Srážky ze mzdy a náhrady mzdy
Se srážkami z mezd a náhradami mezd se určitě setkal téměř každý mzdový a mzdová účetní a pak i osoba, které se to týká. Srážky ze mzdy jsou způsobem provedení exekuce, který je založen na přikázání části mzdy nebo jiného příjmu dlužníka za účelem úhrady dluhu po sražení mzdy zaměstnavatelem či jiným plátcem mzdy. Jak se však vypořádat se srážkami a náhradami při výpočtu mezd zaměstnanců? Jaké typy srážek a náhrad mezd existují? To bude obsahem následujícího článku.
Srážky ze mzdy
Srážky ze mzdy lze obecně rozdělit na dvě základní kategorie, a to nedobrovolné (povinné na základě právních předpisů či rozhodnutí soudů a jiných správních orgánů) a dobrovolné odvody. Dle ustanovení § 146 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPr“), lze rozdělit srážky ze mzdy na tři kategorie případů:
- V případech stanovených zákonem (např. zákoníkem práce či jiným právním předpisem);
- Na základě dohody o srážkách ze mzdy;
- K úhradě členských příspěvků v odborových organizacích, kterých je zaměstnanec členem, pouze bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a souhlasí-li s tím zaměstnanec.
Zákonné srážky ze mzdy
Do první kategorie srážek ze mzdy dle § 146 písm. a) ZPr, tedy v případech stanovených zákonem, lze přiřadit:
- daň z příjmů ze závislé činnosti fyzických osob,
- pojistné na sociálním zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na všeobecné zdravotní pojištění,
- pohledávky zaměstnavatele jako poskytnutá záloha na mzdu, plat nebo odměnu z dohody, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy nebo platu,
- záloha na cestovní náhrady, která nebyla vyúčtována, případně jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů,
- náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo nebo na niž mu právo nevzniklo.
Výše uvedené srážky jsou jedinými srážkami, které zaměstnavatel může provádět i bez souhlasu zaměstnance. Tyto srážky se dále odečítají již z hrubé mzdy zaměstnance. Po odečtení těchto srážek se z hrubé mzdy stává čistá mzda, která může být postižena dalšími srážkami.
Srážky ze mzdy na základě dohody
V současné době je běžnou praxí, že zaměstnancům jsou poskytovány různé benefity ze strany zaměstnavatele, např. stravenky, Multisport karta či výhodné mobilní tarify. Zaměstnavatel hradí náklady za tyto benefity a poté celý náklad (anebo jeho část) strhne z čisté mzdy zaměstnance. Jedná se o druhou kategorii případů srážek ze mzdy. Ujednání o srážkách ze mzdy v těchto případech nemusí být nutně písemně sjednáno. Je však obecně doporučováno, aby poskytování benefitů a případné strhávání částek z čistých mezd bylo dohodnuto písemně.
K exekuci je třeba uvést, že vybrané příjmy nepodléhají exekuci. Příkladem lze uvést dávky pomoci v hmotné nouzi, jednorázové dávky sociální podpory, příspěvek na bydlení a dávky sociální péče. Vybrané příjmy podléhají exekuci jen částečně. Mezi tyto případy lze zařadit mzdu, důchod, nemocenskou, peněžitou pomoc v mateřství, dávky státní podpory nevyplácené jednorázově, odstupné, podporu v nezaměstnanosti a jiné.
Doporučujeme využít kalkulačku na webových stránkách Exekutorské komory, která vám poskytne informace, kolik činí možné srážky a nezabavitelné částka.
Náhrady mzdy
Náhrady mzdy se vyplácejí zaměstnancům v případech pracovní neschopnosti, při překážkách či při čerpání dovolené. Jedná se o příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci za dobu, kdy zaměstnanec nemohl svoji práci vykonávat, kterou by za běžných okolností vykonával. Nejčastěji se jedná o následující:
- prvních 14 dní pracovní neschopnosti (nemoc, karanténa či úraz);
- dovolená či státní svátek;
- překážky v práci, ať už ze strany zaměstnavatele či zaměstnance.
Náhrada mzdy při nemoci
V případě, že zaměstnanec onemocní, má úraz, při kterém zůstává na neschopence či je v karanténě, nemocenská se tomuto zaměstnanci počítá až od 15. kalendářního dne, tedy prvních 14 dní má nárok na náhradu mzdy od svého zaměstnavatele. Nemocenskou vyplácí správa sociálního zabezpečení. Musí být splněno několik podmínek:
- Zaměstnanci musí být strháván příspěvek na nemocenské pojištění;
- Zaměstnanec musí zaměstnavateli oznámit pracovní neschopnost, přičemž potvrzení předkládá na OSSZ lékař zaměstnance;
- Zaměstnanec musí dodržovat režim pracovní neschopnosti.
Výše náhrady mzdy záleží na průměrném hodinovém výdělku zaměstnance, který se spočítá jako podíl hrubé mzdy a skutečně odpracovaných hodin za rozhodné období, tedy k prvnímu dni následujícímu po kalendářním čtvrtletí. Znamená to tedy, že pokud zaměstnanec pobírá náhradu mzdy v červnu, průměrný hodinový výdělek se počítá za období od ledna do března. Průměrný výdělek se počítá stejně jako pro výpočet náhrady za dovolenou a bývá uveden na výplatní pásce.
Náhrady mzdy při dovolené či státním svátku
Podobně jako při nemoci, zaměstnanci je vyplácena náhrada mzdy při čerpání dovolené. Výpočet náhrady opět vychází z průměrného hodinového výdělku zaměstnance. Zaměstnanci však může být vyplacena i náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou, avšak pouze v případě, kdy je ukončen pracovní poměr se zaměstnancem, ať už byl iniciován ze strany zaměstnance či zaměstnavatele.
Zaměstnanci také přísluší náhrada mzdy za svátek, neboť se také jedná o den, kdy by zaměstnanec za normálních okolností pracoval.
Pracovní volno s náhradou mzdy
Příkladem situací, kdy má zaměstnavatel povinnost poskytnout zaměstnanci „pracovní volno“ s náhradou mzdy či platu, jsou případy znemožnění cesty do zaměstnání, svatba, narození dítěte, úmrtí, pohřeb spoluzaměstnance a jiné. Zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci náhradu mzdy za hodiny, kdy kvůli překážkám nemohl zaměstnanec pracovat, avšak za běžných okolností by pracoval.
Náhrady mzdy za cestovní výdaje
V případě, že zaměstnavatel vyšle zaměstnance na pracovní cestu, je povinen mu uhradit tzv. cestovní výdaje. Jedná se zejména o stravné, výdaje na použití vlastního vozidla zaměstnance, nákup pohonných hmot, ubytování, výdaje na využití dopravy hromadnými prostředky apod.
Zaměstnanci náleží náhrada za cestovní výdaje pouze v momentě, kdy musel použít své vlastní peněžní prostředky k úhradě těchto výdajů. Pokud by použil firemní platební kartu, zaměstnanci by nenáležela žádná náhrada za cestovní výdaje.
Závěr
Problematiku srážek z mezd a náhrad mezd musí řešit každý zaměstnavatel u všech zaměstnanců. Je nutné, aby srážky z mezd a náhrady mezd byly nastaveny transparentně tak, aby nedocházelo k narušení důvěry mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Dále musí být nastaveny i v souladu s platnými a účinnými právními předpisy, aby zaměstnanci byli férově a správně odměněni a nedošlo k hrozbě sankce z porušení těchto právních předpisů.
Autoři:
Anh Duc Nguyen
Daňový poradce v poradenské společnosti EKP Advisory. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou na Fakultě financí a účetnictví, obor zdanění a daňová politika. Má více než 3 roky zkušeností v oboru a v září 2023 složil kvalifikační zkoušky daňového poradce. Velmi aktivně se zapojuje do psaní odborných autorských příspěvků.
Ing. Štěpán Eichinger
Ing. Štěpán Eichinger je daňovým poradcem zapsaným v Komoře daňových poradců pod číslem osvědčení 5759 a členem Komory certifikovaných účetních jako certifikovaný účetní. Je absolventem Vysoké školy ekonomické a specializuje se zejména na daně z příjmů a daň z přidané hodnoty.
Kromě daňové praxe vykonává rovněž i konzultační činnost pro posluchače rekvalifikačních a vzdělávacích kurzů pro začátečníky v oboru daní. V předchozích letech pracoval rovněž v oboru firemního bankovnictví a jako účetní se specializací ve správě nemovitých věcí.
