38. díl: Jak probíhá kontrola z finančního úřadu?
Seznamte se s procesem daňové kontroly, abyste jejím průběhem nebyli, v případě, že se s ní setkáte, zaskočeni. V našem článku vám přiblížíme nejen její průběh, ale seznámíme vás i s vašimi právy a povinnostmi.
Na co se připravit
Daňová kontrola je postup, který je upraven zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále „daňový řád“), konkrétně se jedná o § 85 až 88a. Cílem je prověřit daňové povinnosti kontrolovaného subjektu a jiné skutečnosti, které mají vliv na správné stanovení daně. Daňová kontrola se vždy vztahuje k jedné dani a konkrétnímu období (například k dani z přidané hodnoty za období leden 2023).
Předtím, než správce daně zahájí daňovou kontrolu, provádí tzv. vyhledávací činnost, kdy vyhledává důkazní prostředky a zjišťuje plnění daňových povinností podnikatele. Tuto činnost může provádět i bez spolupráce podnikatele. Daňová kontrola bývá někdy zahajována i na základě oznámení třetích osob, tedy na udání.
Bude-li správce daně mít pochybnosti o tom, zda podnikatel plní své daňové povinnosti, zašle mu výzvu k odstranění pochybností. V případě, že ani poté nebudou jeho pochybnosti odstraněny, správce daně většinou přechází na daňovou kontrolu. Kontrola je zahájena doručením oznámení o zahájení daňové kontroly, kde správce daně uvede, jaké podklady je podnikatel povinen zaslat a do kdy.
Podnikatel v rámci zahájené daňové kontroly může od správce daně očekávat spoustu úkonů a výzev, které pro něj mohou být při absenci znalosti daňového práva i nepřehledné. V rámci daňové kontroly má podnikatel mnoho povinností, nicméně má také svá práva. Je třeba doplnit, že pokud některou z povinností nesplní, může to mít negativní následek. Svá práva i povinnost má i správce daně.
Na co má právo finanční úřad
Pravomoci správce daně jsou upraveny (stejně jako jeho povinnosti) daňovým řádem. V průběhu kontroly je oprávněn si vyžádat různé dokumenty, které pak používá jako důkazní prostředky k ověření plnění daňových povinností kontrolovaného subjektu. Zejména se jedná o účetnictví, ale mohou jimi být i smlouvy apod.
Správce daně může dále provádět i tzv. místní šetření. Jedná se o úkon, kdy správce daně vyhledává a shromažďuje důkazní prostředky, které by mohl v rámci daňové kontroly použít. V době místního šetření správce daně má právo vstupovat do kterékoliv nemovité věci, která je podnikatelem užívána v podnikatelské činnosti. Tím se má na mysli jakýkoli pozemek, provozní budovy i obydlí podnikatele, pokud je užíváno k podnikání. Dále správce daně může vstupovat i do všech dopravních prostředků.
Na co má právo podnikatel a jaké jsou jeho povinnosti
Povinnosti a práva podnikatele při daňové kontrole jsou upraveny § 86 daňového řádu. Mezi jeho povinnosti patří zejména:
- zajištění vhodného místa a podmínek k provádění daňové kontroly. Vhodným místem se rozumí takové místo, kde daňová kontrola bude provedena co nejefektivněji, přičemž tímto místem může být i místo mimo sídlo podnikatele či společnosti;
- poskytnutí informací o vlastní organizační struktuře, pracovní náplni jednotlivých útvarů, oprávněních jednotlivých zaměstnanců a jiných osob zajišťujících jeho činnost a uložení účetních záznamů a jiných informací. V rámci této povinnosti podnikatel také umožňuje správci daně jednat s kterýmkoliv zaměstnancem;
- předložení důkazních prostředků vyžádaných správcem daně.
V neposlední řadě je podnikatel povinen nezatajovat důkazní prostředky, které jsou mu k dispozici či ví, kde se nachází.
Podnikatel má však při daňové kontrole také svá práva, a to:
- předkládání důkazních prostředků (nebo jejich navrhování, pokud podnikatel daný důkaz nemá k dispozici), které si sám správce daně nevyžádal, nicméně podnikatel má za to, že přispějí k prokázání plnění jeho daňových povinností,
- být přítomen na jednáních svých zaměstnanců či osob, které vykonávají jeho činnost. S tím souvisí povinnost správce daně informovat podnikatele o předvolání zaměstnance nebo jakékoliv jiné osoby, neboť podnikatel má právo se výslechu účastnit a zároveň pokládat otázky vyslýchaným osobám.
Zmíněná práva jsou zastřešena tzv. zásadou součinnosti, kdy daňový řád obecně předpokládá, že správce daně a podnikatel spolu vzájemně spolupracují.
Důkazní břemeno
Podnikatele při kontrole tíží tzv. důkazní břemeno. Znamená to, že cokoliv podnikatel tvrdí či uvede v daňovém přiznání, musí být schopen také prokázat, a to důkazními prostředky. Důkazními prostředky se obecně rozumí vše, čím lze zjistit skutečný stav věci a ověřit údaje rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně. Dle daňového řádu se důkazními prostředky rozumí zejména tvrzení podnikatele, listiny, znalecké posudky, výslechy svědků či ohledání věci.
Důkazní břemeno má nicméně i správce daně, a to v tom smyslu, že je povinen prokázat, kde a z jakých konkrétních důvodů spatřuje pochybení v plnění daňových povinností podnikatelem. K tomu mu slouží podklady od kontrolovaného podnikatele, kterými jsou zejména účetnictví či evidence příjmů a výdajů.
Ukončení daňové kontroly
Po provedení daňové kontroly sepíše správce daně tzv. dosavadní výsledek kontrolního zjištění. Součástí tohoto dokumentu je i hodnocení dosud zjištěných důkazních prostředků.
Pokud by z výsledku kontrolního zjištění vyplynulo, že podnikateli bude doměřena daň, musí mu správce daně poskytnout přiměřenou lhůtu k vyjádření. Ve svém vyjádření může podnikatel vznést k výsledku výhradu nebo podat návrh na doplnění výsledku kontrolního zjištění. Na základě vyjádření podnikatele se výsledek kontrolního zjištění může změnit.
Daňová kontrola je oficiálně ukončena doručením oznámení o ukončení daňové kontroly. Součástí oznámení je i zpráva o daňové kontrole, která obsahuje konečný výsledek kontrolního zjištění. Společně s oznámením o ukončení daňové kontroly může správce daně doručit i dodatečné platební výměry, pokud byla podnikateli na základě kontroly doměřena daň. Alternativně tyto výměry mohou být zaslány i dodatečně.
Závěr
I když může být daňová kontrola časově a organizačně náročným procesem, není třeba se jí bát. Pokud má podnikatel veškeré dokumenty v pořádku (tj. pečlivě vede účetnictví či daňovou evidenci a archivuje další důkazní prostředky k významným transakcím, např. úvěrové smlouvy, kupní smlouvy k nemovitým věcem či jiným hodnotným majetkům apod.), lze ji určitě zvládnout bez negativních dopadů.
Autoři:
Anh Duc Nguyen
Asistent daňového poradce v poradenské společnosti EKP Advisory. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou na Fakultě financí a účetnictví, obor zdanění a daňová politika. Anh má 3 roky zkušeností v oboru a momentálně se připravuje na kvalifikační zkoušky daňového poradce. Velmi aktivně se zapojuje do psaní odborných autorských příspěvků.
Zuzana Tregnerová
Zuzana Tregnerová je součástí teamu EKP Advisory, s.r.o. od roku 2017. Její hlavní specializací je řešení daňových sporů s finančním úřadem ve věci daňových kontrol, zajišťovacích příkazů a odvolacích řízení. Má dlouholeté know-how ve zpracování správních žalob i kasačních stížností. Při řešení této problematiky je v případě potřeby zvyklá úzce spolupracovat s advokátními kancelářemi.
Mimo uvedené má zkušenosti z oblasti daně z příjmů právnických osob, spotřební daně, mezinárodního zdanění, DPH, dotační problematiky, nemovitostních daní a likvidace společností.
Zuzana Tregnerová je velice zkušenou daňovou poradkyní – členkou KDP ČR je již od roku 2007. Z důvodu své specializace v KDP ČR je členkou sekce správy daní, DPH, mezinárodního zdanění a nemovitostních daní.