20. díl: Mobbing, bossing a staffing: Jak účinně předcházet šikaně na pracovišti?

Šikana bohužel není nic výjimečného ani mezi dospělými. V pracovních kolektivech může začínat velmi nenápadně, avšak mnohdy končí vážnými zdravotními problémy či odchodem šikanovaného zaměstnance. Jak by měl v takových situacích postupovat vedoucí pracovník?

Šikana na pracovišti: jaké formy existují?

Pod pojmem bossing se skrývají různé nevhodné projevy vedoucího pracovníka vůči podřízeným. Mohou mít formu ponižování, zesměšňování nebo obtěžování, ale také zastrašování, nadměrné kontroly či neoprávněné kritiky, vylučování z kolektivu či ignorování návrhů a nápadů zaměstnance. Typickými projevy bossingu jsou i různé formy záměrného ztěžování pracovních podmínek a znemožnění kariérního růstu.

Další formou šikany na pracovišti je mobbing. V tomto případě ale dochází k šikaně ze strany kolegů, tj. zaměstnanců na stejné úrovni ve firemní hierarchii. Nejčastěji má podobu vyčleňování z kolektivu, pomlouvání či znevažování pracovních výstupů. Zapomínat však nesmíme ani na tzv. staffing, kdy dochází k šikaně vedoucího pracovníka ze strany podřízených.

Na druhou stranu je potřeba říct, že ne všechny negativní projevy na pracovišti jsou považovány za šikanu. Konstruktivní kritika, ať už ze strany kolegů či nadřízených pracovníků, je samozřejmě běžnou součástí fungovaní každé firmy. Pokud je taková kritika oprávněná a jejím cílem je dosažení nápravy a vzájemné spokojenosti, o šikanu se nejedná. Za šikanu taktéž nelze považovat ojedinělé incidenty – o šikaně mluvíme, když k nevhodnému chování dochází opakovaně.

Reklama

Šikana a diskriminace: jaký je mezi tím rozdíl?

Šikana se často zaměňuje s diskriminací na pracovišti, nejedná se však o totéž. Diskriminací se rozumí znevýhodňování některých zaměstnanců na základě jejich rasy, pohlaví, sexuální orientace apod., zatímco šikana má osobní motivace. Diskriminace je trestný čin a za diskriminační praktiky na pracovišti hrozí zaměstnavatelům vysoké pokuty.

Následky šikany na pracovišti

Oběti šikany na pracovišti mohou trpět vážnými psychickými i fyzickými následky – od depresí a nespavosti až po žaludeční nevolnosti. Šikana má však i negativní ekonomické dopady na firmu, jelikož významně snižuje efektivitu práce, zhoršuje vztahy na pracovišti a zvyšuje fluktuaci zaměstnanců.

Pokud šikanovaná osoba utrpí újmu, ať už fyzickou nebo psychickou, může podat žalobu. Pachateli pak hrozí pokuta, povinnost náhrady škody či nemajetkové újmy, zákaz činnosti a v extrémních případech dokonce i vězení. U soudu ale nese důkazní břemeno oběť, která musí věrohodně prokázat, že skutečně byla šikanovaná.

Jak řešit šikanu na pracovišti

Šikanu je mnohdy obtížné dokázat a často končí prostě dobrovolným odchodem šikanovaného zaměstnance. Vedoucí pracovníci by ale v žádném případě neměli takové chování přehlížet. Je ve vašem zájmu, abyste šikaně na pracovišti účinně předcházeli:

1. Pokud jako vedoucí pracovník víte, že k šikaně mezi zaměstnanci dochází, měli byste především konfrontovat osobu, která se šikany dopouští. Pokud je to nutné, zajistěte další svědky a zvažte disciplinární tresty. Oběti poskytněte odpovídající podporu.
2. Můžete také uspořádat společné setkání zaměstnanců moderované zkušeným facilitátorem nebo psychologem. Pokud dojde k dohodě mezi zaměstnanci, sledujte, zda dodržují své závazky.
3. Ani bossing neberte na lehkou váhu, i když si myslíte, že se ke svým zaměstnancům chováte korektně. Takového jednání se totiž vedoucí pracovníci mnohdy dopouštějí nevědomky, například při nadměrném stresu. Pokud za vámi přijde zaměstnanec s tím, že se cítí vámi šikanovaný, proberte s ním jednotlivé situace a zapracujte na nápravě.
4. Nejefektivnější je samozřejmě prevence. Jelikož mobbing a bossing zpravidla probíhá v dlouhodobě negativní pracovní atmosféře, snažte se systematicky budovat zdravou firemní kulturu, komunikujte transparentně a buďte k zaměstnancům féroví. Nejčastějšími spouštěči agrese na pracovišti jsou totiž závist a pocit kariérního ohrožení.
5. Zaveďte interní směrnice a pravidelně organizujte školení pro zaměstnance i vedoucí pracovníky o rizicích šikany na pracovišti a preventivních opatřeních.
6. Umožněte všem bezpečně nahlásit podezření na šikanu a zřiďte schránku, kde může každý podat anonymní podnět. Zákon o ochraně oznamovatelů ukládá firmám s více než 50 zaměstnanci povinnost mít interní systém na oznamování protiprávního a neetického jednání na pracovišti.

Šikanu nikdy nepřehlížejte ani nepodceňujte. Pokud se totiž neřeší včas, může mít šikanovaná osoba celoživotní zdravotní následky. Neřešená šikana navíc může vyústit do rozkladu pracovního kolektivu a stagnace firmy.