Povodně 2024 a podnikání: jak řešit nejčastější situace?

Letošní ničivé povodně zasáhly téměř všechny regiony České republiky a napáchaly škody na majetku nejen lidí a obcí, ale také firem a živnostníků. Zjistěte, co můžete dělat a jak postupovat v různých situacích, které nyní podnikatelé a firmy řeší.

Přerušený provoz zaměstnavatele z důvodu povodní  

Pokud povodně zasáhly vaše sídlo či provozovnu a je zde znemožněn provoz, případně je znemožněn provoz ze souvisejících důvodů (omeškané dodávky materiálu, výpadky dodávek energií apod.), máte několik možností:

1. Zaměstnance můžete dočasně převést na jinou práci. V případě povodní a jiných živelních pohrom můžete tuto možnost využít i bez souhlasu zaměstnance. Zaměstnanci tak mohou například pomáhat při odklízení škod.
2. Zaměstnance můžete převést na home office, pokud to povaha jejich práce umožňuje a mají k dispozici potřebnou techniku.
3. Pokud nic z toho není možné, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele, tj. musíte dát zaměstnancům volno a vyplácet jim náhradu mzdy.

Zaměstnanci se kvůli neprůjezdným komunikacím nedostanou do práce

Záplavy poničily i komunikace, čímž řadě lidí znemožnily dojíždění do práce. V této situaci mají zaměstnanci nárok na volno, avšak bez náhrady mzdy, pokud nárok na náhradu mzdy nevyplývá z kolektivní smlouvy, individuální smlouvy nebo z vnitřního předpisu zaměstnavatele.

Zaměstnanci odklízejí škody na svém nebo cizím majetku   

Pokud se zaměstnanci nemohou dostavit do práce, protože musí odklízet škody na vlastním majetku, případně vyřizovat související administrativu (hlášení pojistné události, ztráty dokladů apod.), jedná se o překážku na straně zaměstnance. Pokud vás zaměstnanci požádají o volno z těchto důvodů, vy jim můžete, ale nemusíte vyhovět. Zaměstnanci, kterým volno dáte, nemají nárok na náhradu mzdy, na druhou stranu toto volno se jim nepočítá do dovolené.

Nárok na volno bez náhrady mzdy mají ze zákona ti zaměstnanci, kteří pomáhají s odstraněním škod někomu jinému, případně odstraňují škody ve veřejném zájmu (a to i v případě škod na vlastním majetku, např. pokud hrozí zřícení rodinného domu na silnici apod.). To, že pomáhají, a také délku trvání této pomoci však musí zaměstnavateli doložit, např. potvrzením od obecního úřadu.

Stejně tak mohou zaměstnanci požádat o klasickou placenou dovolenou. I v tomto případě je na vašem uvážení, zda jim dovolenou poskytnete. Jelikož však zákon uvádí, že zaměstnavatel by měl při udělování dovolené přihlížet k zájmům zaměstnance, měli byste zaměstnancům vyjít vstříc, pokud vám v tom nebrání vážné provozní důvody.

Zavřené školy a školky a ošetřovné

Některé školy a školky jsou kvůli povodním uzavřené, případně se dítě do školy nemůže dostat kvůli poškozené komunikaci. Na takovou situaci zákon myslí a všichni zaměstnanci, kteří musí pečovat o děti mladší 10 let, jejichž škola či školka je uzavřena, mají nárok na neplacené volno a v některých případech i na ošetřovné.

Ošetřovné mohou čerpat nemocensky pojištění zaměstnanci (tedy všichni zaměstnanci s pracovní smlouvou, nikoliv však dohodáři), a to maximálně 9 dní, samoživitelky a samoživitelé mají nárok na ošetřovné po dobu 16 dnů. Naopak, nárok na ošetřovné nemají OSVČ ani dohodáři, a to ani v případě, že si platí nemocenské pojištění.

Škody na firemním majetku: jak hlásit pojistnou událost  

Mnoho firem čelí rozsáhlým škodám na majetku či přerušení provozu, které znamená ztrátu příjmů. Pokud máte sjednané pojištění pro podnikatele a firmy, nejdříve si zkontrolujte pojistnou smlouvu, zejména pak pojistné krytí – tedy zda pojištění kryje pouze majetkové škody a v jaké výši, případně i výpadek výroby a související náklady.

Všechny poškozené věci vyfoťte ještě před úklidem, stačí na telefon. S úklidem škod, které ohrožují majetek a zdraví, pak rozhodně nemusíte čekat na příchod pracovníka pojišťovny. Rozsáhlejší opravy je však vhodné provádět až po konzultaci s pojišťovnou. V ideálním případě mějte vyfocený majetek i před škodou a připravené doklady o jeho nákupu, u firem je nutné doložit i účetní evidenci zasaženého majetku. V případě krádeží budete potřebovat protokol od policie. Pokud je to možné, nevyhazujte poškozený majetek před příchodem pracovníka pojišťovny.

Po sepsání a zdokumentování škod pojistnou událost nahlaste své pojišťovně. Většina komerčních pojišťoven umožňuje nahlášení škody online nebo telefonicky. Poté vás navštíví pracovník pojišťovny, který vám dá další pokyny, v případě škod menšího rozsahu někdy osobní návštěva není nutná. Likvidátor posoudí nárok na pojistné plnění a jeho výši, ve složitějších případech, kdy výpočet trvá delší dobu, můžete pojišťovnu požádat o zálohu.

Povodně a účetnictví – škody a dary

Povodně se v mnohých firmách promítnou i do účetnictví, zejména pak v oblasti škod a darů. Co se škod týče, v účetnictví se musí evidovat jak vyřazení majetku, tak i náklady na opravy a přijaté úhrady od pojišťovny. Škody se zároveň promítnou do daně z příjmů i DPH.

Peněžní i nepeněžní dary, které firma nebo živnostník poskytne na odstranění následků záplav a povodní, lze odečíst od základu daně z příjmů. Za nepeněžní dar se považuje i bezúplatné poskytnutí služeb.

Hodnota darů musí být v případě fyzické osoby minimálně 2 % ze základu daně nebo 1 000 Kč (za všechny dary celkem), v případě právnické osoby alespoň 2 000 Kč (za 1 dar). Maximální výše takto uplatněného odečtu by měla zůstat na úrovni 30 % ze zisku. Pro uplatnění odečtu darů je nutné k daňovému přiznání přiložit potvrzení o daru, které vystaví příjemce daru, v případě nepeněžního daru také doklad o jeho hodnotě.

V případě, že poskytnete dar svým zaměstnancům, jedná se o zdanitelný příjem na straně zaměstnance, avšak částka se nezahrnuje do výpočtu zdravotního a sociálního pojistného. Příspěvky zaměstnavatele na pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru se řídí aktuálními pravidly pro poskytování zaměstnaneckých benefitů.

Finanční pomoc od státu  

Mimořádná okamžitá pomoc (MOP) není určena firmám či podnikatelům, ale fyzickým osobám, které zasáhly povodně. Smyslem této podpory je zajistit základní životní potřeby lidem, kteří přišli o majetek či museli opustit své domovy. Maximální výše podpory činí 72 900 Kč na jednu domácnost a lze ji čerpat například na nákup oblečení, úklidových a dezinfekčních prostředků apod.

Žádost o MOP lze podat online nebo fyzicky na místně příslušném Úřadu práce. V nejvíce zasažených regionech budou mobilní týmy vyplácet dávku na místě v hotovosti, a to i v případě ztráty dokladů.

Vláda v současnosti jedná o formě pomoci zasaženým firmám a podnikatelům a některé banky začaly nabízet speciální úvěrové produkty určené pro firmy zasažené povodněmi.

Stručně

• Pokud povodně zasáhly vaše sídlo či provozovnu a je zde znemožněn provoz, můžete zaměstnance dočasně převést na jinou práci nebo na home office. Pokud to není možné, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele, tj. musíte dát zaměstnancům volno a vyplácet jim náhradu mzdy.
• Pokud se zaměstnanci kvůli neprůjezdným komunikacím nedostanou do práce, mají nárok na volno, avšak bez náhrady mzdy.
• Pokud se zaměstnanci nemohou dostavit do práce, protože musí odklízet škody na vlastním majetku, jedná se o překážku na straně zaměstnance. Můžete jim poskytnout volno bez náhrady mzdy.
• Nárok na volno bez náhrady mzdy mají ze zákona ti zaměstnanci, kteří pomáhají s odstraněním škod někomu jinému, případně odstraňují škody ve veřejném zájmu.
• Zaměstnanci, kteří musí pečovat o děti mladší 10 let, jejichž škola či školka je uzavřena, mají nárok na neplacené volno a v některých případech i na ošetřovné.
• Pokud máte sjednané pojištění pro podnikatele a firmy, poškozené věci vyfoťte ještě před úklidem, u firem je nutné doložit i účetní evidenci zasaženého majetku. Po sepsání a zdokumentování škod pojistnou událost nahlaste své pojišťovně.
• Škody se musí evidovat v účetnictví a promítnout do daně z příjmů i DPH.
• Peněžní i nepeněžní dary, které firma nebo živnostník poskytne na odstranění následků záplav a povodní, lze odečíst od základu daně z příjmů.