Jak chránit duševní vlastnictví v podnikání

Duševní vlastnictví může na první pohled působit jako vágní a nic neříkající pojem a může být pro laika těžké něco si pod ním představit. Je tomu však proto, že je to pojem všeobjímající, který v sobě zahrnuje různorodé formy a aspekty lidské tvořivosti. Slova jako „vynález“, „patent“ nebo „autorské právo“ slyšel snad každý, a i když v posledních letech čím dál víc roste v tomto směru povědomí, řekneme si v následujících řádcích něco o tom, jak vypadá duševní vlastnictví v podnikání.

Co vlastně duševní vlastnictví je?

Duševní vlastnictví představuje práva k nehmotným statkům, které jsou výsledkem tvůrčí duševní činnosti, přičemž se této problematice věnuje zvláštní právní obor – právo duševního vlastnictví. To lze rozdělit na dvě podmnožiny:

• autorské právo, které představuje práva k autorským dílům a uměleckým výtvorům, a
• právo průmyslového vlastnictví, které zahrnuje výsledky tvůrčí činnosti v hospodářské oblasti (vynálezy a zlepšovací návrhy, průmyslové vzory, užitné vzory), anebo ochranná označení (ochranné známky, zeměpisná označení), která mají společný znak, a to ten, že jsou průmyslově využitelná.

Mimo zejména počítačový program, který spadá pod ochranu zákona autorského, se podnikatelů týkají práva průmyslového vlastnictví; v praxi se nejvíce setkáváme s průmyslovými vzory, užitnými vzory a ochrannými známkami. Specifikem práva duševního vlastnictví obecně je diverzifikace do několika zákonů, které jsou zaměřené úžeji a upravují práva a jejich ochranu v souvislosti s konkrétní oblastí duševního vlastnictví.

Poskytuje zákon těmto právům ochranu?

Právní úpravu ochrany duševního vlastnictví nalezneme nejen v tuzemských právních předpisech, ale i v některých více než století starých mezinárodních úmluvách. Je obtížné obecně popsat ochranu, kterou zákon duševnímu vlastnictví poskytuje, jelikož se předmět a forma ochrany liší napříč výše zmíněnými zákony. Každý zákon stanovuje podmínky, které musí autorské dílo, vynález, průmyslový vzor, ochranná známka či jiné splnit, aby jim byla poskytnuta právní ochrana, jedná se hlavně o podmínku novosti. Pro co nejlepší pochopení je tak nejvhodnější popsat vybrané druhy práv duševního vlastnictví.

Počítačové programy

Počítačové programypožívají ochrany poskytované autorským zákonem, který považuje počítačový program za autorské dílo, které je původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem; je zde nutno rozlišit osobnostní a majetková práva k autorskému dílu ve formě počítačového programu. Osobnostní práva nelze převést na jiného (tj. nelze „prodat“ autorství), autor může disponovat pouze s právy majetkovými, pod čím rozumíme udělení licence k výkonu majetkových práv. Licenci může autor udělit pouze jedné osobě (výhradní licence) nebo více osobám (nevýhradní licence). Rovněž může být výkon majetkových práv nabyvatele licence omezen teritoriálně (např. na území České republiky) nebo časově.

Specifikem zajímavým pro podnikatele jsou v tomto směru díla zaměstnanecká – pokud autor vytvoří počítačový program ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu, vykonává majetková práva zaměstnavatel, a převést je na jinou osobu může pouze se souhlasem autora. To samé platí i u díla na objednávku, když si podnikatel zasmluvní externího dodavatele, který má pro něho vytvořit počítačový program.

Vynálezy a zlepšovací návrhy

Právní úpravu poskytující ochranu vynálezů a zlepšovacích návrhů nalezneme opět v samostatném zákoně. Formou právní ochrany je zde patent, který požívá ochrany zejména v zákazu přímého a nepřímého využívání, pod kterými rozumíme v zásadě zákaz vyrábět, nabízet a uvádět na trh patentem chráněný vynález, resp. dodávat nebo k dodání nabízet podstatný prvek patentem chráněného vynálezu, jestliže je zřejmé, že je tento prvek způsobilý k uskutečnění patentovaného vynálezu nebo je k němu určen.

Zákon však stanoví podmínky i opačně – patent například nepůsobí proti tomu, kdo před podáním přihlášky o udělení patentu využíval vynález nezávisle na původci či majiteli patentu. I zde se uplatní právo zaměstnavatele k vynálezu, který byl vytvořen v rámci plnění úkolů v pracovněprávním vztahu.

Průmyslový vzor

Pod pojmem průmyslový vzor rozumíme vzhled výrobku nebo jeho části, přičemž mu zákon poskytuje ochranu v rozsahu, v jakém je jeho vyobrazení zapsáno v příslušném rejstříku. Do rozsahu ochrany vyplývající ze zápisu průmyslového vzoru přitom spadá každý průmyslový vzor, který nevyvolává u informovaného uživatele odlišný celkový dojem.

Obdobně i u průmyslových vzorů jistě udělá podnikatelům radost, že pokud jejich zaměstnanec vytvoří průmyslový vzor ke splnění úkolu v pracovním poměru, přechází právo na průmyslový vzor na ně.

Ochranná známka

Snad nejčastěji se v praxi setkáváme s ochrannými známkami. Ochrannou známkou může být za podmínek zákonem stanovených jakékoliv označení způsobilé odlišit výrobky a služby jedné osoby od výrobků a služeb osoby jiné, lidově řečeno jde tedy o značku. Je-li přihlášená ochranná známka zapsána do rejstříku, má vlastník výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna.

Na co si dát pozor?

I tady je situace pro různé druhy předmětů právní ochrany duševního vlastnictví tak specifická, že není možné případné nástrahy zobecňovat pro všechny. Co se průmyslových práv týče, nikdy se nevyplatí věci odkládat. Máte-li za to, že máte vynález, průmyslový vzor nebo ochrannou známku splňující zákonné podmínky, tedy zejména novost a odlišitelnost, neváhejte a přihlášky podejte ihned, co si v příslušných rejstřících ověříte, že váš nápad neměl někdo dříve.

Dbejte na omezení platnosti a prodlužujte ji – například patent platí dvacet let, ochranná známka deset a průmyslový vzor pouhých pět let.

Buďte bdělí. Například u ochranné známky je průzkum přihlášky někdy poměrně formální a je jen na vás, abyste si chránili své právo. V řízení o přihlášce ochranné známky můžete uplatnit námitky proti jejímu zápisu pouze ve lhůtě tří měsíců od zveřejnění přihlášky. Je-li nově přihlašované označení podobné tomu vašemu, máte tak šanci namítat podobnost s vaší již zapsanou ochrannou známkou a zápis zvrátit; k tomu je však potřeba kontrolovat příslušný rejstřík alespoň jednou za čtvrt roku.

Autor: Radovan Lukáč, AZ Legal, s.r.o.