Co musí zaměstnavatelé vědět o zkrácených úvazcích?
Zkrácené úvazky jsou mezi zaměstnanci čím dál oblíbenější. Přináší jim větší flexibilitu a možnost sladit pracovní a osobní život. Zaměstnavatelé začínají na tuto poptávku reagovat a nabídka částečných úvazků se v České republice zvyšuje. Co byste o nich měli vědět?
Co je to zkrácený pracovní úvazek
Pracovní týden je standardně stanoven na 40 hodin (s některými výjimkami). V případě zkráceného úvazku, který je v zákoníku práce uváděn jako kratší pracovní doba, zaměstnanec pracuje méně hodin, než je standardní pracovní týden.
Kratší pracovní dobu si musíte se zaměstnancem sjednat písemně, případně ji zakotvit v pracovní smlouvě.
Rozsah a forma zkráceného úvazku
Rozsah i forma zkráceného úvazku se vždy odvíjí od dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, zákon zde nestanovuje žádná omezení. Zaměstnanec tak například může pracovat méně hodin denně nebo méně dnů v týdnu či za měsíc. Rovněž to, o kolik bude úvazek zkrácen, je na uvážení zaměstnance a zaměstnavatele. Zaměstnanec si může se zaměstnavatelem také domluvit, na jaké období bude úvazek zkrácen. Pokud toto nebude součástí písemné dohody, nemá zaměstnavatel povinnost obnovit zaměstnanci plný úvazek.
Výše úvazku se počítá pomocí jednoduchého vzorce: počet odpracovaných hodin týdně / 40. Pokud tedy zaměstnanec pracuje 28 hodin týdně, výpočet je následující: 28/40 = 0,7. V praxi jsou ale nejčastější 0,5 úvazky (20 hodin týdně) a 0,75 úvazky (30 hodin týdně).
Kdy můžete a kdy musíte zaměstnanci zkrátit úvazek?
Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na zkrácené pracovní době kdykoliv, pokud obě strany souhlasí. V určitých případech ale žádosti zaměstnance vyhovět musíte. Nárok na zkrácený úvazek mají ze zákona těhotné ženy, osoby pečující o dítě do věku 15 let a osoby pečující o jinou osobu se závislostí na cizí pomoci ve druhém až čtvrtém stupni. Těmto osobám můžete žádost o zkrácený úvazek zamítnout pouze z vážných provozních důvodů.
Vliv zkráceného úvazku na příjem zaměstnance a mzdové náklady zaměstnavatele
Přestože řada zaměstnavatelů nechce poskytovat zkrácené úvazky kvůli obavám z vyšších nákladů, je tento typ pracovněprávního vztahu pro firmy finančně výhodnější. Dodatečné náklady na pojistném totiž nese zaměstnanec, a navíc zaměstnavatel může v určitých případech uplatnit slevu na sociálním pojistném.
Hodinová a měsíční mzda
Méně odpracovaných hodin znamená logicky nižší mzdu než u plného úvazku. Zaměstnavatel ale musí dodržet stejné mzdové podmínky (hodinovou mzdu) jako u plného úvazku. Pokud tedy např. dojde ke zkrácení úvazku na polovinu, nová hrubá mzda musí odpovídat polovině hrubé mzdy za plný úvazek. Zaměstnavatel má také povinnost dodržet minimální mzdu, která se u zaměstnance sníží podle výše úvazku.
Daň z příjmů
Daň z příjmů je v případě zkráceného úvazku stejná, základní sazba činí 15 %. Daňové slevy a nezdanitelné položky se nijak nekrátí, slevy je ale možné uplatnit pouze u jednoho zaměstnavatele.
Sociální a zdravotní pojištění
Platby sociálního pojistného se na straně zaměstnance i zaměstnavatele počítají z reálně dosažené mzdy, která zároveň slouží pro výpočet budoucího důchodu – v tomto není žádný rozdíl oproti plnému úvazku, záleží tedy pouze na výši výdělku, nikoliv na výši úvazku.
Jiná je ale situace v případě zdravotního pojištění, které se vždy počítá nejméně z minimálního vyměřovacího základu, který odpovídá minimální mzdě (v roce 2025 jde o 20 800 Kč). Pokud je tedy mzda zaměstnance nižší než minimální mzda, musí zaměstnanec chybějící pojistné doplatit ze svého. Konkrétně zaměstnanec doplatí 13,5 % z rozdílu hrubého příjmu a minimálního vyměřovacího základu. Tuto částku platí zaměstnavatel a strhává ji ze mzdy zaměstnance. Výjimkou jsou tzv. státní pojištěnci (studenti, důchodci, osoby na rodičovské dovolené), u nichž se zdravotní pojištění odvádí pouze z hrubé mzdy, tedy nemají povinnost dodržet minimální vyměřovací základ.
Sleva na pojistném pro zranitelné skupiny
Od února 2023 mohou zaměstnavatelé uplatnit slevu na sociálním pojistném ve výši 5 % z vyměřovacího základu pro některé skupiny zaměstnanců pracujících na zkrácený úvazek. Mezi tyto osoby patří například lidé pečující o děti do 10 let, lidé starší 55 let, studenti do 26 let či osoby se zdravotním postižením. Tito zaměstnanci zároveň musí pracovat nejméně 8 a maximálně 30 hodin týdně a musí splnit i další podmínky.
Dopady zkráceného úvazku na práva a povinnosti zaměstnanců
Zaměstnanci na zkrácený úvazek mají obecně stejná práva a povinnosti jako ostatní zaměstnanci. Některé rozdíly jsou ale v oblasti příplatků, dovolené a zaměstnaneckých benefitů.
Příplatky za práci přesčas
Zaměstnanec pracující na zkrácený úvazek má nárok na příplatky za práci přesčas pouze v případě, že jeho týdenní pracovní doba přesáhne 40 hodin, a to bez ohledu na výši úvazku. Při práci do 40 hodin týdně je odměňován obvyklou hodinovou mzdou bez příplatku.
Zaměstnancům na zkrácený úvazek ale nemůžete práci přesčas nařídit, zaměstnanec s ní vždy musí souhlasit.
Dovolená
Nárok na dovolenou má samozřejmě i zaměstnanec na zkrácený úvazek, avšak délka dovolené se poměrně snižuje. Pokud mají vaši zaměstnanci na plný úvazek nárok na 4 týdny dovolené, bude mít zaměstnanec s polovičním úvazkem nárok na 2 týdny.
Dovolená se ale počítá v hodinách, to znamená, že reálně zaměstnanec může získat stejně dlouhou dovolenou. Pokud například pracuje na poloviční úvazek 4 hodiny denně, má nárok na 2 týdny dovolené, tj. 80 hodin – a to je v případě 4hodinového pracovního dne 20 pracovních dní dovolené.
Zaměstnanecké benefity
I v případě zaměstnaneckých benefitů musí zaměstnavatelé dodržovat princip rovného přístupu a zaměstnancům na zkrácený úvazek je poskytovat, samozřejmě úměrně jejich úvazku a při splnění podmínek na jejich nárok. Například v případě příspěvků na stravování se může stát, že zaměstnanec pracující na částečný úvazek nesplní podmínky na jejich získání.
Souběh několika zkrácených úvazků
Zákon umožňuje, aby zaměstnanec pracoval na více pracovních smluv u různých zaměstnavatelů, nejčastěji jde o dva zkrácené úvazky. V tom případě je ale potřeba myslet na několik dopadů na zaměstnance:
- V první řadě má zaměstnanec nárok na daňové slevy a odečitatelné položky pouze u jednoho zaměstnavatele, každá sleva se tedy uplatní pouze jednou. To může být nevýhodné pro zaměstnance s nízkou mzdou u obou zaměstnavatelů, kteří mnohdy nemohou uplatnit plnou výši slev.
- Rovněž je potřeba počítat s doplácením zdravotního pojistného, pokud má zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele nižší než minimální mzdu. V druhém zaměstnání se ale už dopočet neprovádí, pokud je součet obou hrubých mezd alespoň ve výši minimální mzdy.
- Zaměstnanec pracující souběžně na více pracovních smluv musí vždy sám podat daňové přiznání, nemůže tedy zaměstnavatele požádat o roční zúčtování daně.
Souběh více pracovních úvazků naopak nemá dopad na důchodové pojištění. Zálohy se počítají ze skutečné hrubé mzdy u všech zaměstnavatelů, takže zaměstnanec nemusí nic doplácet. Důchod bude zaměstnanci vyměřen ze součtu mezd ze souběžných zaměstnání.
- Rozsah i forma zkráceného úvazku se vždy odvíjí od dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, zákon zde nestanovuje žádná omezení.
- Nárok na zkrácený úvazek mají ze zákona těhotné ženy, osoby pečující o dítě do věku 15 let a osoby pečující o jinou osobu se závislostí na cizí pomoci ve druhém až čtvrtém stupni.
- Zaměstnavatel musí dodržet stejné mzdové podmínky (hodinovou mzdu) jako u plného úvazku a dodržet minimální mzdu, která se u zaměstnance sníží podle výše úvazku.
- Daňové slevy a nezdanitelné položky se nijak nekrátí, slevy je ale možné uplatnit pouze u jednoho zaměstnavatele.
- Platby sociálního pojistného se na straně zaměstnance i zaměstnavatele počítají z reálně dosažené mzdy.
- Zdravotní pojištění se vždy počítá nejméně z minimálního vyměřovacího základu. Pokud je tedy mzda zaměstnance nižší než minimální mzda, musí zaměstnanec chybějící pojistné doplatit ze svého.
- Zaměstnanec pracující na zkrácený úvazek má nárok na příplatky za práci přesčas pouze v případě, že jeho týdenní pracovní doba přesáhne 40 hodin. Zaměstnancům na zkrácený úvazek ale nemůžete práci přesčas nařídit.
- Nárok na dovolenou má samozřejmě i zaměstnanec na zkrácený úvazek, avšak délka dovolené se poměrně snižuje.
- Zaměstnavatel musí zaměstnancům na zkrácený úvazek poskytovat zaměstnanecké benefity úměrně jejich úvazku a při splnění podmínek na jejich nárok.
