9. díl: Jak být dobrým lídrem: Naučte se chovat asertivně
Asertivní chování je důležitou komunikační vlastností, kterou by měl zvládat každý vedoucí pracovník. Avšak ve skutečnosti není tato schopnost vlastní každému. Asertivita pomůže předcházet hádkám a nedorozuměním na pracovišti, dokáže pročistit vzduch, ale také stmelit kolektiv. Jak se naučit chovat asertivně?

Asertivita není agresivita ani pasivita
Asertivita je komunikační dovednost, díky které se dokážete prosadit, ale zároveň respektujete potřeby druhých. Jde o otevřený, přímý a svobodný projev, při kterém si zachováváte sebeúctu, ale také úctu a respekt k ostatním. Smyslem asertivity není vaše vítězství, natož poražení kolegu/podřízeného. Jde o dosažení win-win situace.
Kromě komunikace asertivita zahrnuje také celkový postoj a jednání. Ten, kdo umí být asertivní, dokáže odmítat, vznášet požadavky, chválit, kritizovat, akceptovat kritiku, ale také komplimenty. Asertivita jde ruku v ruce se zdravým sebevědomím. Zdravě sebevědomý člověk zná svou hodnotu, stojí si za svými názory, je upřímný, vstřícný a také přiměřeně citlivý k ostatním. Dokáže respektovat druhého, ale také mu sdělit svůj názor, i když může být zcela odlišný.
Agresivita nevede k ničemu dobrému
Agresivita nemá s asertivitou nic společného. Při agresivním prosazování svého názoru vychází ze situace vždy jeden jako vítěz a druhý jako poražený. U asertivity dochází ke kompromisu, který bude vyhovovat oběma stranám. Agresivní člověk se obvykle pod návalem emocí nedokáže ovládnout, a tak vybouchne.
S pasivitou svého nedosáhnete
Pasivní chování je typické pro ty, kteří mají nízké sebevědomí a nevěří si. Pro klid udělají to, co po nich druhá strana chce. Méně dominantní strana se tedy spokojí s tím, co chce ten druhý.
Nezaměňujte asertivitu s manipulací
Asertivní člověk si dokáže vyslechnout názor druhého a sdělit svůj názor. Při manipulování však dochází k situaci, kdy si manipulátor vyslechne názor a následně se snaží, třeba pod zástěrkou lichotek, druhou stranu zmanipulovat pro svoje stanovisko. Mnohdy to vypadá tak, že chce manipulátor dobro druhého, ale ve skutečnosti mu jde jen o dosažení vlastních zájmů.
Manipulátor dokáže hrát na soucit nebo pocit viny druhé strany, která pak neví, jak se bránit. Manipulátorovi obvykle podlehnou lidé, kteří mají potíže s vymezením osobních hranic a asertivitou.
Manipulátor:
- je egoista, který předstírá zájem, ale pouze ze zištných důvodů,
- nechová k druhým respekt a nejedná s nimi jako se sobě rovnými,
- snaží se vyvolat pocit viny u druhé osoby,
- vymlouvá se, lže a popírá,
- pouští se do citového vydírání,
- nesnáší kritiku.
Jak poznám, že ovládám asertivní komunikaci?
Asertivita nemusí být pro každého přirozenou vlastností. Základy asertivního či neasertivního chování se pokládají již v útlém dětství. Na člověka působí výchova, vztahy, zklamání a úspěchy. Jaké vlastnosti má asertivní člověk?
- Dokáže dát druhým lidem najevo, co cítí a jak chce, aby se k němu chovali.
- Není agresivní a manipulativní.
- Nepovyšuje se, ale ani neponižuje.
- Problémy dokáže řešit s klidem a narovinu.
- Vždy hledá kompromis a konstruktivní řešení.
- Svoje stanoviska a pocity sděluje přímo a jasně.
- Umí přijmout kritiku s chladnou hlavou.
- Nebojí se říct o pomoc.
- Dokáže pochválit.
Asertivitě se můžete naučit
I když vám asertivní chování nebylo dáno do vínku, neznamená to, že se jej nemůžete naučit. Důležité je znát svoje práva a vědět, co si můžete dovolit. Nehledejte však pomoc v zákonech. Vše určují vaše vlastní hodnoty a priority. Jaká základní pravidla je potřeba si osvojit?
- Jen vy máte právo posuzovat své vlastní chování.
- Nemusíte ospravedlňovat svoje chování nebo pro něj hledat výmluvy.
- Máte právo chybovat a za chyby nést zodpovědnost.
- Můžete dělat nelogická nebo nepředpokládaná rozhodnutí.
- Máte právo změnit svůj názor.
- Můžete posoudit, zda a jak moc jste zodpovědný za řešení problémů druhých lidí.
- Nemusíte být závislí na dobré vůli druhých.
- Můžete říct, že nerozumíte.
- Můžete říct, že nevíte.
- Můžete říct, že je vám to jedno.
13 tipů, jak začít
Nemějte na sebe přehnané nároky a začínejte s asertivním chováním postupně. Trénovat jej můžete třeba v obchodě či restauraci. V práci se vám vyplatí:
- dýchací techniky, které pomáhají snižovat nervozitu,
- důkladná příprava na schůzku s týmem,
- nebát se říct svůj názor,
- jednat otevřeně a upřímně,
- naučit se při komunikaci dívat do očí,
- říct ne, když to tak cítíte, nebo ano, i když se to může ostatním zdát nelogické,
- mluvit nahlas a zřetelně, nekřičte ani nešeptejte,
- respektovat ostatní, vyslechnout si jejich názory a být otevření k diskuzi,
- stát si za svým názorem,
- ptát se na kritiku,
- nabídnout kompromis,
- být proaktivní k řešení,
- ignorovat tam, kde je to třeba.
Proč by měl být lídr asertivní?
Asertivita je u vedoucích pracovníků nesmírně důležitá. Díky ní dokážou své podřízené dobře vést, ale zároveň se nebojí být týmovým hráčem. Umí delegovat práci a dosáhnout svého, aniž by bylo na pracovišti dusno. Asertivní lídr si dokáže získat respekt a zájem nejen svého týmu, ale také nadřízených pracovníků. Pokud si osvojíte principy asertivity, bude se vám nejen lépe pracovat, ale také je využijete v běžných mezilidských vztazích. Kromě toho získáte nadhled a větší důvěru v sebe sama.
Asertivita je důležitá vlastnost, kterou uplatníte nejen v zaměstnání, ale i v běžných životních situacích.
- Asertivita je komunikační dovednost, díky které se dokážete prosadit, ale zároveň respektujete potřeby druhých.
- Smyslem asertivity není vaše vítězství, natož poražení kolegu/podřízeného. Jde o dosažení win-win situace.
- Ten, kdo umí být asertivní, dokáže odmítat, vznášet požadavky, chválit, kritizovat, akceptovat kritiku, ale také komplimenty.
- Asertivita jde ruku v ruce se zdravým sebevědomím. Zdravě sebevědomý člověk zná svou hodnotu, stojí si za svými názory, je upřímný, vstřícný a také přiměřeně citlivý k ostatním. Dokáže respektovat druhého, ale také mu sdělit svůj názor, i když může být zcela odlišný.
- Asertivita nemusí být pro každého přirozenou vlastností. Základy asertivního či neasertivního chování se pokládají již v útlém dětství. Na člověka působí výchova, vztahy, zklamání a úspěchy. Asertivitě se ale můžete naučit.