35. díl: Obalového odpadu v Evropě přibývá. Vratné obaly nemusí být vždy zelenější, velkou roli hraje i délka dopravního řetězce
Jednou z podstatných oblastí, se kterou si lidstvo musí poradit na cestě k udržitelnější budoucnosti, jsou obaly. Podle Eurostatu došlo za rok 2021 k největšímu nárůstu obalového odpadu za deset let, v rámci EU ho na jednoho obyvatele připadlo 188,7 kilogramů, což je o téměř 11 kilogramů více než v roce předchozím. Až 40 % představoval odpad z obalů z papíru nebo kartonu, druhou příčku zaujaly s 19 % plasty. Současně s produkcí nicméně rostl také podíl zrecyklovaných obalů na hlavu, který od roku 2010 stoupl o 22 %. Ve snaze snížit uhlíkovou stopu se jako řešení nabízejí znovuvyužitelné obaly, ale ani ty nejsou samospásným řešením. Za určitých podmínek, jako jsou dlouhé přepravní vzdálenosti, životnímu prostředí úlevu nepřinášejí.
Vratné obaly vycházejí oproti různým typům jednorázových jako ty zelenější, ukázal přehled studií analyzujících životní cyklus obalů z roku 2020, za kterým stojí hnutí Zero Waste Europe, Univerzita v Utrechtu a Reloop. Na několika klíčových faktorech se ale jejich úspěch láme. Podstatný je počet cyklů, které vratný obal absolvuje. Od určitého bodu se však pozitivní efekt opětovného využití obalu „nuluje“ emisemi, které doprovázejí čištění a transport běžně zahrnuté v rámci cyklů obalu. Přeprava přitom bývá v rámci celkového života produktů zodpovědná za vůbec nejvyšší emise. Vyšší hmotnost obalu v kombinaci s vlivem dopravy může pak pozitivní efekt znovuvyužitelnosti dál zmenšovat. „Zatímco na kratší přepravní vzdálenosti je tedy vhodné vsadit na vratné obaly, v případě delších vzdáleností mívají menší dopady na prostředí ty jednorázové,“ popisuje analytička Evropy v datech Hana Vincourová. V potaz je třeba brát mimo jiné také množství recyklátu využitého na výrobu obalu; v neprospěch znovuvyužitelných obalů může hrát také to, že je lidé dostatečně nevracejí.
Vratné plastové krabice je nutné využít alespoň 32krát
Dopady na životní prostředí u jednorázových plastových oproti kartonovým obalům z pohledu dodavatelského řetězce v globálním měřítku porovnávala studie z roku 2023. I přes mnohé výhody kartonu, jako je jeho původ v obnovitelných zdrojích nebo snazší recyklace, v dodavatelských řetězcích závislých na dálkové dopravě přispěla vyšší hmotnost kartonu k vyšší uhlíkové stopě. Pokud navíc kartonové obaly putují na skládku, uvolňuje se z nich metan, který má násobně větší dopady na životní prostředí než CO2.
Při volbě, jestli využít raději jednorázové plastové obaly nebo ty znovuvyužitelné, je zásadní, kolika cykly se daří vratné obaly „protočit“. Vratné plastové sáčky nabízejí v oblasti elektronického nakupování podle studie z roku 2020 oproti těm jednorázovým ekologičtější řešení ve většině případů už po jednotkách použití. Znovuvyužitelné plastové krabice se ale v porovnání s jednorázovou alternativou ekologicky vyplatily jen v případě, že absolvovaly minimálně 32 cyklů.
V pomyslné soutěži o nižší environmentální dopady mezi kartonovými krabicemi a vratnými plastovými přepravkami je bilance taková, že je ve většině případů použití vratných plastů k prostředí šetrnější. Jednorázové kartonové obaly mimo jiné významně více přispívají ke znečišťování odpadky. Pokud odhlédneme od čistě ekologických dopadů, opakovaně využitelné plastové obaly pak mají nad kartonovými navrch také z pohledu lokální ekonomiky – podporují regionální logistiku a přepravu, a snižují tak závislost na dovozu.
Operátor zajišťuje 100% návratnost znovupoužitelných obalů, startup nahrazuje plasty houbami
Firmy mají ve výsledku na výběr z několika cest, kudy se při eliminaci dopadů obalů na životní prostředí vydat. Společnost T-Mobile zavedla po úspěšném pilotním projektu z podzimu loňského roku systém vratných plastových krabic a obálek. „Aktuálně zásilky ve vratném obalu posíláme přes všechny prodejní kanály, které jsou rozvážené kurýrem – infolinku a e-shop, plus k tomu tímto způsobem rozvážíme zásilky pro naše významné zákazníky. Celkem tedy ve vratných krabicích putuje přibližně 50 % zásilek,“ popisuje Martin Zmeškal, manažer retailové logistiky ve společnosti T-Mobile. Krabice vyrobené z dutinkového polypropylenového archu budou svému účelu sloužit několik let a poté je výrobce zpětně odkoupí a zrecykluje. „Průměrná otočka trvá asi osm pracovních dní, jednu vratnou krabici tedy nyní otočíme asi třikrát do měsíce,“ upřesňuje Zmeškal. Díky tomu společnosti T-Mobile nehrozí, že by vratné obaly neprošly dostatečným množstvím cyklů. Riziko malé návratnosti obalů ze strany zákazníků pak odpadá s tím, že je kurýr po vybalení odváží zpět na sklad, kde obaly podstupují čištění a další přípravu na opětovné použití.
Z řady udržitelnějších řešení mohou společnosti dále využívat inovativní obalové materiály, jako je například Myco od stejnojmenného startupu, založený na houbovém myceliu. Použít jde v kombinaci s kartonovými obaly, ale i samostatně jako výplň nebo fixace. „Prozatím firmy nový typ obalu zkoušejí, například u nově uváděných produktů, nebo jako doplněk k jiným materiálům,“ říká Vladan Košut z Myco. Hlavními výhodami obalů Myco z pohledu uhlíkové stopy je lokální charakter celého výrobního procesu, a to včetně vstupních surovin. „Piliny, ve kterých houby rostou, jsou z místní dřevovýroby a nic jiného nepotřebujeme,“ dodává Košut.
Častým problémem obalů bývá nepřiměřená velikost vzhledem k přepravovanému produktu. „Kvůli té pak dochází k převozu ‚vzduchu‘, nutnosti častějších cest a nevytíženosti vozidel. Dále je následkem toho potřeba, aby nádoby na sběr obalového odpadu byly větší nebo aby jich bylo více,“ upozorňuje konzultantka Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) Eva Ryšavá. Společnost Alza v tomto směru problematiku kolem obalů řeší zavedením nástroje, který pomocí algoritmů vypočítává rozměry obalů tak, aby byly podle potřeb konkrétního produktu co nejmenší. Výsledkem má být mimo jiné snížení množství použitých obalů až o 30 %.
“Je zřejmé, že data jsou naprosto zásadní pro pochopení toho, jaký typ obalu je nejudržitelnější pro váš produkt. Proto je velmi důležité při navrhování zohledňovat celý životní cyklus obalu a jeho dopad nejen na odpadové hospodářství, ale také na emise skleníkových plynů, ekotoxicitu a řadu dalších parametrů. Tímto způsobem se vyhneme ‚tunelovému pohledu‘ na udržitelnost, kdy se příliš zaměřujeme na jeden její aspekt. Navíc, udržitelnost musí dávat smysl i z obchodního hlediska, kde se například příležitost může skrývat v business modelech s reverzní logistikou. Nejlepší radu vám však poskytnou data, a právě na nich stavíme v Green0metru při výpočtech uhlíkové stopy produktů a společností,“ říká zakladatel Green0meter Karel Kotoun.
Více odpadu z obalů vznikne, více je ho i zrecyklováno
Na jednoho obyvatele EU v roce 2021 přibylo oproti roku předchozímu jak vygenerovaného, tak zrecyklovaného odpadu z obalů, jak ukazují evropská data. Ohledně produkce došlo od roku 2010 do roku 2021 k nárůstu o 22,5 %. Zatímco v roce 2010 na jednoho obyvatele připadlo 154 kilogramů, v roce 2021 už to bylo 189 kilogramů. Vývoj podílu recyklovaného obalového odpadu byl podobný, mezi danými lety vzrostl počet z 99 kilogramů na 121 kilogramů, což znamená rovněž nárůst o 22,5 %. Množství zrecyklovaných obalů je nicméně mezi lety jen částečně porovnatelné, protože od roku 2020 začala při výpočtech platit nová jasnější pravidla.
Kromě recyklace je dalším způsobem vypořádání se s obalovým odpadem také energetické využití nebo opětovné použití obalu v jeho původní formě. Jak upozorňuje vedoucí Českého cirkulárního hotspotu Kristýna Spěváková, každý z těchto cirkulárních principů sice do určité míry přispívá ke snižování dopadu na životní prostředí, i tak jde ale o poslední kroky v hierarchii nakládání s materiály a odpady. „Primární je navrhovat produkty a služby tak, aby odpad vznikal minimálně nebo vůbec, a nakládat s materiály při výrobě co nejšetrněji,“ připomíná Spěváková.
Míra využití i recyklace od roku 2016 klesala a v posledních letech stagnuje
O tom, jak si evropské země reálně vedou ohledně využití a recyklace obalových odpadů, dobře vypovídá tzv. míra využití a míra recyklace. Recyklační míra od roku 2010 rostla až ke svému vrcholu 67,6 % v roce 2016, pak opět klesala, aby v letech 2020 a 2021 shodně dosáhla 64 %. Také míra využití obalového odpadu (ve které je zahrnuto také spalování pro zisk energie) byla nejvýše v roce 2016 s 81,7 %. V posledním sledovaném roce dopadla nejlépe Belgie s recyklační mírou 80,4 % a mírou využití 99,1 %. Česko bylo se 77,1 % ohledně využití pod průměrem EU, v oblasti recyklace bylo nicméně s 69,1 % nad unijním průměrem, mezi ostatními státy se umístilo na deváté příčce.
Papírové a kartonové obaly v čele eurounijních statistik
Papír a karton byly v roce 2021 s podílem 40,3 % hlavním materiálem, ze kterého vznikal obalový odpad v EU. Následovaly s 19 % plastové obaly a těsně za nimi skončilo sklo s 18,5 %. Absolutní masa vyprodukovaných odpadů z obalů narostla mezi rokem 2020 a 2021 o 6 %. Podílel se na tom zejména příbytek odpadu z dřevěných obalů (kam spadají např. přepravní palety), přibylo ale také odpadního materiálu z kartonů a jiného papíru, které byly za celou sledovanou dekádu vůbec nejčastějším obalovým materiálem. „Nárůst dřevěných obalů v posledních letech může souviset s celkovým nárůstem online nakupování a potřebou výrobky pevně ochránit před poničením cestou, pro což je dřevo ideálním materiálem,“ vysvětluje analytička Think Tanku INCIEN Andrea Veselá. Přičíst k tomu lze také celkové oživení dodavatelských řetězců po prvním roce pandemie COVID-19 nebo fakt, že část firem přistoupila k dřevu jako k zelenější náhradě za plasty. Rozmach e-commerce stojí také za nárůstem obalových materiálů z papíru a kartonů. Z celkové spotřeby papíru a kartonu v Evropě zaujímají celých 60 % právě obaly. Poptávka po nich zároveň v celkové papírenské spotřebě kompenzuje oslabující zájem o grafické papíry daný postupující digitalizací.
Papír vede také v Česku
V Česku v roce 2022 oproti roku předešlému vzniklo podle dat Ministerstva životního prostředí obalových odpadů méně. K poklesu došlo ve všech kategoriích materiálu až na jednu – papír a kartony. Z 599 528 tun v roce 2021 se hodnota v roce 2022 zvýšila na 603 937 tun. Tento vývoj napovídá, že také na české úrovni dochází k nahrazování jiných obalových materiálů těmi papírovými. „Z hlediska náhrady papírem záleží vždy na konkrétní aplikaci, ale obecně z pohledu úrovně recyklace je to pozitivní informace, protože recyklace papírových obalů je na velmi vysoké úrovni,“ hodnotí mluvčí MŽP Veronika Krejčí. V roce 2022 se recyklace dočkalo 91,2 % odpadu z papírových obalů.
Hlavní evropskou legislativou je v oblasti odpadů Směrnice o obalech a obalových odpadech. Ta v současnosti stanovuje míru využití obalových odpadů na minimálně 60 % a míru recyklace na alespoň 55 %, přičemž do roku 2030 se podíly ještě budou zvyšovat. Česko se ohledně využití i recyklace podle dat z roku 2021 pohybovalo nad limity, přičemž se mu podařilo překonat i recyklační cíl 65 % stanovený pro rok 2025.
Závazné cíle pro opětovné použití obalů obsahuje návrh regulace, na kterém se v březnu předběžně dohodl Evropský parlament s Radou EU. Legislativa mimo jiné nastavuje poměr maximálního volného prostoru u přepravních a skupinových obalů i u obalů používaných v rámci e-shopů na 50 %, přičemž hmotnost a objem obalů budou muset být až na výjimky minimální. Mezi dalšími novinkami dále bude omezení jednorázových plastových obalů na ovoce a zeleninu a další produkty. Obě instituce ještě musejí dohodu posvětit formálně; po zveřejnění nařízení budou mít členské státy osmnáct měsíců na implementaci.
Zdroj: https://csrd.cz/. Původní text vyšel na serveru Evropa v datech.