36. díl: Co dělat, když nemáte dostatek práce pro své zaměstnance během pandemie?

V souvislosti se šířením koronaviru a s ním spojenými vládními nařízeními mnoho firem přišlo o své zakázky, což mělo samozřejmě dopad také na zaměstnance. Jaké mají zaměstnavatelé možnosti, když v současné situaci nemají pro své zaměstnance práci, museli uzavřít své provozovny nebo když jsou zaměstnanci v karanténě?

Nařízená dovolená

Vzhledem k aktuální situaci mnozí zaměstnavatelé zaznamenali propad poptávky, který řeší tak, že svým zaměstnancům nařizují čerpání dovolené. Tímto způsobem může zaměstnavatel optimalizovat využití pracovní síly zaměstnanců, dalším důvodem povinné dovolené může být také minimalizace nákladů při ukončení pracovního poměru se zaměstnancem.

Dovolenou může zaměstnavatel nařídit v případě, že to zaměstnanci oznámí ideálně písemně nejméně 14 dní předem. Stav nouze a mimořádná opatření spojená s koronavirem tuto lhůtu nijak nemění. Lhůtu je možné zkrátit jen po dohodě a záleží jen na zaměstnanci, jestli zaměstnavateli vyjde vstříc. Pokud zaměstnanec vyčerpá dovolenou, zaměstnavatel mu za ni musí poskytnout náhradu.

Neplacené volno

Zákoník práce pojem neplacené volno neupravuje. Neplacené volno je možné chápat jako situaci, kdy se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne, že mu zaměstnavatel nebude přidělovat práci a zaměstnanec má omluvenou nepřítomnost v práci. Během neplaceného volna zaměstnanci nenáleží plat a musí si sám platit zdravotní pojištění.

Náhradní volno

V případě, že má zaměstnanec nadpracované přesčasy nebo nevyčerpanou dovolenou z loňska, může mu je zaměstnavatel nařídit vyčerpat.

Kurzarbeit

Kurzarbeit neboli zkrácená práce s částí mzdy od státu by měl nahradit stávající program Antivirus, který byl prodloužený do konce října. Stát by měl v režimu kurzarbeit, kdy zaměstnanec zůstává v souvislosti s opatřeními spojenými s koronavirem doma, přispívat na jeho plat částkou ve výši 70 % jeho čisté mzdy. Zaměstnavatel by za dobu nepřidělování práce hradil zálohy na zdravotní pojištění v plné výši a na sociální pojištění z částky, která odpovídá 70 % čisté mzdy.

Kurzarbeit nebude podle ministryně financí Aleny Schillerové moci využít firma, která má sídlo v tzv. daňových rájích. Právnická osoba musí mít sídlo v České republice a platit v ní daně. Kurzarbeit zatím prošel jen prvním čtením ve sněmovně, na prosinec je naplánované druhé čtení a kurzarbeit by měl začít platit od 1. ledna 2021.

Příspěvek v době částečné nezaměstnanosti upravuje § 115 – Zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. O příspěvek může zaměstnavatel požádat přes úřad práce.

Zrušení plánovaných směn

V současné době může zaměstnavatel zaměstnanci také bez jeho souhlasu upravit rozvrh směn, rozvrh směn je však nutné stanovit alespoň 14 dní předem, v případě, že nebyla dohodnutá kratší lhůta.

Home office

Druhá vlna koronaviru je spojená také se znovuzaváděním home office. Zákoník práce však práci na home office nijak neupravuje, zaměstnanci tak nelze práci na home office nařídit a ani zaměstnanec nemá na práci z domova nárok. Vše je tak na vzájemné dohodě. Dohoda o home office nemusí být písemná, ale odborníci radí, aby písemnou podobu měla. V případě problémů totiž bude moci zaměstnavatel prokázat, jaká pravidla se zaměstnanec zavázal dodržovat. V případě, že se zaměstnavatel dohodne na formě práce z domova, náleží zaměstnanci 100 % jeho platu. Zaměstnanec musí být mimo jiné upozorněný na nutnost dodržovat zásady BOZP a PO.

Přeřazení na jinou práci

Zaměstnavatel může zaměstnance také přeřadit na jinou práci, která odpovídá pracovní smlouvě. Zaměstnanec může být však i bez souhlasu převeden na nezbytnou dobu na jinou práci, a to v případě, že se jedná o odvrácení mimořádné události, živelné pohromy nebo jiné hrozící nehody a zmírnění bezprostředních následků. Jedná se tak samozřejmě také o riziko nákazy během pandemie koronaviru.

Překážka v práci

Zaměstnavatel může zaměstnance také i bez jeho souhlasu takzvaně poslat na překážky v práci, což v praxi znamená, že mu nařídí, aby se na určitou dobu nedostavoval na pracoviště. V tomto případě zaměstnanci náleží náhrada mzdy až do ve výše 100 % průměrného výdělku. V případě, že se však jedná o překážku v práci ze strany zaměstnance, například v podobě nařízené karantény, náleží mu náhrada mzdy nebo platu ve výši 60 % průměrného výdělku po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání karantény.

Právě z důvodu snížené mzdy si zaměstnanci často chtějí nařízenou karanténu čerpat jako placenou dovolenou. Zaměstnavatel jim může, ale nemusí vyjít vstříc.

Ukončení poměru kvůli koronaviru

Někteří zaměstnavatelé přistupují kvůli pandemii koronaviru také k podávání výpovědí. Je však nutné vědět, že zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů, které taxativně stanovuje zákoník práce. Musí také dodržet určité formální náležitosti, jinak může zaměstnavatel výpověď napadnout pro její neplatnost. V současnosti zaměstnavatelé nejčastěji přistupují k podání výpovědi z organizačních důvodů podle § 52. V tomto případě má zaměstnanec nárok na odstupné a dostane vyšší podporu v nezaměstnanosti. Podle zákoníku práce musí zaměstnavatel zaměstnanci doručit písemné vyhotovení výpovědi do vlastních rukou.