OSVČ vedlejší: přehled povinností vůči úřadům

Podnikání na „vedlejšák“ s sebou nese řadu výhod, a to včetně nižších odvodů. Může se jednat o zajímavý přivýdělek nebo způsob, jak si vyzkoušet podnikání, aniž byste přišli o jiný stabilní zdroj příjmů. Jak tedy založit živnost a provozovat vedlejší samostatně výdělečnou činnost?

Kdy je podnikání považované za vedlejší činnost?

Hned v úvodu je nutné zdůraznit, že to, zda je podnikání vaše hlavní, nebo vedlejší činnost, není vaše rozhodnutí. Rozhodující není ani výše příjmů z podnikání. Aby vaše živnost mohla být vedlejší, musíte splnit alespoň jednu z těchto podmínek:

• Jste studentem denního studia mladším 26 let,
• jste zaměstnanec, přičemž pobíráte alespoň minimální mzdu a zaměstnavatel za vás odvádí pojistné,
• jste na mateřské nebo rodičovské dovolené,
• pobíráte starobní nebo invalidní důchod.

Pokud splňujete některou z těchto podmínek, můžete vykonávat vedlejší samostatně výdělečnou činnost, která je finančně výhodnější a také přináší méně administrativy. Přesto se vás ale týká řada povinností vůči úřadům, konkrétně vůči finančnímu úřadu, České správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně.  

POZOR: Zaměstnanci mohou podnikat ve stejném oboru, v jakém pracují, pouze s písemným souhlasem zaměstnavatele. Státní zaměstnanci musí mít písemný souhlas zaměstnavatele bez ohledu na to, v jakém oboru chtějí podnikat.  

Jak založit vedlejší živnost?

Postup je stejný jako v případě založení hlavní živnosti. Živnost se zakládá na živnostenském úřadě, který prověří, zda splňujete zákonem stanovené podmínky pro provozování vámi zvolené živnosti. Pomocí Jednotného registračního formuláře se zároveň zaregistrujete jako podnikatel i u finančního úřadu, ČSSZ a zdravotní pojišťovny. Ve formuláři pouze uvedete, že chcete provozovat vedlejší samostatně výdělečnou činnost a doložíte splnění podmínek.

Po obdržení živnostenského listu můžete zahájit podnikání.

Povinnosti OSVČ vedlejší vůči finančnímu úřadu

Jako každý podnikatel musíte samozřejmě platit daně. Sazby daně z příjmů jsou stejné jako v případě hlavní samostatně výdělečné činnosti:

• Základní 15% sazba daně se uplatňuje na roční daňový základ (součet příjmů po odečtení výdajů) do 48násobku průměrné mzdy (za rok 2023 jde o částku 1 935 552 korun; od roku 2024 se limit snižuje na 36násobek průměrné mzdy).
• Zvýšenou 23% sazbou se daní ta část daňového základu, která přesahuje stanovený limit.

Do ročního daňového základu se ovšem počítají všechny dílčí základy daně, tedy i příjmy ze zaměstnání nebo třeba z pronájmu.

Výdaje můžete uplatnit buď skutečné, nebo paušální, nemůžete ale vstoupit do režimu tzv. paušální daně (resp. při přechodu do režimu paušální daně jste automaticky považováni za OSVČ hlavní a přicházíte o všechny výhody vedlejší činnosti). OSVČ vedlejší mohou uplatnit stejné daňové slevy a nezdanitelné položky jako OSVČ hlavní.

Daňové přiznání OSVČ vedlejší

Povinnost každý rok odevzdat daňové přiznání se týká všech OSVČ vedlejších, jejichž roční příjmy přesáhly 50 tisíc korun (pro zaměstnance platí limit 20 tisíc korun). Termíny pro odevzdání daňového přiznání jsou stejné jako pro OSVČ hlavní, tj.:

• v případě elektronického podání do 2. 5. 2024,
• v případě podání daňovým poradcem pak do 1. 7. 2024.

V daňovém přiznání uvádíte všechny své zdanitelné příjmy. Pokud jste tedy zaměstnanec s vedlejší živností, uvádíte i mzdu. Potvrzení o příjmech ze zaměstnání a zaplacených zálohách na daň z příjmů vám vystaví váš zaměstnavatel na vaši žádost.

Povinnosti OSVČ vedlejší vůči České správě sociálního zabezpečení

První rok provozování vedlejší živnosti zálohy na sociální pojištění neplatíte. Pojistné za první rok vám ovšem sociální pojišťovna doměří zpětně, pokud se vás povinnost platit sociální pojistné týká.

POZOR: Prvním rokem provozování vedlejší živnosti se myslí kalendářní rok, v němž jste zahájili vedlejší činnost. Pokud jste zahájili vedlejší činnost např. v říjnu 2023, prvním rokem se myslí rok 2023 a od povinnost hradit měsíční zálohy jste osvobozeni pouze v měsících říjen-prosinec 2023.

Povinnost platit zálohy na sociální pojistné se poté odvíjí od toho, zda je váš roční dílčí základ daně (tedy zisk neboli příjmy po odečtení výdajů) z vedlejší činnosti vyšší, nebo nižší než tzv. rozhodný příjem. Pokud nižší, sociální pojistné neplatíte vůbec. Rozhodná částka v roce 2023 činila 96 777 Kč, v roce 2024 činí 105 520 Kč. Pokud jste ovšem provozovali vedlejší činnost pouze část roku, rozhodná částka se sníží poměrně podle počtu měsíců provozování živnosti.

Každý rok musíte ČSSZ poslat přehled o příjmech a výdajích, a to bez ohledu na to, zda máte povinnost platit sociální pojistné, nebo nikoliv. Pokud tuto povinnost máte, ČSSZ vám na základě přehledu určí výši měsíčních záloh. Minimální záloha na sociální pojištění pro vedlejší činnost v roce 2024 činí 1 413 Kč. Při podání přehledu zároveň uhradíte případný nedoplatek (nebo vám pojišťovna vrátí přeplatek).

Sociální pojištění můžete jako OSVČ vedlejší hradit i dobrovolně, a zvýšit si tak v budoucnu důchod.   

	Povinnost platit měsíční zálohy první rok provozování živnosti	Povinnost platit měsíční zálohy další roky provozování živnosti	Povinnost poslat ČSSZ přehled o příjmech a výdajích
OSVČ vedlejší s ročním dílčím základem daně nižším než rozhodný příjem	Ne	Ne, podnikatel je od placení sociálního pojistného zcela osvobozen	Ano
OSVČ vedlejší s ročním dílčím základem daně vyšším než rozhodný příjem	Ne, pojistné ale bude doměřeno zpětně	Ano	Ano

Povinnosti OSVČ vedlejší vůči zdravotní pojišťovně

Podobně jako v případě sociálního pojištění, ani to zdravotní nemusíte první rok provozování vedlejší samostatně výdělečné činnosti hradit. Na začátku následujícího kalendářního roku ovšem musíte podat přehled o příjmech a výdajích, na jehož základě vám zdravotní pojišťovna doměří pojistné za první rok provozování vedlejší činnosti, které musíte jednorázově uhradit.

Na povinnost platit měsíční zálohy na zdravotní pojištění v dalších letech nemá vliv rozhodný příjem, ale to, zda za vás zdravotní pojistné hradí zaměstnavatel, nebo stát.

• Pokud jste zaměstnaní, měsíční zálohy na zdravotní pojištění po dobu trvání zaměstnaneckého poměru nehradíte vůbec. Po podání přehledu vám ale může být doměřeno pojistné na základě výše příjmů z vedlejší činnosti, které musíte jednorázově uhradit.
• V ostatních případech, které umožňují provozovat živnost vedlejší, jste tzv. státní pojištěnec. Státní pojištěnci podnikající na vedlejší činnost zálohy na zdravotní pojištění hradit musí. Výše záloh se vypočítá z přehledu o příjmech a výdajích za předchozí rok.

Roční přehled o příjmech a výdajích musí odevzdat každá OSVČ vedlejší a doplatit případný nedoplatek na pojistném za předchozí rok. Výše měsíčních záloh na zdravotní pojištění pro OSVČ vedlejší se vypočítá na základě ročního přehledu, žádná minimální výše stanovena není.

	Povinnost platit měsíční zálohy první rok provozování živnosti	Povinnost platit měsíční zálohy další roky provozování živnosti	Povinnost poslat zdravotní pojišťovně přehled o příjmech a výdajích
Souběh zaměstnání a vedlejší SVČ	Ne, pojistné ale bude doměřeno zpětně	Ne, pojistné ale může být doměřeno za celý rok zpětně	Ano
Vedlejší SVČ u státních pojištěnců	Ne, pojistné ale bude doměřeno zpětně	Ano	Ano

Stručně

• Aby vaše živnost mohla být vedlejší, musíte být zaměstnanec nebo státní pojištěnec (student, důchodce, na mateřské nebo rodičovské dovolené).
• Postup založení živnosti je stejný jako v případě hlavní činnosti. Živnost se zakládá na živnostenském úřadě prostřednictvím Jednotného registračního formuláře.
• Sazby daně z příjmů jsou stejné jako v případě hlavní samostatně výdělečné činnosti, tj. základní 15% sazba daně a zvýšená 23% sazba, která se uplatňuje na tu část daňového základu, která přesahuje 48násobek průměrné mzdy (od roku 2024 se limit snižuje na 36násobek průměrné mzdy).
• Výdaje můžete uplatnit buď skutečné, nebo paušální, nemůžete ale vstoupit do režimu tzv. paušální daně. OSVČ vedlejší mohou uplatnit stejné daňové slevy a nezdanitelné položky jako OSVČ hlavní.
• Povinnost každý rok odevzdat daňové přiznání se týká všech OSVČ vedlejších, jejichž roční příjmy přesáhly 50 tisíc korun (pro zaměstnance platí limit 20 tisíc korun). V daňovém přiznání uvádíte všechny své zdanitelné příjmy.
• První rok provozování vedlejší činnosti neplatíte zálohy na sociální pojištění. Pojistné za první rok vám ovšem sociální pojišťovna může doměřit zpětně.
• Sociální pojistné nehradí ty OSVČ vedlejší, které mají roční dílčí základ daně z vedlejší činnosti nižší než tzv. rozhodný příjem. Rozhodná částka v roce 2023 činila 96 777 Kč, v roce 2024 činí 105 520 Kč. V opačném případě vám ČSSZ na základě přehledu o příjmech a výdajích určí výši měsíčních záloh.
• Každý rok musíte ČSSZ poslat přehled o příjmech a výdajích, a to bez ohledu na to, zda máte povinnost platit sociální pojistné, nebo nikoliv.
• Ani zdravotní pojistné nemusíte první rok provozování vedlejší samostatně výdělečné činnosti hradit. Na začátku následujícího kalendářního roku ovšem musíte podat přehled o příjmech a výdajích, na jehož základě vám zdravotní pojišťovna doměří pojistné za první rok provozování vedlejší činnosti a určí výši záloh.