Překážky v práci: práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů

Překážky v práci mohou nastat jak na straně zaměstnance, tak i zaměstnavatele. Jde o nejrůznější situace, které zaměstnancům dočasně brání v plnění pracovních povinností, resp. zaměstnavatelům znemožňují přidělovat práci.

Překážky v práci na straně zaměstnance

V praxi jsou mnohem častější takzvané překážky na straně zaměstnance. Zákoník práce tyto překážky v práci rozděluje na 2 skupiny:

• důležité osobní překážky v práci,
• překážky z důvodu obecného zájmu.

Ve všech případech má zaměstnanec povinnost překážky na jeho straně včas a řádně oznámit a prokázat. Zaměstnavatel má zase povinnost omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci, poskytnout mu pracovní volno a v některých případech i náhradu mzdy nebo platu.

Reklama

Důležité osobní překážky v práci

Finanční kompenzace je u těchto překážek zabezpečována zčásti zaměstnavatelem, častěji však ze systému dávek nemocenského pojištění nebo ze systému státní sociální podpory.

1. Pokud zaměstnanec nemůže vykonávat práci ze zdravotních důvodů (dočasná pracovní neschopnost, karanténa), má nárok na nemocenskou. Prvních 14 dnů nemocenskou vyplácí zaměstnavatel, od 15. dne stát prostřednictvím správy sociálního zabezpečení.
2. Mezi důležité osobní překážky patří i mateřská, rodičovská a otcovská dovolená. Zaměstnavatel v těchto situacích neposkytuje náhradu mzdy nebo platu, příslušné dávky vyplácí stát.  
3. V případě ošetřování dítěte nebo péče o blízkou osobu má zaměstnanec nárok na ošetřovné.

Mezi další osobní překážky, které jsou uvedené v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., patří například vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, doprovod rodinného příslušníka k lékaři, svatba, pohřeb, stěhování či znemožnění cesty do zaměstnání. Nařízení vlády pro všechny situace stanovuje rozdílné podmínky pro délku volna i nárok na náhradu mzdy.

Překážky v práci z důvodu obecného zájmu

Mezi překážky z důvodu obecného zájmu se řadí například:

• výkon veřejné funkce,
• výkon občanské povinnosti,
• pracovní volno související s akcí pro děti a mládež,
• pracovní volno související s brannou povinností,
• studium a příprava na zkoušky, které odpovídají potřebám zaměstnavatele,
• jiné úkony v obecném zájmu – například darování krve.

Zaměstnanec má v těchto situacích nárok na volno, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu. Na náhradu mzdy má však nárok pouze v konkrétních situacích, které vyjmenovává Zákoník práce. Jde například o studium a přípravu na zkoušky nebo účast na akci pro děti a mládež (činnost oddílového vedoucího apod.).

Překážky na straně zaměstnavatele

Pokud zaměstnavatel nemůže přidělovat práci z důvodu překážek na své straně, zaměstnanci vždy náleží náhrada mzdy, která se počítá z průměrného výdělku zaměstnance. Výše náhrady závisí na typu překážky:

• Prostoje – Pokud zaměstnanec nemůže vykonávat práci z provozních důvodů (např. kvůli přechodné závadě, výpadku dodávek surovin nebo energií apod.), má nárok na náhradu mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku.
• Nepříznivé povětrnostní vlivy nebo živelní události – Pokud zaměstnanec nemůže pracovat kvůli těmto vlivům, má nárok na náhradu mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.
• Jiné překážky – Pokud zaměstnavatel nepřiděluje práci z jiných důvodů, například pokud nemá pro zaměstnance práci z důvodu poklesu odbytu, zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.

V případě překážek na straně zaměstnavatele má však zaměstnavatel i další způsoby, jak situaci řešit. Při dodržení zákonem stanovených podmínek můžete zaměstnance převést na jinou práci (v případě přírodní katastrofy i bez jejich souhlasu), na jiné pracoviště nebo na home office, případně jim můžete nařídit dovolenou, avšak minimálně 14 dní předem.