CityZen s. r. o., vítěz soutěže Rozjezdy: Tři chlapi v triku

Jsou to ryze česká trička, která Pavel Hrstka, René Němeček a Martin Burkoň pod značkou CityZen vyrábějí. Ale chovají se světově! Jsou z prodyšných přírodních materiálů, odvádějí pot a na jejich povrchu nezůstávají žádné skvrny. Trojice sympatických podnikatelů zaujala letošní porotu projektu T-Mobile natolik, že získala první místo.

Když už se potkáváme těsně po vašem vítězství v Rozjezdech, pojďme si představit, že je značka CityZen automobil. Jak rychle se rozjela a po jaké trati jede dnes?

Pavel: Nějakou rozehřívací otázku tam nemáte? My jsme všeho ještě plní. Věřili jsme, že jsme dobří, ale že bychom mohli vyhrát, to jsme doufali jen opatrně. Bylo tam hodně dalších zajímavých projektů. Dobře. Tak dejme tomu, že je CityZen auto. Směrem k zákazníkům se rozjelo 1. září 2018, kdy jsme spustili e-shop, který je zatím jediným místem, kde si mohou lidé naše výrobky objednat. Je ale jisté, že přes léto budeme hledat na 95 procent partnery, kteří nám pomohou dostat zboží více na trh jak na úrovni e-shopu, tak na úrovni kamenných prodejen. V tuhle chvíli máme v nabídce pánská trička, během čtrnácti dnů přibudou polokošile. A držíme pořád stejný směr. Vyrábíme v České republice, z přírodních materiálů, „žádná ropa“, jak říkají kluci. Vyrábíme z bavlny, do které jsme v případě polokošil přidali trochu elastanu Lycry, aby to bylo příjemné na nošení, a na léto ještě chystáme hodně vylehčené polokošile, která navíc obsahují bambus. Stejně jako všechny naše výrobky budou s příjemně chladivým efektem.

Martin: Věříme, že se díky soutěži posuneme k zákazníkům rychleji. Dostali jsme spoustu užitečných rad od úspěšných lidí a také zajímavé ceny, které nám pomůžou třeba s marketingem.

René: Ještě bych to trochu posunul v tom přirovnání. Byli jsme auto, které se rozjelo z polní cesty, velmi rychle jsme teď přejeli most a blikáme na nájezd na dálnici, kde sviští současný trh, zatím často rychlejší a výkonnější než my. Ale ne lepší, takže se připojíme a nabereme rychlost.

CityZen má za sebou tři čtvrtě roku na trhu. Jaké to byly měsíce?

René: Přišli jsme s novou kolekcí a vyzkoušeli si, jak na naši novou technologii bude reagovat trh. A trh ji, přiznejme si to, zatím moc nezná. Určitě se chceme víc dostat do povědomí zákazníků a ukázat jim, co naše výrobky umí.

Pavel: Kdo to vyzkouší, je nadšený. Ale kdo se k těm našim tričkům nedostane, nemá o nás tušení. To bychom chtěli změnit. Vzhledem k tomu, že jsme až donedávna měli všichni tři svoje zaměstnání, máme malé děti a budovali jsme nový byznys doslova po večerech, tak to jde pomalu. Za mě to mohlo být rychlejší, ale platíme daň z nedostatku času. Proto jsem se rozhodl skončit v zaměstnání a věnovat se pouze CityZen naplno.

Říká se, že muž je takový, jaká za ním stojí žena. Platí to i pro vás?

Martin: Rovnou podepíšu, že za vším stojí ženy. Nás naše holky podpořily úplně ve všem. Nejen že nám daly zelenou, ale hodně pomáhají. Pavlova žena v distribuci, Rendova žena je silná v češtině a hlídá texty… Všechny tři při nás vždycky stály. Chtěli bychom jim poděkovat i prostřednictvím tohoto rozhovoru.

René: Budou brečet, nicméně Martin má pravdu.

Pavel: Ale hezky. Je to i jejich úspěch. Třeba moje žena je prvním člověkem, se kterým naši zákazníci přijdou do kontaktu. Dá si tu práci a každému zavolá, každému přibalí k objednávce vlastnoručně napsaný vzkaz… Je to moc milé.

René: Jisté je, že bez pomoci rodinných příslušníků a jejich podpory bychom tady neseděli.

Martin: A navíc platí známá věc, že kdo si hraje, nezlobí. Máme štěstí, že si pořád můžeme tak trochu hrát, protože nás to většinou celé hodně baví.

Kde má váš projekt úplný začátek?

René: První nápad na materiál tohoto druhu mi uzrál v hlavě někdy po roce 1995, to jsem čerstvě začal studovat Fakultu textilní Technické univerzity v Liberci. Vyrobil jsem první minikolekci a pak jsem to nějak pustil z hlavy pro jiné starosti a životní události. Znovu jsem nápad oživil přibližně v letech 2003, 2005… Nemá to přesné datum, nosil jsem nápad v hlavě vlastně pořád a zase vyplul na povrch. Asi dozrál jeho čas. Vyrobil jsem kolekci, abych otestoval, kam jsem se s vývojem materiálu posunul a jestli to bude fungovat.

Martin: A funguje! Jedno z prvních Rendových triček pořád nosím na zahradu.

Pavel: Já taky. Asi přežije všechno.

René: Cílem bylo vyrobit takový materiál, který je přírodní, není na něm vidět pot a chová se vůči vlhkosti z vnější strany odpudivě. Věděl jsem, že po určité krizi v oboru zůstaly v Čechách textilky, které investovaly do moderních technologií, schopné vyrobit to, co jsem si představoval. Nakonec naše volba padla na PLEAS v Havlíčkově Brodě, který má obrovskou tradici a momentálně nejmodernější výrobní technologie v Evropě díky fúzi s německou značkou Schiesser. Mezi námi a PLEASem, kde pleteme, barvíme a šijeme naše výrobky, vznikl mimořádný obchodní vztah založený na vzájemné důvěře, kterého si velmi vážíme. Má to jen jeden háček…

Pavel: … že jsme neustále v pořadí. Dva tisíce triček pro takového giganta, jako je PLEAS, neznamená nic. Dodací lhůty jsou delší, než bychom očekávali, zájemců je mnoho. Proto také nevylučujeme – a to poprvé vyslovil Martin – že budeme mít jednou v Čechách vlastní malou textilku, která by dokázala mnohem pružněji vyrábět menší kolekce podle našich návrhů a podle toho, co bude trh potřebovat.

Jak jste našli jeden druhého?

Martin: Chrudim je malá. Chrudim není Praha a my jsme všichni zhruba stejně mladí (smějí se). Shodou okolností se znají i naše ženy, naše děti spolu hrají v jednom vesnickém týmu fotbal. Takže Renda měl nápad…

René: A řekl: Martine, mám nápad. Podívej se, co umím vyrobit. Jdeš do toho se mnou? Pojď mi pomoct.

Martin: A Martin řekl: Půjdu rád, Rendo. Jenže nemám ani ponětí o tom, jak pracovat s internetem a virtuálním světem vůbec. A najednou se v tom příběhu objevil Pavel Hrstka.

Pavel: Protože jsem znal Rendu.

Co jste si stanovili na začátku podnikání jako krédo?

René: Po produktové stránce, že chceme zůstat v České republice a technologii uchovat zde. Zaměstnávat místní lidi, vyvíjet nové věci v Čechách. A co se podnikání týče… Chci slušně podnikat se vším, co k tomu patří. A chci vyrábět kvalitní produkty.

Pavel: Já nechci uhnout v kvalitě, mám kvalitu rád. To ale platí pro nás všechny, stejně jako snaha podnikat lidsky slušně. Zároveň jsme si řekli, že se nevzdáme přírodních materiálů.

Martin: Protože si myslíme, že svět se zase pomaličku vzpamatovává a vrací k ekologickému myšlení. Lidé začínají víc přemýšlet, co mají na sobě. Dochází jim, že to, co nosíš, tě přímo ovlivňuje. To je taky přidaná hodnota našich triček. Nejde jen o jejich vlastnosti, ale také o pocit z toho, jaký za nimi stojí příběh a myšlenka.

Pavel: Proto jsme CityZen. Naše hlavní cílovka jsou aktivní lidé z měst, to je to „city“. „Zen“ vyjadřuje náš postoj k životu.

Jakou dostáváte zpětnou vazbu od zákazníků?

Pavel: Ohlasy právě sbírá moje žena díky distribuci. Většinou jsou velmi pozitivní, lidé jsou nadšeni a nás to samozřejmě velmi těší a nakopává k další práci. Lidé v našich tričkách sportují, ačkoliv primárně na sport určená nebyla, lezou po horách, cestují po celém světě.

Jak jste si rozdělili kompetence? Na první pohled vypadáte jako trojice, pro kterou jsou typické „klidné vody“.

Pavel: To je právě jen ten první pohled. Názorová válka povolena. Takže se občas i hádáme, ale všechno nám nakonec usnadňuje pravidlo, že „dva jsou víc než jeden“.

Martin: Kluci jsou rakety a já jsem taková kotva, která je brzdí. Renda je pan technolog, Pavel vizionář.

Pavel: Rád lítám v oblacích, Renda je vědec a Martin je tím, kdo nás oba uzemňuje. Má velký dar používat selský rozum, rozumí financím.

René: Pro mě je typické puntičkářství. Když nejsem o něčem stoprocentně přesvědčený, že to bude fungovat nebo že jsme do toho dali maximum, nepustím to dál. Nejede přes to vlak.

Pavel: To potom my dva s Martinem rosteme z toho, že se Renda nedá zviklat a že všechno moc dlouho trvá. Ale mohli bychom být v tlaku na něj důslednější, takže ve výsledku takové přibrzdění jde i za námi. V rychlosti rozšiřování sortimentu máme rezervy.

René: Jsem ve vztahu s kolegy asi takový opatrnější. Vyrábíme tak, že si stanovíme odstíny, střihy, materiál a jdeme rovnou do výroby. Na vývoj nám moc času nezbývá. Textilní výroba nejsou finance a ani internet. Tak tady nikdo jiný nepracuje a je to riziko, které beru na sebe. Proto raději přemýšlím dvakrát než jednou a ještě lépe třikrát.

Co se vám od začátku podnikání opravdu povedlo?

Pavel: Mám radost z toho, že jsme lehce „rebrandovali“. Váhali jsme, jestli je nový obal hezký, nebo ne, ale máme jen pozitivní reakce ze všech stran. Také si myslím, že máme z 90 procent hezký e-shop, dotáhnout potřebují jen drobnosti. Internet je dynamické prostředí, které nikdy nespí. Určitě byla dobrá i Rendova volba spolupráce s PLEASEM.

Martin: Povedl se nám vstup do virtuálního světa. A soutěž Rozjezdy.cz!

René: Zákazníci nás chválí, kladně hodnotí nejen trička, ale i fakt, že jsou vymyšlená a vyrobená tady v Čechách. Lidé se ptají na rozšíření pánské kolekce, výrobky pro dámy. Z toho máme radost všichni, pro mě je to obrovská motivace pokračovat dál a držet se všeho, co jsem si na začátku předsevzal a o čem už jsme mluvili.

Pavel: Věříme, že vítězství v Rozjezdech nám pomůže některé procesy zrychlit a vychytat. Cítíme, že je čas na novou kolekci, a chceme s ní přijít co nejdřív. Některé věci ale ovlivnit nemůžeme, stojíme ve frontě na výrobu a hovoříme o dodacích lhůtách v řádu měsíců.

Proto ten sen o vlastní textilní továrničce.

Všichni: Ano.

Co kdyby přišly zítra tisíce objednávek. Jste připraveni na to, že se rozjedete náhle velmi rychle?

Pavel: Jsem.

René: A „co kdyby“ neplatí. Vše se dá ve finále řešit.

Martin: Jsem optimista a hlavně dotahovač. Takže se toho vůbec nebojím.