Prodej zboží a poskytování služeb do EU: Jak funguje jednotný evropský trh?

Uvažujete nad tím, že své zboží nebo služby nabídnete i za hranicemi ČR? Plánujete podnikat v rámci evropského jednotného trhu? Jak takzvaný společný trh funguje a jaká jsou specifika obchodování se sousedním Německem a Slovenskem?

Jak funguje evropský jednotný trh?

Evropský jednotný trh, nazývaný také jako vnitřní nebo společný trh v rámci EU, je prostorem, ve kterém platí volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Společný trh je definovaný ve třetí části Smlouvy o fungování Evropské unie. Mezi základní cíle evropského trhu patří cíl ekonomický a politický, a sice zvýšení a udržení ekonomické prosperity členských států a přispění k užšímu spojení evropských národů. 

Vznik společného trhu 

Evropský jednotný trh tak, jak ho známe dnes, funguje od 1. ledna 1993. Jeho historie je však podstatně delší. Společný trh byl totiž ustanovený již v roce 1957 Římskou smlouvou, ale ještě v 80. letech nebyl plně funkční. V roce 2015 byl představený jednotný digitální trh pokrývající digitální marketing, elektronické obchodování a telekomunikaci.

Čtyři svobody vnitřního trhu

Základním principem jednotného evropského trhu jsou čtyři svobody. Jedná se o volný pohyb zboží, volný pohyb osob, volný pohyb služeb a volný pohyb kapitálu.

Volný pohyb zboží

Volný pohyb zboží znamená, že je možné zboží prodávat ve všech členských státech EU a zboží z ostatních členských zemí nemůže být zvýhodňované oproti domácímu zboží clem nebo speciální daní. 

Volný pohyb osob

Za volný pohyb osob se považuje nejen volný pohyb pracovníků, studentů a občanů, ale také právo podnikatelů usadit se v jiném členském státu za účelem podnikání. 

Volný pohyb služeb

Díky volnému pohybu služeb mohou podnikatelé nabízet své služby i za hranicemi a to bez toho, aby žili ve státě, v němž službu poskytují. 

Volný pohyb kapitálu

Základním nástrojem jednotného trhu EU je také volný pohyb finančního kapitálu i hmotného majetku v rámci členských zemí EU. 

Prodej a poskytování služeb v rámci EU

Česká republika do zemí Evropské unie vyváží 84 % svého exportu. Obzvláště pro české firmy je tedy vnitřní trh skvělou příležitostí, jak rozšířit své podnikání. Vnitřní trh totiž umožňuje firmám i za hranicemi působit za téměř stejných podmínek jako v ČR. Navíc se ukazuje, že firmy, jež působí nejen v rámci ČR, ale také na vnitřním trhu EU, mají vyšší zisky a svým zaměstnancům vyplácejí vyšší průměrné mzdy. 

Daň z přidané hodnoty v souvislosti s členskými státy EU

A jak je to s daní z přidané hodnoty v rámci vnitřního trhu EU? Funguje na principu daně ze vstupu a daně z výstupu. Podnikatel, který je plátcem DPH a který prodá zboží nebo službu, uskuteční zdanitelné plnění a má povinnost odvést DPH na výstupu. Naopak z nakoupeného zboží má nárok na odpočet daně ze vstupu. Daňová povinnost podnikatele je tedy rozdílem mezi daní na výstupu a daní na vstupu. V mnoha případech je však obchodování s členskými státy založené na principu samovyměřovací daně, což v praxi znamená, že daň na výstupu odvede a zaplatí příjemce zboží místo dodavatele. 

Obchodování se Slovenskem

Slovensko patří k nejvýznamnějším obchodním a ekonomickým partnerům České republiky a nabízí velmi podobné podmínky pro podnikání jako Česko. V dovozu dominuje elektrotechnický průmysl, automobilový průmysl, energetické suroviny a farmaceutický průmysl. Co se týče uplatnění českého zboží na Slovensku, základem je důsledný průzkum slovenského trhu. Základní právní normou, stanovující podrobnosti o technických požadavcích na jednotlivé skupiny výrobků, je zákon č. 264/1999, o technických požadavcích na výrobky a o posuzování shody. Území Slovenska je součástí celní unie EU, uplatňují se tedy stejné celní sazby a společná pravidla vůči třetím zemím a neexistují cla a jiná omezení v obchodu mezi členskými zeměmi EU.

Obchodování s Německem

Jak expandovat do Německa? Pokud máte e-shop a chcete začít prodávat zboží i v Německu, web musí v první řadě splňovat veškeré právní náležitosti, což například znamená, že na webových stránkách musí být uvedené informace o firmě, všeobecné obchodní podmínky a také to, jakým způsobem firma pracuje s osobními údaji. Nad GDPR v Německu se rozhodně nevyplatí mávnout jen tak rukou, mohly by vás totiž čekat velmi vysoké sankce. Co se týče nutnosti založení německé společnosti, z právního hlediska je zcela v pořádku mít e-shop se sídlem v ČR a odvádět daň v České republice. Aktuální informace o podmínkách vstupu na německý trh najdete například na stránkách obchodně-ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Berlíně.