Proč se zavádějí elektronické neschopenky
Se zrušením karenční doby vzniká zaměstnavatelům povinnost platit zaměstnancům náhradu mzdy už během prvních 3 zameškaných směn kvůli pracovní neschopnosti, a proto potřebují do jednoho až dvou dnů zjistit, že je jejich zaměstnanec na nemocenské. Současný systém tak rychlou kontrolu neumožňuje, a proto vznikla elektronická neschopenka. Zjistěte, jaké pravomoci a kompenzace jsou s ní spojené.
Zavádění e-neschopenek je stále v procesu
E-neschopenky a zrušení karenční doby měly být uvedeny do praxe 1. července 2019, ale kvůli náročným přípravám technického řešení, připomínkám zaměstnavatelů a lékařů, se novela vrátila k projednání do Poslanecké sněmovny. Její znění teď budou posuzovat tři odborné výbory. Až potom se novela dočká druhého čtení a hlasování v dolní komoře, poté v Senátu. Je ale možné, že novela nebude schválena a vrátí se zpátky poslancům. Pokud se tak stane, budeme vás o změnách informovat. Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a žádná novinka týkající se zrušení karenční doby a zavedení e-neschopenek vám neunikne.
Co jsou elektronické neschopenky a proč se zavádějí
Zavedení elektronických neschopenek neboli e-neschopenek je opatření, které se pojí se zrušením karenční doby, kdy byl zaměstnanec na nemocenské bez nároku na náhradu mzdy. Aby nedošlo ke zneužívání možnosti jít na krátkodobou placenou nemocenskou, museli zákonodárci přijít s ochranným opatřením, tedy s elektronickou neschopenkou, díky níž si zaměstnavatel rychle on-line zjistí, jestli je jeho zaměstnanec na nemocenské.
Proč už starý systém kontroly pracovní neschopnosti nestačí
Zaměstnanec dodal nemocenský lístek zaměstnavateli do 3 pracovních dnů od začátku nemocenské, přičemž mu ho lékař mohl vydat i zpětně. Lékaři měli na odeslání pracovní neschopenky na OSSZ 3 pracovní dny ode dne následujícího po dni, kdy rozhodli o pracovní neschopnosti zaměstnance. Pokud lékař uznal nárok na nemocenskou ve čtvrtek, mohl doklady odeslat až v úterý, a to v listinné nebo elektronické podobě. Při odeslání poštou se čas doručení prodloužil na 5 až 6 dní.
Uvádění novinek do praxe
Elektronická neschopenka měla vejít v platnost v plném znění již 1. ledna 2019, ale zákonodárci 100% elektronizaci pracovní neschopnosti odložili na 1. ledna 2020, aby si zaměstnavatelé a lékaři na změny zvykli a aby byl dostatek času na zdokonalení technického řešení předávání údajů e-neschopenky. Rok 2019 je tedy zkušebním rokem, kdy se používání systému vyladí do konečné podoby. Některé změny se však do praxe uvedou už letos.
● Od 1. ledna 2019 mají zaměstnavatelé možnost zjistit on-line, jestli a od kdy je zaměstnanec zaevidovaný jako pracovně neschopný a kdy mu byla neschopenka ukončena.
● 1. července 2019 má dojít ke zrušení karenční doby a lékaři budou muset podávat hlášení o zneschopnění pacienta elektronicky. Zaměstnavatelům budou zpřístupněny další údaje o zaměstnanci. Kromě data zahájení a ukončení neschopenky získají přístup i k adrese, kde zaměstnanec pobývá. Systém ještě nebude 100% funkční. Lékaři část informací pošlou elektronicky a část předají v tištěné formě.
● 1. ledna 2020 má být zahájen ostrý a úplný elektronický provoz, který zjednoduší práci lékařům i zaměstnavatelům. Všechny informace se budou předávat i zjišťovat elektronicky. Zaměstnavatelé musí informovat OSSZ jen o nemocenských delších více jak 14 dní.
Jak bude fungovat zrušení karenční doby v přechodném období
Karenční doba má být zrušena 1. července 2019. V přechodném období mezi starým a novým systémem se za směrodatné datum vzniku pracovní neschopnosti považuje den, který lékař určí jako počátek neschopnosti. Pokud pracovní neschopnost vznikne 30. června, bude posuzována podle starého systému s karenční dobou. V případě, že lékař uzná jako počáteční datum 1. července, bude mít zaměstnanec nárok na náhradu mzdy už od první zmeškané směny.
Kompenzace spojená se zrušením karenční doby
Předpokládá se, že zaměstnavatelé zaplatí po zrušení karenční doby více na náhradách mzdy za dobu pracovní neschopnosti, a proto zákonodárci navrhli alespoň částečnou finanční kompenzaci v podobě snížení nemocenského pojištění o 0,2 procentního bodu. Odvod za zaměstnance se má snížit z 2,3 % na 2,1 % z hrubé mzdy. Spolu s tím se má změnit i superhrubá mzda z původních 134 % na 133,8 %.
Snížení plateb za nemocenské pojištění se týká i OSVČ
Zákon stanovuje stejnou procentní výši za nemocenské pojištění jak pro zaměstnavatele, tak pro OSVČ. Snížení nemocenského pojištění se ve stejné míře má týkat i osob samostatně výdělečně činných, které se z vlastní vůle přihlásily k platbě pojistného.
Nové pravomoci zaměstnavatelů a povinnosti zaměstnanců
Zaměstnavatelé sice budou muset platit zaměstnancům náhradu mzdy už od první zameškané směny, ale spolu s tím získávají i přístup k informacím o zaměstnanci na ePortálu ČSSZ, kde zjistí datum zahájení neschopnosti, adresu, na které bude zaměstnanec v době nemoci pobývat, časy jeho vycházek i ukončení neschopnosti. Pro přístup do systému se zaměstnavatel musí na ePortálu zaregistrovat a ověřit svou identitu dle národních standardů. Zavedení elektronických neschopenek zaměstnance nezprošťuje povinnosti informovat zaměstnavatele o důvodu své nepřítomnosti ani v případě, že budou na neschopence.