Nárok na dovolenou zaměstnanců: Co by měli zaměstnavatelé vědět?

Blížící se léto je dobou, kdy si většina zaměstnanců bere v práci dovolenou. To ostatně dokazují i statistiky, podle kterých si v létě dovolenou vybírá až 90 % zaměstnanců. Jak je to s nárokem zaměstnanců na dovolenou? Jak se délka dovolené vypočítává? A v jakých případech mohou zaměstnavatelé zaměstnanci dovolenou zamítnout nebo zaměstnance z dovolené odvolat? V tomto článku se dozvíte všechny důležité informace, které by zaměstnavatelé měli o dovolené zaměstnanců vědět.

Co říká zákoník práce o nároku zaměstnanců na dovolenou?

Nejdříve se pojďme podívat na to, kdy mají zaměstnanci nárok na dovolenou a jaká je dle zákona minimální délka dovolené. Nárok na dovolenou vzniká všem zaměstnancům, kteří v daném kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele odpracovali minimálně 60 pracovních dnů. Při práci na plný úvazek zákoník práce stanovuje minimální výměru dovolené na 4 týdny v jednom kalendářním roce (160 hodin). Tato minimální výměra dovolené se odvíjí od toho, jak velkou část roku zaměstnanec u zaměstnavatele pracoval. Pokud tedy například zaměstnanec nastoupil v průběhu roku, dovolená se poměrově snižuje dle dnů, které v práci odpracoval.

V dnešní době řada zaměstnavatelů nabízí benefit v podobě 5 týdnů dovolené ročně. Jedná se o jeden z nejoblíbenějších zaměstnaneckých benefitů vůbec.

Výjimky v délce dovolené u konkrétních profesí

Minimální výměra dovolené 4 týdny se vztahuje na většinu profesí, v zákoníku práce je však vypsáno několik profesí, které mají ze zákona nárok na delší dovolenou. Jedná se o:

• státní zaměstnance a zaměstnance veřejné správy (5 týdnů dovolené),
• pedagogické a akademické pracovníky (8 týdnů dovolené)
• a pracovníky pracující pod zemí nebo vykonávající obzvláště těžkou práci, kteří mají nárok na jeden týden dovolené navíc.

Výpočet délky dovolené

V roce 2021 byly představeny změny v zákoníku práce, díky kterým mimo jiné došlo ke změně výpočtu dovolené tak, aby byl výpočet co nejspravedlivější.

Změny se nijak nedotkly výměry dovolené v minimální době 4 týdny. Změnilo se ale to, že se dovolená od roku 2021 nepočítá ve dnech, ale v hodinách. Při standardní osmihodinové pracovní době se tedy povinné čtyři týdny dovolené přepočtou na 160 hodin. Tento výpočet ovlivnil zejména zaměstnance ve směnném provozu, u kterých nebyl původní přepočet na dny spravedlivý.

Při výpočtu nároku na dovolenou se používá tento vzorec: (týdenní úvazek v hodinách × roční výměra při plném úvazku v týdnech) − počet hodin vyčerpané dovolené = počet hodin zbývající dovolené pro daný kalendářní rok.

Nemocenská a mateřská a nárok na dovolenou

V případě, že doba strávená na nemocenské nepřesáhne 20násobek týdenní pracovní doby, započítává se do výkonu práce, a tím pádem nezkracuje nárok na dovolenou. Pokud zaměstnanec v průběhu dovolené onemocní, může dovolenou přerušit a nechat si vystavit od doktora neschopenku.

Mateřská dovolená, pracovní úraz či nemoc z povolání se pro účel dovolené počítá jako odpracovaná doba bez omezení.

Zkušební doba a nárok na dovolenou

Jak je to s nárokem na dovolenou ve zkušební době? Zaměstnanec má nárok na dovolenou ve zkušební době v případě, že má za sebou nepřetržitý pracovní poměr v minimální délce 4 týdnů.

Výpověď a nárok na dovolenou

V případě výpovědi během roku se nárok na dovolenou poměrově krátí na základě toho, kolik dnů má zaměstnanec odpracovaných. Zaměstnanec si může dovolenou vybrat před skončením pracovního poměru, nechat si ji proplatit nebo si ji po vzájemné dohodě nechat převést k novému zaměstnavateli.

Kdo určuje čerpání dovolené?

Podle zákoníku práce určuje čerpání zaměstnavatel. Zaměstnanec si, až na výjimky, nemůže sám stanovit dobu, kdy bude dovolenou čerpat. Byť se běžně dovolená sjednává na základě dohody, rozhodující slovo má tedy zaměstnavatel.

Stanovenou dobu čerpání dovolené musí zaměstnavatel zaměstnanci písemně oznámit minimálně 14 dnů předem, v případě, že se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.

Jak se čerpání dovolené plánuje?

Zaměstnavatel má povinnost sestavit rozvrh čerpání dovolené, dříve známý jako plán dovolených, a to ve spolupráci s odbory nebo radou zaměstnanců, pokud u zaměstnavatele působí. V praxi se však plán dovolených sestavuje, i když nejsou ve firmě odbory nebo rada zaměstnanců.

Zpravidla by měla být dovolená dle zákoníku práce vyčerpaná vcelku. Praxe je však ve většině případů jiná a zaměstnanci si dovolenou vybírají po částech. Pokud se však zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne jinak, musí alespoň jedna část dovolené být vyčerpaná v minimální délce 2 týdnů vcelku.

Kdy o době dovolené rozhoduje zaměstnanec?

Jak už jsme uvedli výše, existují výjimky, kdy si může termín dovolené určit sám zaměstnanec. Jedná se o situaci, kdy zaměstnavatel včas neurčí čerpání dovolené, v tomto případě zaměstnanec o dovolenou nemusí žádat.

Zaměstnavatel je také povinný vyhovět žádosti o čerpání dovolené navazující na mateřskou dovolenou zaměstnankyně, případně stanovenou část rodičovské dovolené zaměstnance.

Jak je to s nevyčerpanou dovolenou?

Zákoník práce stanovuje, že má zaměstnavatel povinnost zajistit, aby zaměstnanec vyčerpal dovolenou za daný rok, a to v tom kalendářním roce, ve kterém vznikl na dovolenou nárok.

Dovolenou je možné převést do následujícího kalendářního roku pouze z provozních důvodů na straně zaměstnavatele nebo překážek v práci na straně zaměstnavatele. V tomto případě může zaměstnanec převést dovolenou do dalšího roku. Ale pozor: převádět je možné pouze hodiny nad rámec stanovené výměry dovolené dle zákoníku práce. Pokud má tedy zaměstnanec nárok na 4 týdny dovolené, musí ji vyčerpat v daném roce a nic nelze převádět. V případě, že má 5 týdnů dovolené, do dalšího roku může převést maximálně 1 týden.

Může zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou zrušit nebo ho z dovolené odvolat?

Ze zákona má zaměstnavatel právo zrušit zaměstnanci odsouhlasenou dovolenou nebo ho z dovolené odvolat. V tomto případě má ale povinnost zaměstnanci nahradit náklady, které mu vznikly právě z důvodu, že zaměstnavatel změnil již určené čerpání dovolené. Může se jednat například o stornovací poplatky cestovních kanceláří, hotelů apod. Zrušení dovolené nebo odvolání z dovolené by měl zaměstnavatel využívat pouze v krajních případech.

Stručně

• Nárok na dovolenou vzniká všem zaměstnancům, kteří v daném kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele odpracovali minimálně 60 pracovních dnů.
• Při práci na plný úvazek zákoník práce stanovuje minimální výměru dovolené na 4 týdny v jednom kalendářním roce (160 hodin). Zákoník práce uvádí několik profesí, které mají ze zákona nárok na delší dovolenou.
• Od roku 2021 se dovolená nepočítá ve dnech, ale v hodinách. Při standardní osmihodinové pracovní době se tedy povinné čtyři týdny dovolené přepočtou na 160 hodin.
• Nárok na dovolenou nezkracuje mateřská dovolená, pracovní úraz, nemoc z povolání ani nemocenská, která nepřesáhne 20násobek týdenní pracovní doby.
• Podle zákoníku práce určuje čerpání zaměstnavatel. Stanovenou dobu čerpání dovolené musí zaměstnavatel zaměstnanci písemně oznámit minimálně 14 dnů předem.
• Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne jinak, musí alespoň jedna část dovolené být vyčerpaná v minimální délce 2 týdnů vcelku.
• Dovolenou je možné převést do následujícího kalendářního roku pouze z provozních důvodů na straně zaměstnavatele nebo překážek v práci na straně zaměstnavatele. V tomto případě může zaměstnanec převést dovolenou do dalšího roku pouze v délce nad rámec stanovené výměry dovolené dle zákoníku práce.