69. díl: Jak na daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob
Podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob je každoroční povinností všech firem a organizací (s některými výjimkami). Správné vyplnění a odevzdání přiznání je důležité nejen pro splnění zákonných povinností, ale také pro zamezení případných sankcí.
Jaké subjekty mají tuto povinnost, jaké termíny platí a na co si dát při podávání pozor? Na tyto otázky najdete odpovědi v našem článku.
Kdo má povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob?
Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob mají povinnost podat všechny právnické osoby, které jsou daňovými rezidenty České republiky nebo mají na území České republiky zdroj příjmů, pokud takovýto příjem již není zdaněn srážkovou daní u zdroje. Tato povinnost se týká například společností s ručením omezeným (s.r.o.), akciových společností (a.s.), družstev, nadací, spolků či obecně prospěšných společností, pokud dosahují zdanitelných příjmů.
Povinnost se vztahuje také na subjekty, které nejsou primárně založeny za účelem podnikání, ale mají příjmy podléhající zdanění, jako je například příjem z nájmu nebo jiné vedlejší činnosti. Daňové přiznání jsou povinny podat i právnické osoby, které ukončily svou činnost, vstoupily do likvidace nebo zahraniční právnické osoby, pokud na území České republiky mají stálou provozovnu z pohledu daně z příjmu, vlastní nemovitost nebo mají jiné zdanitelné příjmy.
Existují však výjimky. Daňové přiznání například nemusí podávat veřejně prospěšní poplatníci a společenství vlastníků jednotek, pokud mají pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy osvobozené od daně nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou. Povinnost podat daňové přiznání nemá taktéž veřejná obchodní společnost (v.o.s.), protože veškeré příjmy jsou zdaněny na úrovni vlastníků.
Lhůty pro podání přiznání
Lhůta pro podání se liší dle způsobu podání a toho, kdo přiznání podává a zdali má poplatník povinnost auditu. Základní lhůta pro podání daňového přiznání jsou tři měsíce po skončení zdaňovacího období, tedy standardně do 1. dubna, pokud má právnická osoba zdaňovací období shodné s kalendářním rokem. Tuto lhůtu je možné prodloužit – a to v případě, kdy je přiznání podáno po tříměsíční lhůtě elektronicky, daňovým poradcem nebo má entita povinný audit.
| Forma podání | Termín |
| Základní termín pro podání | 1. dubna 2025 |
| Podání přiznání online formou | 2. května 2025 |
| S daňovým poradcem nebo s povinným auditem | 1. července 2025 |
V případě pozdního podání je třeba počítat se sankcí ze strany správce daně. Jedná se o pokutu za opožděné tvrzení daně. Ta je určena jako 0,05 % stanovené daně nebo daňového odpočtu za každý následující den prodlení nebo 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, vždy však maximálně 5 % této částky.
Sankce se neukládá v případě, kdy zpoždění není delší než 5 pracovních dní. Určitou útěchu představuje limit 1 000 Kč. Do této výše sankcí je správce daně nevyměří. Nicméně takový přístup může u správce daně zanechat negativní záznam, což může být nevýhodou například při žádosti o prominutí sankcí v budoucnu.
Zároveň je třeba nezapomenout i na další sankci a tou je úrok z prodlení, pokud není daňová povinnost zaplacena včas.
Forma podání daňového přiznání
Právnické osoby musí podávat daňové přiznání elektronicky, pokud mají datovou schránku, jinak tato přiznání budou odmítnuta správcem daně a budou neplatná. Daňová přiznání podávaná přes datovou schránku musí být doručena ve zveřejněném formátu a struktuře XML souboru. K vytvoření tohoto souboru je možné využít elektronické formuláře dostupné například v aplikaci EPO (Elektronická podání pro finanční správu).
Aplikace EPO je online nástroj od Finanční správy ČR, který umožňuje vyplňování a elektronické podávání různých daňových přiznání, hlášení a dalších formulářů správci daně. Mezi hlavní funkce portálu EPO patří možnost vyplnění interaktivního formuláře, ověření správnosti, kdy systém zkontroluje, zda jsou vyplněné údaje v pořádku (z pohledu logiky, křížových vazeb, maximálních hodnot atd., nikoli z pohledu, zdali jsou vyplněny správné hodnoty příjmů a výdajů) a případně upozorní na chyby či nesprávně vyplněné údaje. Formulář vyplněný výše zmíněným postupem lze rovnou odeslat na finanční úřad. Mezi další možnosti odeslání patří i stažení XML souboru pro následné odeslání přes datovou schránku. Dále je možné daňová přiznání stáhnout ve formátu PDF pro tisk a případnou archivaci.
Další možnost, jak vyplnit daňové přiznání, je využití softwarových aplikací třetích stran. Většina dodavatelů těchto nástrojů disponuje interaktivními formuláři, které podporují více typů daňových přiznání. Formuláře lze obdobně stáhnout ve formátu XML a PDF pro následné podání přes datovou schránku, EPO nebo dokumenty jednoduše vytisknout do papírové formy. Velkou výhodou využití softwarových aplikací třetích stran je možnost práce v síti, což je velmi vhodné pro účetní kanceláře nebo firmy, které zpracovávají daňových přiznání více. Nástroje zohledňují aktuální změny v legislativě. K dispozici mívají více variant a balíčků, u kterých záleží na zvoleném modulu a rozsahu, ke kterému bude nástroj využíván.
Nejčastější chyby v daňovém přiznání právnických osob
Při podání přiznání DPPO se často objevují chyby, které mohou vést k výzvám ze strany finančního úřadu, nebo dokonce k doměření daně. Mezi nejčastější problémy patří nesprávný výpočet základu daně, chyby při uplatnění slev a odpočtů, formální nedostatky a nedodržení termínů pro podání.
Častou chybou bývá nezahrnutí všech zdanitelných příjmů, například vedlejších příjmů, dotací nebo kurzových zisků. Stejně tak mohou být nesprávně uplatněny daňově neuznatelné náklady, mezi které patří například náklady na reprezentaci, pokuty či penále. Další problém může nastat při výpočtu daňových odpisů, pokud je majetek zařazen do nesprávné odpisové skupiny nebo jsou uplatněny nesprávné mimořádné odpisy. U odpisů také doporučujeme zkontrolovat, zdali je hodnota nemovitosti rozdělena na hodnotu budovy a pozemku a zdali se pozemek neodepisuje.
Kromě samotného výpočtu daně se firmy často dopouštějí chyb při uplatňování slev a daňových odpočtů. Při uplatnění daňové ztráty může dojít k nesprávnému převedení ztráty z minulých let nebo jejímu uplatnění v rozporu se zákonem, pokud došlo v průběhu doby ke změně vlastnictví společnosti. Další častou chybou je špatné uplatnění odpočtu darů, kde je nutné splnit minimální a maximální hranici odečitatelného daru.
Společnosti se také často setkávají s formálními nedostatky, jako je chybějící účetní závěrka nebo výkazy, nesprávně vyplněné identifikační údaje či nesoulad mezi účetními výkazy a daňovým přiznáním (když se liší výsledek hospodaření před zdaněním v daňovém přiznání proti hodnotě z výsledovky). Tyto chyby mohou vést k výzvě k opravě nebo dokonce ke kontrole ze strany správce daně.
Pro minimalizaci těchto chyb je vhodné provádět důkladnou kontrolu všech výpočtů a příloh, dodržovat zákonné termíny a využívat dostupné kontrolní mechanismy.
Tipy z praxe
Správné vyplnění daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob (DPPO) může firmám ušetřit spoustu starostí a eliminovat riziko dodatečných sankcí. Aby se chybám předešlo, je důležité dbát na důkladnou přípravu a kontrolu všech údajů a dat.
Jedním z nejdůležitějších kroků je začít s přípravou včas. Daňové přiznání není dobré nechávat na poslední chvíli – společnost by měla mít k dispozici veškeré účetní doklady, jako jsou rozvaha, výsledovka a příloha k účetní závěrce. Pravidelná kontrola účetnictví pomůže správně rozlišit daňově uznatelné a neuznatelné náklady. K ověření správnosti dat se běžně využívají kontrolní výkazy a analytické sestavy.
Postupné vyplňování údajů podle jednotlivých oddílů je vhodným způsobem, jak se vyhnout zbytečným chybám. Záhlaví a oddíl I formuláře obsahují základní informace o společnosti, například příslušný finanční úřad, DIČ či kategorii účetní jednotky. V oddílu II se doplňují první číselné údaje, včetně účetního výsledku hospodaření na ř. 10 v celých korunách. Řádky 20–70 nesmějí obsahovat záporné hodnoty, protože ty zvyšují výsledek hospodaření. Zvláštní pozornost je třeba věnovat ř. 40, kam se zapisuje výše nedaňových nákladů.
Oddíl IV se vyplňuje pouze v případě podání dodatečného daňového přiznání. Zaplacené zálohy se uvádějí v oddílu V. Při podání přiznání je důležité nezapomenout přiložit všechny relevantní přílohy.
Autoři:
Jan Tecl, partner a daňový poradce
Je členem Sekce DPH a mezinárodního zdanění při Komoře daňových poradců ČR. Jan má bohaté zkušenosti s daňovými přiznáními, daňovými kontrolami, spory a jednáními se správci daně. Pomáhá klientům s komplexními projekty včetně poradenství pro nemovitostní společnosti a start-upy.
Jan se specializuje na daň z přidané hodnoty, daň z příjmů právnických osob, mezinárodní zdanění a podnikové kombinace. Aktivně se věnuje oblasti real-estate a souvisejícím daňovým otázkám.
Eliška Krutská, asistent daňového poradce
Studuje na Vysoké škole ekonomické v Praze, konkrétně na FFÚ obor zdanění a daňová politika. V daních se zhlédla po absolvování elementárního kurzu s daněmi na střední škole a od té doby věděla, že je to obor, ve kterém by jednou chtěla pracovat. Domluví se anglicky a také má základní znalosti španělštiny.
