Kdy má zaměstnanec nárok na odstupné?

Ukončení pracovního poměru je v některých případech spojeno s nárokem zaměstnance na odstupné. Kdy musí zaměstnavatel zaměstnanci odstupné vyplatit a v jakých případech naopak nárok na odstupné nevzniká? To, včetně dalších důležitých informací spojených s nárokem na odstupné, se dozvíte v našem článku.

Kdy zaměstnanci vzniká nárok na odstupné?

Podle zákoníku práce vzniká zaměstnanci nárok na odstupné v případě nezaviněného ukončení pracovního poměru. Co to přesně znamená?

Zaměstnanec má nárok na odstupné v případě, že k ukončení pracovního poměru vedl důvod na straně zaměstnavatele. Jinými slovy, jako zaměstnavatel musíte zaměstnanci vyplatit odstupné v případě, že ho propouštíte. Konkrétně vzniká nárok na odstupné při výpovědi ze strany zaměstnavatele z těchto důvodů:

• Zaměstnavatel nebo jeho část se ruší či přemísťuje,
• zaměstnanec se stává nadbytečným,
• zaměstnanec nemůže nadále vykonávat práci kvůli nemoci z povolání nebo pro pracovní úraz a z těchto důvodů dostal výpověď nebo se zaměstnavatelem uzavřel dohodu o skončení pracovního poměru.

Pokud zaměstnance propustíte z výše uvedených důvodů, vzniká zaměstnanci nárok na odstupné i v případě, že je pracovní poměr ukončený dohodou.

Reklama

Kdy zaměstnanec nárok na odstupné nemá?

Nárok na odstupné naopak zaměstnanci nevzniká v případě, kdy je zaměstnanec tím, kdo podal výpověď. Zaměstnanci také nemusíte vyplácet odstupné v případě, že zaměstnanci skončila smlouva na dobu určitou nebo u vás byl zaměstnaný pouze na dohodu (DDP a DPČ).

Jak se vypočítává výše odstupného?

Výše odstupného se odvíjí od toho, jak dlouho trval pracovní poměr zaměstnance:

• Méně než rok: minimálně jeden průměrný měsíční výdělek.
• Déle než rok a méně než dva roky: minimálně dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku.
• Déle než dva roky: minimálně trojnásobek průměrného měsíčního výdělku.

Pokud dojde k ukončení pracovního poměru z důvodu nemoci z povolání nebo pracovního úrazu, vzniká zaměstnanci nárok na odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku.

Jak se určuje průměrný měsíční výdělek?

Průměrný měsíční výdělek se vypočítává z hrubé mzdy zaměstnance a výše odstupného se počítá na základě průměru za kalendářní čtvrtletí neboli poslední tři měsíce v zaměstnání. Výpočet se tedy odvíjí od počtu odpracovaných hodin v posledních třech měsících, a to včetně práce přesčas.

Je možné odstupné snížit nebo navýšit?

Výši odstupného není možné snížit a jako zaměstnavatel musíte dle zákona dodržet výše uvedenou minimální hranici odstupného. Na druhou stranu však můžete na základě vlastního uvážení odstupné navýšit, případně odstupné zaměstnanci vyplatit i v jiných případech, než které jsou uvedené v zákoně.

Do kdy se musí odstupné vyplatit?

Jako zaměstnavatel máte povinnost zaměstnanci vyplatit odstupné v nejbližším výplatním termínu v případě, že se se zaměstnancem písemně nedohodnete na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru, popřípadě na pozdějším termínu výplaty.

Odstupné a danění

Z odstupného se stejně jako z jiných výdělků platí daň z příjmů fyzických osob ve výši 15 %. V případě, že je příjem zaměstnance nadprůměrně vysoký, uplatňuje se 23% sazba. Zaměstnavatel ani zaměstnanec z výplaty odstupného neodvádějí sociální ani zdravotní pojištění.  

Od kdy je možné čerpat podporu v nezaměstnanosti?

Zaměstnanci, kteří mají nárok na odstupné, po odpovídající dobu nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Podporu v nezaměstnanosti mohou začít čerpat až po uplynutí doby, kterou pokrývá odstupné.