Na co by měl zaměstnavatel myslet při nemocenském pojištění?

Nemocenského pojištění jsou účastni zaměstnanci povinně a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) dobrovolně. Specifickou situací je, kdy zaměstnanec je činný na základě dohody o provedení práce – zde účast na nemocenském pojištění vzniká, pokud rozhodný příjem překročil částku 10 tisíc korun.

Tři základní podmínky pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění:

• Výkon práce na území České republiky
• Rozsah zaměstnání – zaměstnání trvalo nebo mělo trvat alespoň 15 kalendářních dnů
• Minimální výše sjednaného příjmu 2500 Kč – jedná se o tzv. rozhodný příjem.

Základní podmínky pro účast OSVČ na nemocenském pojištění:

• Výkon samostatné výdělečné činnosti na území České republiky
• Pokud podala přihlášku k účasti na nemocenském pojištění na předepsaném tiskopisu.

Z nemocenského pojištění se zaměstnancům poskytují 4 druhy peněžitých dávek, a to nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Všechny dávky nemocenského pojištění vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení a hradí se ze státního rozpočtu. Vyplácejí se za kalendářní dny.

Co by měl zaměstnavatel vědět?

Nemocenské pojištění je již od 1. ledna roku 2009 upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění a odvádí ho zaměstnavatel jako součást pojistného na sociální zabezpečení, spolu s pojistným na důchodové pojištění a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti.

„Zaměstnavatel nese veškerou odpovědnost za stanovení správné výše pojistného a za jeho včasný odvod,“ upozorňuje tým společnosti E-Consulting Czech.

Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. V roce 2018 tato sazba činí 2,3 procenta. Přehled o výši pojistného odevzdává zaměstnavatel ve speciálním formuláři České správě sociálního zabezpečení.

Co by měla vědět OSVČ?

Minimální výše pojistného u OSVČ je pro letošní rok stále 115 korun měsíčně. Vychází se z minimálního měsíčního základu 5000 Kč.

Důležitou informací je skutečnost, že OSVČ, která je účastna dobrovolného nemocenského pojištění, je posouzena vždy jako OSVČ, která vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost, a to i přesto, že mohou trvat důvody pro vedlejší činnost.

Kdy se má nemocenská vyplácet?

Výše nemocenského ∕ 1 kalendářní den = redukovaný DVZ × 60 %
Výše ošetřovného ∕ 1 kalendářní den = redukovaný DVZ × 60 %
Výše peněžité pomoci v mateřství ∕ 1 kalendářní den = redukovaný DVZ × 70 %

Náhrada mzdy náleží zaměstnanci podle zákoníku práce po dobu prvních 21 kalendářních dnů. Zaměstnavatel si může oddychnout první tři dny, kdy zaměstnanec nedostane nic ani od něj, ani od státu. Platit začíná od čtvrtého pracovního dne. Výjimkou je jen karanténa – v tomto případě se náhrada mzdy platí od prvního dne.

Tato mzda se počítá z průměrného hodinového výdělku, který se sníží pomocí redukčních hranic. Pro rok 2018 jsou stanoveny redukční hranice pro účely dávek nemocenského pojištění:

1. 1000 Kč
2. 1499 Kč
3. 2998 Kč

Tyto redukční hranice určené na kalendářní den je potřeba ještě převést na hodinové vynásobením koeficientem 0,175 a poté se zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.

redukční hranice = 1000 × 0,175 = 175 Kč
redukční hranice = 1 499 × 0,175 = 262,33 Kč
redukční hranice = 2 998 × 0,175 = 524,65 Kč

S použitím těchto hodinových redukčních hranic se provede redukce průměrného hodinového výdělku takto:

		do	175,00 Kč		redukce na	90 %	tj. na	157,50 Kč
nad	175,00 Kč	do	262,33 Kč		redukce na	60 %	tj. na	52,40 Kč
nad	262,33 Kč	do	524,65 Kč		redukce na	30 %	tj. na	78,70 Kč
nad	524,65 Kč	nezohledňuje se

Maximální průměrný redukovaný výdělek činí pro letošní rok 288,594 Kč. Od roku 2018 si přilepší hlavně dlouhodbě nemocní. Zatímco sazba pro nemocenské období činí od 15. do 30. dne 60 procent, od 31. do 60. dne je to 66 procent a od 61. dne dokonce 72 procent.
* DPN – dočasná pracovní neschopnost

Jestliže je zaměstnanec na nemocenské déle než tři týdny, od 22. kalendářního měsíce dne trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti do konce dočasné pracovní neschopnosti, maximálně však do 380 kalendářních dnů, může o dávky nemocenského pojištění požádat stát.

Dávky nemocenského pojištění se počítají z denního vyměřovacího základu (DVZ). Jedná se o započitatelný příjem zaměstnance v rozhodném období zpravidla 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost. Dělí se počtem započitatelných kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Stanoví se průměrný denní příjem, který se dále redukuje pomocí tří redukčních hranic. Maximální redukovaný denní vyměřovací základ je součet (1424,10 Kč).

Ochranná lhůta zaměstnanců pro výplatu dávek nemocenského pojištění po skončení zaměstnání činí 7 kalendářních dnů.