40. díl: Jak na kontrolní hlášení v roce 2023

Co je vlastně kontrolní hlášení? Kdo a za jakých okolností jej má povinnost podat? Co obsahuje a jaké jsou jeho náležitosti? Jaké změny nastaly v roce 2023? V tomto článku se vám pokusíme zodpovědět jednotlivé otázky a provést vás tím nejdůležitějším, co byste měli o kontrolním hlášení vědět.

K čemu kontrolní hlášení (KH) slouží a kdo jej má povinnost podat?

Jedná se o speciální daňové tvrzení, které mají od 1. 1. 2016 povinnost podat, až na výjimky, všichni plátci DPH. Jeho základním smyslem, tak jak je prezentován finanční správou, je umožnit správci daně získat informace o vybraných transakcích realizovaných plátci a ve spojení s dalšími údaji identifikovat riziková sdružení osob (řetězce, karusely) odčerpávající neoprávněně finanční prostředky z veřejného rozpočtu.

Systém finanční správy ADIS (automatizovaný daňový informační systém) na základě podaných kontrolních hlášení (dále jen „KH“) automaticky páruje údaje tvrzené jednotlivými plátci a v případě nesrovnalostí automaticky zasílá výzvy ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů (reakce na tyto výzvy se tak stává běžnou, a ne zrovna oblíbenou praxí účetních či daňových poradců). Uveďme si na jednoduchém příkladu: údaje tvrzené dodavatelem v jeho KH na základě jím vystaveného daňového dokladu (vystavené faktury) musí souhlasit s údaji tvrzenými odběratelem v jeho KH. Stačí, že jedna strana uvede chybné DIČ či datum uskutečnění zdanitelného plnění a systém finanční správy již automaticky hlásí chybu a zasílá výzvu plátci daně.

Reklama

Často se ale také stává, že daňový subjekt chce úmyslně provést prostřednictvím DPH daňový únik. Může se jednat typicky například o pronájem pracovní síly, dodání elektroniky nebo spojovacího materiálu, kdy k realizaci ve skutečnosti vůbec nedochází či se obecně jedná o tzv. karuselový podvod. Pro předejití těmto podvodům se využívá tzv. těžká analytika. Je-li z KH detekován podvodný řetězec, tak je zpravidla celý šetřený řetězec přesunut do kompetence jednoho Územního pracoviště pro rychlejší zpracování, výměnu informací a efektivitu.

Povinnost podávat kontrolní hlášení vzniká zejména v těchto situacích:

• Plátce uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijal přede dnem uskutečnění takového plnění úplatu, ze které vznikla povinnost přiznat daň. Jedná se tedy především o situace, kdy plátce vystavil fakturu s místem plnění v tuzemsku (tj. typicky dodání zboží či poskytnutí služby tuzemskému plátci daně) či situace, když před dodáním zboží či poskytnutí služby jinému plátci byla přijata úhrada (typicky zálohové platby, ke kterým vzniká povinnost vystavit daňový doklad k přijaté platbě).
• Plátce uplatňuje nárok na odpočet daně, kterou vůči němu uplatnil jiný plátce. Typicky se tedy jedná o přijatou fakturu od jiného plátce.

Podrobněji viz ustanovení § 101c Zákona o DPH (dále jen „ZDPH“) či Pokyny k vyplnění kontrolního hlášení dostupné na stránkách finanční správy.

Pro úplnost doplňujeme, kdo není povinen podat kontrolní hlášení:

• Neplátce DPH,
• identifikovaná osoba,
• plátce, který nepřijal ani neuskutečnil za sledované období žádné plnění,
• plátce uskutečnil pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet.

Kdy a jak často se kontrolní hlášení podává?

Následující tabulka popisuje, do kdy jednotliví plátci mají povinnost podat KH.

Pokud vychází na 25. den v měsíci víkend nebo svátek, tak povinnost podání je první následující pracovní den. Lhůta pro podání kontrolního hlášení nejde nijak prodloužit.

Jaký je rozdíl mezi řádným, opravným a následným kontrolním hlášením?

Řádné, jak název napovídá, je pravidelné KH podávané každý měsíc do 25. dne následujícího kalendářního měsíce.

Pokud se v řádném KH nachází chyba a je daňovým subjektem opravena ještě ve lhůtě pro podání řádného KH, jedná se o opravné KH.

Následné KH je takové, které se již podává (v případě opravy) po lhůtě pro podání KH. Pokud daňový subjekt sám zjistí nesprávnost v podaném KH, je lhůta k jeho podání 5 pracovních dní ode dne zjištění nesprávných údajů. Pokud je plátce upozorněn na chybu ze strany správce daně, je povinen podat následné KH do 17 dnů ode dne dodání výzvy, pokud je výzva doručena do datové schránky, a do 5 dnů v ostatních případech (viz změny od 1. 1. 2023 níže).

Struktura kontrolního hlášení

V první řadě vyplní daňový subjekt místně příslušný finanční úřad, na který bude podávat KH. Dále uvede, jakého období se týká (kalendářní měsíc či čtvrtletí), a následně vyplní základní údaje o subjektu (plátci), za který se KH podává.

Kontrolní hlášení je rozdělené do tří oddílů:

• Oddíl A k transakcím, kde vzniká povinnost odvést DPH na výstupu (A.2., A.4., A.5.) či k transakcím dodání zboží a poskytnutí služeb v tuzemském režimu přenosu daňové povinnosti (A.1.). Samostatná část je vyčleněna pro dodání investičního zlata (A.3.). Zahrnuje tyto části:
  • A.1.: Poskytnutá plnění v režimu přenesené daňové povinnosti dle § 92a ZDPH, u kterých je povinen přiznat daň příjemce. Odpovídá na řádek 25 daňového přiznání.
  • A.2: Přijatá zdanitelná plnění, u kterých je povinen přiznat daň příjemce (například zboží či služby z jiných zemí EU). Odpovídá na řádky 3, 4, 5, 6, 9, 12, 13 daňového přiznání.
  • A.3.: Dodání investičního zlata, u kterého vzniká nárok na odpočet daně. Odpovídá na řádek 26 daňového přiznání.
  • A.4.: Poskytnutá plnění (či přijaté úplaty) s povinností přiznat daň nad 10 000 Kč včetně DPH pro plátce i neplátce DPH. Odpovídá na řádky 1 a 2 daňového přiznání.
  • A.5.: Poskytnutá plnění (přijaté úplaty) s povinností přiznat daň do 10 000 Kč včetně DPH a plnění, u kterých nevzniká povinnost vystavit daňový doklad. Odpovídá na řádky 1 a 2 daňového přiznání.
• Oddíl B k transakcím, kde vzniká nárok na odpočet daně na vstupu (B.2. a B.3.) či povinnost odvést DPH na výstupu v tuzemském režimu přenosu daňové povinnosti (B.1.). Zahrnuje tyto části:
  • B.1.: Přijatá plnění v režimu přenesené daňové povinnosti dle § 92a ZDPH, u kterých je povinen přiznat daň příjemce plnění.  Jedná se tedy o opačnou situaci oproti části A.1., zde je plátce v pozici příjemce plnění. Odpovídá na řádky 10 a 11 daňového přiznání.
  • B.2.: Přijatá plnění (či poskytnuté úplaty) s hodnotou nad 10 000 Kč včetně DPH,
    u kterých plátce uplatňuje nárok na odpočet daně. U splátkových kalendářů rozhoduje celková hodnota všech plnění. Odpovídá na řádky 40 a 41 daňového přiznání.
  • B.3.: Přijatá plnění (či poskytnuté úplaty) s hodnotou do 10 000 Kč včetně DPH,
    u kterých plátce uplatňuje nárok na odpočet daně. Odpovídá na řádky 40 a 41 daňového přiznání.
• Oddíl C pro automaticky generované kontrolní součty za účelem kontroly souladu na daňové přiznání (řádky 1, 2, 40, 41, 25, 10 a 11 daňového přiznání).

K transakcím vykázaným na řádcích 1, 2 (DPH na výstupu) a 40, 41 (DPH na vstupu) se na hodnotu nižší než 10 000 Kč včetně DPH vyplňují v součtu (tj. bez uvedení konkrétních dokladů, části A.5. a B.3.) a transakce na hodnotu vyšší než 10 000 Kč včetně DPH se vyplňují na úrovni jednotlivých dokladů (ostatní části). Právě na doklady na částku vyšší než 10 000 Kč včetně DPH je třeba si dát pozor, aby byly údaje (DIČ, evidenční číslo dokladu, DUZP a další) v pořádku.

Sankce při nepodání kontrolního hlášení

Jestliže nepodáte KH ve stanovené lhůtě, je zákonem stanoven následující sankční mechanismus:

• Pokuta 1 000 Kč, pokud jej podáte dodatečně bez vyzvání správce daně,
• pokuta 10 000 Kč, pokud jej podáte v náhradní lhůtě, po vyzvání správce daně,
• pokuta 30 000 Kč, pokud nepodáte následné kontrolní hlášení dle výzvy správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
• pokuta 50 000 Kč, pokud nepodáte kontrolní hlášení ani v náhradní lhůtě.

Vybrané změny v KH od 1. ledna 2023

Níže uvádíme přehled hlavních změn s účinností od 1. 1. 2023 a které lze většinu označit ve prospěch plátce daně, především prodloužení lhůty pro reakci na výzvu správce daně.

• Zmírnění vzniku pokuty – pokud u plátce dojde za kalendářní rok poprvé k prodlení, pak povinnost uhradit pokutu nevzniká.
• I pokud plátce nemá povinnost podat kontrolní hlášení, ale je k tomu vyzván, musí to sdělit do 5 dnů správci daně prostřednictvím KH.
• Nově musí plátce daně podat následné KH do 17 dnů ode dne dodání výzvy do datové schránky; pokud výzva není dodána do datové schránky, zůstává lhůta 5 dnů od oznámení výzvy.
• Pokud plátci původně nevznikla povinnost podat KH, ale byl k tomu správcem daně vyzván, tak nově nemůže dostat pokutu ve výši 10 000 Kč.
• Pokuta za nepodání KH ve výši 10 000, 30 000 a 50 000 Kč se snižuje na polovinu, pokud je plátce fyzickou osobou, pokud je zdaňovacím obdobím plátce kalendářní čtvrtletí nebo pokud se jedná o společnost s ručením omezeným, kdy tato společnost má jediného společníka a tím je fyzická osoba.

Autoři:

Václav Kadleček

Václav Kadleček je studentem bakalářského programu oboru Zdanění a daňová politika na Vysoké škole ekonomické v Praze. Daním a účetnictví se věnuje od nástupu na vysokou školu. Václav je součástí týmu v poradenské společnosti EKP Advisory na pozici asistenta daňového poradce teprve od roku 2023.

David Jun

David Jun se zaměřuje zejména na daně z příjmů právnických i fyzických osob a na daň z přidané hodnoty. Z předchozích pracovních zkušeností v oblasti auditu účetních závěrek, forenzních auditů, účetní metodiky v pojišťovně a ekonomického poradenství různého charakteru je zvyklý a baví ho důkladná analytická práce při řešení složitých či komplexních problémů v oblasti daní a účetnictví či identifikace souvisejících rizik na straně klienta. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor Zdanění a daňová politika.

https://www.ekp.cz/