Právní novinky pro podnikatele v roce 2025
Nový rok s sebou nepřináší jen nová předsevzetí, ale i nové či novelizované právní předpisy, a ani rok 2025 není výjimkou. Už tradičně se změny týkají zejména zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení, pracovněprávních předpisů či daní. V následujících řádcích si přiblížíme ty nejzásadnější z nich, které se v tomto roce dotknou podnikatelů.
Daň z příjmu
Začneme tím „nejpopulárnějším“ tématem, na které se podnikatelé zcela jistě celý rok těší, a to jsou daně. Podnikající fyzické osoby využívající režim paušální daně musí počítat se zvýšením záloh, které se v prvním pásmu zvýšily na 8 716 Kč. Ve druhém a třetím pásmu je výše záloh stejná jako loni, tedy 16 745 Kč, resp. 27 139 Kč měsíčně.
Progresivní daň se nově nepočítá ze 46násobku, ale 36násobku průměrné měsíční mzdy.
Podnikatelé musí rovněž při podání daňového přiznání za minulý rok počítat s tím, že daňová zvýhodnění v podobě slevy na studenta či školkovného jsou minulostí, a pokud si chce OSVČ uplatnit slevu na manžela, musí myslet na to, že jeho roční příjmy musí být nižší než 68 000 Kč, a zároveň musí pečovat o dítě do věku tří let.
Právnické osoby zase musí příští rok při podání daňového přiznání počítat s tím, že sazba daně z příjmu právnických osob se zvýšila z 19 na 21 %.
Daň z přidané hodnoty
V oblasti daně z přidané hodnoty jsou nově sledovány dva obraty, překročení kterých má rozdílné dopady co do povinnosti registrace k DPH. Pokud podnikatel překročí během roku obrat 2 miliony Kč, ale zároveň nepřekročí obrat 2 536 500 Kč, je povinen registrovat se do 10 dnů od překročení tohoto limitu, avšak plátcem DPH se stane až od 1. ledna příštího roku. Pokud ale překročí obrat 2 536 500 Kč, stává se plátcem DPH ode dne následujícího po dni, kdy byl tento obrat překročen.
Mění se rovněž některé lhůty s DPH související, například lhůta pro uplatnění odpočtu bude nově 2 roky místo dosavadních 3 let, na druhou stranu je nově lhůta pro opravu základu daně 7 let místo dosavadních 3 let, přičemž základ daně si může opravit i podnikatel, který v mezidobí přestal být plátcem DPH. Pokud plátce uplatní odpočet DPH a svůj závazek neuhradí ve lhůtě 6 měsíců ode dne splatnosti, bude muset tento odpočet vrátit.
Spotřební daně
Zvýšení sazeb se nevyhne ani spotřebním daním, například sazba daně z lihu je vyšší o 10 %, sazba daně z cigaret o 5 %, sazba daně ze zahřívaných tabákových výrobků se zvýšila o 15 % a sazba daně z náplní do elektronických cigaret nově činí 5 Kč/ml.
Daň z příjmu z prodeje cenných papírů
Od roku 2025 se zavádí souhrnný limit ve výši 40 milionů Kč ročně, do kterého budou od daně z příjmu osvobozeny příjmy z prodeje cenných papírů za podmínky současného splnění časového testu, který činí 3 roky u cenných papírů a 5 let u obchodních podílů.
Daň z nemovitých věcí
Obce mohou u daně z nemovitých věcí nově měnit koeficient pro celou obec, jednotlivé části, skupinu nemovitostí, nebo dokonce i konkrétní nemovitost, přičemž výše koeficientu může činit 0,5-5. Tyto změny musí obec realizovat obecně závaznou vyhláškou nejpozději 1. října před zdaňovacím obdobím.
Zdravotní pojištění a sociální zabezpečení
U OSVČ se minimální zálohy na zdravotní pojištění zvýší na 3 143 Kč, tj. o 175 Kč, a minimální zálohy na pojistné na sociální zabezpečení na 4 759 Kč, tj. o 907 Kč. Může za to zvyšování minimálního vyměřovacího základu, který se bude zvedat o 5 % až do roku 2026, kdy dosáhne 40 % průměrné mzdy. Pro dobrovolné nemocenské pojištění je minimální záloha pro OSVČ v roce 2025 ve výši 243 Kč.
Zvýšení minimální mzdy
Zaměstnavatelé musí nově počítat se zvýšením minimální mzdy, která pro rok 2025 činí 20 800 Kč, což odpovídá hodinové mzdě ve výši 124,40 Kč. Mnoho zaměstnavatelů však jistě potěší, že došlo ke zrušení institutu zaručené mzdy pro soukromý sektor; zaměstnavatel tak musí nově pamatovat pouze na výši minimální mzdy a nemusí zohledňovat práce dle dosud předepsaných skupin.
Zvýšení limitu u DPP
U zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce činí výše rozhodné částky pro účast na nemocenském pojištění 11 500 Kč.
Samorozvrhování pracovní doby
Zaměstnavatelé si mohou se zaměstnanci sjednat, že si budou zaměstnanci rozvrhovat pracovní dobu sami, a to v písemné dohodě, nehledě na to, odkud je práce zaměstnancem vykonávána. Délka směny však nesmí přesáhnout 12 hodin.
Autor: Mgr. Radovan Lukáč, AZ Legal, s.r.o.
