58. díl: Škody a manka z pohledu daní a účetnictví

Škody a manka se mohou vyskytnout u každé účetní jednotky. Pokud se tak stane, nese to s sebou určitá daňová úskalí. Zjistěte, jaký je rozdíl mezi škodou, schodkem a mankem, jak je účtovat a jaký mají dopad na daň z příjmů a DPH.

Škody a manka v účetnictví

Manko představuje v účetnictví inventarizační rozdíl, kdy při inventarizaci zjistíme, že skutečný stav majetku je nižší, než by měl podle evidence být. Typicky chybí zásoby zboží v prodejně nebo materiál na skladě. Pokud nám chybí hotovost v penězích v pokladně jde o schodek.

Každá účetní jednotka by měla mít vnitřní předpis upravující postup inventarizace a také řešení inventarizačních rozdílů. Těmi kromě manka mohou být i přebytky – jde o případ, kdy fyzický stav majetku je vyšší než evidenční. Postup inventarizace majetku a závazků upravuje § 29 a § 30 Zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví.

Rovněž by měla být u těch účetních jednotek, kde to připadá v úvahu, vnitřním předpisem upravena výše normy přirozených úbytků zásob. Norma přirozených úbytků představuje technologické a technické ztráty vznikající například rozprachem nebo vyschnutím v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu. Může být vyjádřena v procentech nebo Kč. Norma přirozeného úbytku vychází z přirozených vlastností materiálu. Neslouží k řešení situací, kdy např. není ve skladě dostatečně zajištěno, aby nedocházelo ke krádežím zásob ze strany zaměstnanců.

Škodou se v účetnictví rozumí fyzické znehodnocení, tedy neodstranitelné poškození nebo zničení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a zásob, a to z objektivních i subjektivních příčin (§ 28 Vyhlášky č. 500/2002 Sb.).

Účtování schodku na finančním majetku

Text	MD	DAL
Schodek na hotovosti v pokladně	569	211
Schodek na ceninách	569	213
Předpis schodku zaměstnanci k úhradě	335	668
Úhrada schodku zaměstnancem	211	335

Účtování manka na zásobách

Text	Způsob A MD	DAL	Způsob B MD	DAL
Úbytek zásob do normy přirozených úbytků – materiál	501	112	neúčtuje se
Úbytek zásob do normy přirozených úbytků – zboží	504	132	neúčtuje se
Manko nad normu – materiál, zboží, výrobky	549	112, 132, 123	549	501, 504, 584
Předpis manka zaměstnanci k úhradě	335	648	335	648
Úhrada manka do pokladny	211	335	211	335

Účtování škody na majetku

Text	MD	DAL
Zlodějem odcizená hotovost z pokladny	569	211
Vyřazení výrobku zničeného špatnou manipulací skladníka	549	123
Vyřazení zásob materiálu zničených při požáru	549	112
Předpis pohledávky za pojišťovnou z titulu náhrady škody na materiálu	378	648
Úhrada škody pojišťovnou na účet	221	378
Faktura přijatá za opravu firemního auta poškozeného při dopravní nehodě – pokud je možná oprava, nepovažuje se za škodu	511	321
Vyřazení z evidence firemního auta zcela zničeného při dopravní nehodě – odpis zůstatkové ceny	549	082
Vyřazení auta z evidence v pořizovací ceně	082	022

Škody a manka z pohledu daně z příjmů

Z pohledu daně z příjmů se škodou rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen. Mankem se rozumí inventarizační rozdíl, kdy skutečný stav je nižší než účetní. Technologické a technické úbytky do výše normy přirozeného úbytku se nepovažují za manka a škody – představují daňový náklad (§ 25 odst. 2 Zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů).

Manka nad normu přirozených úbytků jsou daňovým nákladem pouze do výše náhrady účtované do výnosů (§ 25 odst. 1 písm. n) Zákona o daních z příjmů). Náhradou se rozumí přepis pohledávky vůči pojišťovně, zaměstnanci či jiné osobě, po které je požadována náhrada manka. Předpis pohledávky představuje zdanitelný výnos. Manka nad výši náhrady nejsou daňově uznatelným nákladem, pokud např. daňový subjekt nechce nebo nemůže po zaměstnanci náhradu manka vyžadovat. 

Fyzické osoby vedoucí daňovou evidenci musí o hodnotu manka na zásobách snížit daňové výdaje, resp. zvýšit základ daně z příjmů fyzických osob na ř. 105 přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Z pohledu daně z příjmů se za škodu nepovažuje situace, kdy dojde k poškození majetku, ale není nutné ho vyřadit z užívání a po jeho opravě je opět daňovým subjektem používán k zajištění a udržení zdanitelných příjmů. V takovém případě jsou náklady na opravu daňově uznatelným nákladem. O škodu jde v takovém případě, že poškození je neopravitelné a majetek nelze již dále používat, tedy musí být z důvodu neopravitelné škody vyřazen.

Za škodu se také z pohledu daně z příjmů nepovažuje situace, kdy svým jednáním způsobíme někomu jinému škodu na jeho majetku a máme povinnost tuto škodu nahradit. Z pohledu daně z příjmů se za škodu považuje pouze poškození vlastního majetku.

Daňově uznatelnou škodou jsou škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem anebo jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy – jde např. o výdaje vzniklé v důsledku zákazu výroby, technologických postupů, používání přípravku či nařízení likvidace zvířat (§ 24 odst. 2 písm. l) ZDP, Pokyn GFŘ D-59 K § 24 odst. 2 bod 28). Podobně jako v případě mank jsou daňově uznatelné rovněž škody do výše přijaté náhrady (§ 25 odst. 1 písm. n) ZDP).

Příklad

Společnost ABC s.r.o. je neplátce DPH a eviduje následující případy. Zaúčtujte je a posuďte, jestli náklady je možné uplatnit jako daňově uznatelné.

1. Zaměstnanec naboural vlastní vinou firemní auto. V servisu auto opravili a vystavili fakturu na 30 000 Kč. Náklady na opravu byly předepsány k úhradě zaměstnanci, který je uhradil do pokladny společnosti.

Řešení:

• FAP za opravu auta 30 000 Kč MD 511 / D 321 – jde o daňový náklad bez ohledu na to, zda bude, či nikoliv předepsán k náhradě – nejde o škodu z pohledu daně z příjmů.
• Předpis náhrady škody zaměstnanci 30 000 Kč MD 335 / D 648 – zdanitelný výnos.
• Úhrada zaměstnancem do pokladny 30 000 Kč MD 211 / D 335.

2. Do areálu firmy se vloupal zloděj a odcizil firemní auto (daňová a zároveň účetní zůstatková cena 300 000 Kč, pořizovací cena 600 000 Kč), zásoby zboží v hodnotě 200 000 Kč a 5 000 Kč z příruční pokladny. Dle potvrzení policie jde o neznámého pachatele.

Řešení:

• Vyřazení auta z důvodu škody v zůstatkové ceně 300 000 Kč MD 549 / D 082 – daňový náklad – způsobeno dle policie neznámým pachatelem.
• Vyřazení auta z evidence majetku v pořizovací ceně 600 000 Kč MD 082 / D 022.
• Vyřazení zboží ze skladu z důvodu krádeže 200 000 Kč MD 549 / D 132 – daňový náklad – způsobeno dle policie neznámým pachatelem.
• Krádež hotovosti v pokladně 5 000 Kč MD 569 / D 211 – daňový náklad – způsobeno dle policie neznámým pachatelem.

3. Dle inventarizace zásob bylo zjištěno manko na materiálu ve výši 20 000 Kč. Manko nelze předepsat nikomu k náhradě, protože sklad je volně přístupný všem zaměstnancům firmy a každý do něj může sám dle svého uvážení chodit a brát si materiál sám dle potřeby.

Řešení:

Manko na materiálu 20 000 Kč MD 549 / D 112 – nedaňový náklad – nebylo předepsáno k úhradě.

Škody a manka z pohledu DPH

Plátce DPH má povinnost provést vyrovnání uplatněného odpočtu DPH (u zásob) nebo úpravu uplatněného odpočtu DPH (u dlouhodobého majetku) v případě nedoložených mank a škod. Úpravě podléhá pouze uplatněný odpočet DPH. Pokud u majetku nebyl odpočet DPH uplatněn, např. protože šlo o pořízení od neplátce DPH, tak se úprava neprovádí.

K této problematice vydala finanční správa podrobnou informaci Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH při vyrovnání odpočtu daně dle § 77 odst. 2 písm. c) a úpravě odpočtu dle § 78e zákona o DPH.

V této informaci je uvedeno, co musí plátce v jakém případě doložit, aby nemusel upravovat odpočet DPH. A pokud to není schopen doložit, jak postupovat při úpravě nebo vyrovnání odpočtu.

Příklad

Bylo zjištěno, že z manka na materiálu dle předchozího případu bod 3 byl uplatněn odpočet 21 %, tj. 4 200 Kč.

Jelikož je sklad volně přístupný a nelze určit viníka manka, musí plátce DPH “vrátit” uplatněný odpočet ve výši 4 200 Kč formou vyrovnání odpočtu na ř. 45 se záporným znaménkem, a to v přiznání DPH za měsíc, kdy byla provedena inventura.

Autor: Zuzana Bartůšková – daňový poradce ev. č. 4960, jednatel BKP FINANCE s.r.o. – https://www.bkpfinance.cz