravenkový paušál nabízí více než třetina firem. Z tohoto šetření také vyplynulo, že závodní stravování nabízejí spíše velké podniky zejména v průmyslu a stravenkový paušál je oblíbený u malých firem, které podnikají v B2B službách.

Stručně
  • Zaměstnavatel má povinnost svým zaměstnancům zajistit přestávku na stravování, není ale povinen stravování zajistit nebo poskytnout příspěvek na stravování.
  • Příspěvek na stravování nebo stravování ve vlastní jídelně však patří k jedněm z nejoblíbenějších zaměstnaneckých benefitů, takže ho nabízí většina firem.
  • Zaměstnavatel musí umožnit dostatečný pitný režim prostřednictvím kohoutkové vody nebo balené vody a případně také ochranné nápoje při práci v horku.

Zpět