Jak na rozdělení zisku v s.r.o.

Za podnikatele zákon označuje toho, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Na to, abychom věděli, že cílem každého podnikatele je dosažení zisku, samozřejmě zákon nepotřebujeme, avšak v případě společnosti s ručením omezeným samotné dosažení zisku ještě neznamená, že si může společník bez dalšího poslat peníze na účet a využít je pro svou osobní potřebu.

Při rozdělování a vyplácení zisku ze společnosti s ručením omezeným je nezbytné dodržet zákonem předepsaný postup, aby se společník nevystavil riziku zbytečných sankcí či potahování s finančním úřadem.

Dosáhla společnost zisk?

I když z pohledu na bankovní účty společnosti to může plynout jasně, zákon ukládá společnosti povinnost vypracovat účetní závěrku. Tu můžeme rozlišit na řádnou a mimořádnou, a to podle období, za které jsou účetní doklady zpracovávány.

Řádná účetní závěrka se vypracovává k poslednímu dni běžného účetního období (například k poslednímu dni kalendářního roku), zatímco ta mimořádná ke dni jinému, kdy je to nezbytné pro společnost (například ke dni převodu podílu). Na základě takto vypracované účetní závěrky je učiněn závěr o všech aspektech účetnictví společnosti, včetně jejího zisku, který po splnění dalších zákonných podmínek může být vyplácen až do konce následujícího účetního období.

Co dělat s účetní závěrkou?

Ani vypracovaná účetní závěrka není dostačující na samotné vyplacení zisku, musí být totiž schválena nejvyšším orgánem společnosti. Společně s návrhem na rozdělení zisku ji jednatel společnosti předloží valné hromadě ke schválení (v případě jednočlenné společnosti schvaluje účetní závěrku jediný společník, který přijímá rozhodnutí v působnosti valné hromady). I když jednatel navrhuje rozdělení zisku, rozhodnutí o jeho rozdělení je zcela na vůli valné hromady.

Je nakládání se ziskem nějak omezeno?

Při nakládání se ziskem se musí uplatnit tzv. bilanční test a test vlastního kapitálu, přičemž pokud valná hromada rozhodne v rozporu s těmito zákonnými předpoklady, nemá toto rozhodnutí žádné právní účinky.

• Částka k rozdělení nesmí překročit součet výsledku hospodaření posledního skončeného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů, které může společnost použít podle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou.
• Jsou-li v aktivech rozvahy vykazovány náklady na vývoj, nesmí společnost rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje, pokud není částka k rozdělení rovna neodepsané části nákladů na vývoj. O částku neodepsaných nákladů na vývoj se snižuje částka k rozdělení.
• Společnost rovněž nesmí rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje, pokud se ke dni skončení posledního účetního období vlastní kapitál vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo vlastní kapitál po tomto rozdělení sníží pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle zákona nebo společenské smlouvy rozdělit.

Schválení vyplacení podílu na zisku jednatelem

Jednateli je ze zákona svěřeno obchodní vedení společnosti a vedení účetnictví. Má povinnost jednat s péčí řádného hospodáře tak, aby společnosti nevznikla újma. Musí proto brát v potaz hospodářský stav společnosti, a to zejména v tom, že podíly na zisku nebo jiných vlastních zdrojích nesmí být vyplaceny, pokud by si tím společnost přivodila úpadek (test insolvence). V tomto případě právo na podíl na zisku zanikne, nebude-li vyplacen do konce účetního období.

A konečně se může platit!

Jsou-li všechny zákonné předpoklady splněny, je podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích splatný do tří měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí nejvyššího orgánu společnosti o jeho rozdělení, ledaže zákon, společenská smlouva nebo nejvyšší orgán určí jinak.

Zákon nechává podnikatelům volné ruce; ti si můžou rozhodnout na valné hromadě o tom, že bude tato lhůta kratší, případně to může upravovat i společenská smlouva. Rozhodnutí valné hromady může být vázáno i na nějakou podmínku, která musí být před vyplacením splněna – například v případě, že společnost nemá dostatečnou likviditu, může být výplata podílu na zisku odložena do doby zpeněžení jejích zdrojů. Neurčí-li společenská smlouva jinak, podílejí se společníci na zisku v poměru svých podílů.

Autor: Radovan Lukáč, AZ Legal, s.r.o.