Komentář M. Kupky
Říjnovým průzkumem nálad mezi malými a středními podnikateli se uzavřela první dekáda existence ČSOB Indexu očekávání firem (IOF). Při pohledu do zpětného zrcátka můžeme říct, že dotazovaným firmám jako celku se převážně daří identifikovat hlavní uzlové body a trajektorie, spoluurčující vývoj české ekonomiky i jejich podnikání. Výjimkou potvrzující pravidlo bylo snad pouze bezprecedentní období koronavirové pandemie, spojené na počátku s několika ochromujícími lockdowny a po odeznění pak s dočasným rychlým oživením poptávky.
Dosavadního vrcholu dosáhl celkový IOF na podzim roku 2017, a to hodnotou 41,6. Zatím nejvyššího bodu tehdy dosáhly i dva z jeho tří subindexů: vývoj objemu investic a očekávaná expanze podnikání. Jistě nikoliv náhodou se jednalo o období silné a stabilní ekonomické aktivity (v roce 2017 činil růst reálného HDP v ČR 5,3 % při inflaci 2,5 procenta a míře nezaměstnanosti pod 3 procenty).
Na podzim 2023 se hodnota celkového IOF ve srovnání s jarem snížila o 10,5 bodu (na –6,8), meziročně (oproti podzimu 2022) se nicméně dokázala udržet na vyšší úrovni. Vzhledem k tomu, že mezi jarem a podzimem 2023 sklouzl do záporu subindex očekávaného vývoje poptávky, kladný v současnosti zůstává (byť jen těsně) pouze subindex rozšíření podnikání (+0,3).
Co se týče poptávky, její růst v aktuálním průzkumu očekávalo 39 procent firem, stabilizaci 17 procent a pokles 44 procent. S nárůstem objemu investic počítalo 36 procent dotazovaných, se stagnací 15 procent a omezením 49 procent. Záměr rozšířit podnikání indikovalo 14 procent firemních respondentů, tzn. stejný podíl jako na podzim či na jaře 2022.
Podzimní hodnoty IOF potvrzují obecně platný poznatek, že v ČR zatím nedošlo k plné obnově předpandemické kondice firem. Nálada v ekonomice se po jarním oživení opět (předpokládáme, že jen dočasně) zhoršila: obavy podnikatelů nadále směřují především k růstu cen energií a vývoji ekonomiky. Nově se mezi hlavní potenciální zdroje problémů zařadily též legislativní změny, resp. vládní konsolidační balíček, jehož součástí jsou i vyšší firemní daně nebo úpravy poskytování benefitů. Z průzkumu vidíme, že relativně optimističtější vzhledem k budoucnosti jsou i tentokrát mladší firmy, které také častěji deklarují ambice rychleji rozšiřovat svůj byznys.
Pozitivním zjištěním plynoucím z průzkumu je fakt, že respondenti vnímají strategickou nutnost realizace úsporných opatření, modernizací a technologických inovací ve svých firmách. Více než třetina dotázaných plánuje v nadcházejících šesti měsících investovat do energetických úspor a optimalizace procesů. Třetina podniků počítá s investicemi do vývoje nových výrobků nebo služeb. A takřka pětina firem se chce zaměřit na využívání umělé inteligence. Sedm z deseti respondentů se rovněž zabývá udržitelností a hledá řešení, jak zmírnit negativní dopady svého podnikání na životní prostředí. Největší prostor v tomto směru vidí firmy ve snížení spotřeby energie, obnově vozového parku a redukci odpadu.