Komentář M. Kupky: ČSOB Index očekávání firem opatrně míří vzhůru: blýská se na lepší časy

Jarní Index očekávání firem stoupl v porovnání s podzimem o šest bodů na výsledných -0,6 bodu. Tahounem růstu byl tentokrát subindex investic, který narostl o 18 bodů na 3,2 bodu, což je nejvyšší úroveň dosažená od druhého čtvrtletí 2019. Investovat více se letos chystá 42 procent firem a podnikatelů, udržet objem investic předpokládá 14 procent dotazovaných. Připravenost k investicím je zajímavá v kontextu nedávno publikovaných podrobných dat o růstu české ekonomiky v prvním kvartále 2024, publikovaných ČSÚ. Z dat vyplývá, že na straně agregátní poptávky byly právě investice jedinou komponentou, která zaostala za očekáváním (konkrétně třeba ČNB). Výsledky Indexu očekávání firem naznačují, že by se mohlo jednat o fenomén dočasný, a v dalších čtvrtletích bychom se mohli nadít u investic naopak znatelného oživení.

martin-kupka-2-750x483-1

Skutečnost, že navzdory stále ještě neideálnímu stavu domácí ekonomiky a nejistotám založeným na přetrvávajících geopolitických rizicích si rostoucí počet podniků a živnostníků hodlá pořizovat nové technologie a investovat do úsporných opatření, digitalizace a inovací pro zákazníky, je pro české hospodářství výbornou zprávou a z dlouhodobějšího pohledu též důležitým předpokladem udržení jeho konkurenceschopnosti. I v Česku totiž platí, že malé a střední podniky jsou páteří ekonomiky a mají největší potenciál rozhýbat její růst.

Co se týče zbývajících dvou subindexů Indexu očekávání firem, zatímco u rozšiřování podnikání evidujeme růst optimismu, subindex sledující úroveň poptávky po zboží a službách si na jaře v porovnání s podzimem naopak pohoršil. V posledně jmenovaném případě se nejedná o velké překvapení, vzhledem k tomu, jak zdráhavě se v čase pomalu odeznívajícího inflačního období a stále relativně vysokých úrokových sazeb roztáčejí kola evropského hospodářského růstu. Netřeba připomínat, že ve spektru odvětví mají i dnes obtížnější pozici ta energeticky náročnější, s globálně rozprostřenými dodavatelskými řetězci a čelící z rozmanitých důvodů ostré cenové konkurenci. Popsané parametry, které v EU negativně postihují především Německo, našeho souseda a s odstupem nejvýznamnějšího zahraničního partnera, se nevyhnutelně negativně propisují i do české ekonomiky.

Respondenti průzkumu Indexu očekávání firem kriticky vnímají vysoké vstupní náklady, napjatý pracovní trh, legislativní změny, válečné konflikty nebo oslabení koruny k euru. 22 procent firem se cítí být velmi ohroženo aktuálními cenami energií a surovin, 21 procent silně pociťuje nedostatek kvalitních zaměstnanců a 17 procent je ohroženo vývojem ekonomické situace v zemi. Spokojenost firem se stavem ekonomiky je sice nejvyšší od roku 2019, stále ji však vyjadřuje jen 42 procent respondentů.

Dobrou zprávou je, že přetrvávající nespokojenost domácích firem s vnitřními i vnějšími podmínkami podnikání dokáže vybudit jejich strategické myšlení a inovační úsilí. Polovina firem v průzkumu IOF inovace aktivně vyhledává nebo často zavádí. Dalších 29 procent zavádí inovace v případě, že je k tomu donutí okolnosti. Vedle boje o kvalitní zaměstnance vidí firmy největší příležitosti pro byznys v nových technologiích (včetně zavádění umělé inteligence), úsporách, rozšiřování podnikatelského záběru a digitalizaci. Rostoucího významu postupně nabývá i udržitelnost, od níž si firmy slibují v budoucnu vyšší efektivitu.