19. díl: Biorytmy výrazně ovlivňují produktivitu práce. Naučte se s nimi pracovat

Priority v podnikání máte stanovené, práci skvěle zorganizovanou, ale vaše produktivita stále neroste? Efektivitu v práci ovlivňují nejen manažerské zručnosti, ale také schopnost pracovat s vlastní energií. Pokud vyjdete vstříc svým individuálním biorytmům, půjde vám to v práci vždy od ruky, a ještě vám zůstane více volného času na koníčky a odpočinek.

Jak efektivně pracovat a kvalitně odpočívat

Jak na práci, tak i na odpočinek musí být naše tělo i mysl připravené. A právě to, kdy máme pracovat a kdy zase odpočívat, nám říkají naše vnitřní hodiny – biorytmy. Jejich výzkumem se zabývá chronobiologie.

Biorytmy jsou cyklické, tedy pravidelně se opakující změny v lidském organismu, jejichž výsledkem je vzestup nebo útlum energie. Tyto změny probíhají na denní bázi, ale také na týdenní bázi a v několikatýdenních až ročních cyklech. Aby to bylo ještě složitější, každý člověk má tyto hodiny seřízeny jinak.

Biorytmus je zapsán v naší DNA, a tedy jej nelze nijak obelstít. Pokud budete pracovat v rozporu se svými biorytmy, podepíše se to na snížené produktivitě, vyšší chybovosti a v neposlední řadě i na vašem zdraví a nekvalitním odpočinku. Potřeby svého těla se jednoduše musíte naučit respektovat a vycházet jim vstříc. Jak na to?

Energie během dne opakovaně stoupá a klesá

Denní cyklus člověka má několik fází. Výzkumy prokázaly, že se v lidském organismu pravidelně střídají zhruba 90minutové fáze vysoké mozkové aktivity a 20minutové fáze nízké mozkové aktivity. Když je váš organismus ve fázi stoupající, máte rychlé a jasné myšlení, kreativní nápady a dostatek energie na složité úkoly. V klesající fázi se dostavuje únava, vyšší chybovost a náladovost.

Pokud tedy pracujete na náročném a důležitém úkolu a začnete pociťovat únavu, je dobré si od něj na 20 minut odpočinout a pak se k němu vrátit s jasnou myslí.

Reklama

Jste skřivan, nebo sova?

Abyste lépe pochopili denní rytmus svého organismu, musíte navíc znát svůj chronotyp.

Ranní ptáčata

Skřivani nemají problém si přivstat, aby měli již brzy odpoledne v práci hotovo. Nejproduktivnější jsou kolem 10 dopoledne, útlum přichází kolem 14. Přesčasy jsou pro ně utrpením a s ohledem na nízkou výkonnost v odpoledních hodinách postrádají smysl.

Pokud jste i vy ranní ptáče, dělejte důležité a složité úkoly dopoledne. Odpoledne můžete odbavit rutinní práci. Nezapomínejte chodit včas spát a dodržujte spánkovou hygienu, abyste bez problémů usnuli.  

Noční sovy

Noční sovy naopak strádají, pokud je někdo nutí chodit do práce ráno. Ranní a dopolední hodiny potřebuje jejich organismus k odpočinku. Odpoledne zvládnou rutinní činnosti a večer dokáží být velmi kreativní a produktivní.

Jste i vy sova? Nezapomeňte volné dopoledne vyplnit smysluplnou činností, jinak vám nezbude čas na aktivní odpočinek. Den začínejte pozvolna a od nejjednodušších úkolů postupujte k těm nejsložitějším. Vstávejte každý den ve stejnou dobu, i když je to třeba až v 10.

Rozložte si pracovní úkoly podle dne v týdnu

Byť je biorytmus zapsán v naší DNA, organismus člověka se dokáže do velké míry adaptovat na vnější podmínky. Jedním z příkladů je i rozdílná aktivita organismu v různých dnech v týdnu. Lidé se naučili pracovat od pondělí do pátku, a tak se to naučil i náš organismus, který na konci pracovního týdne již očekává odpočinek. Jaké úkoly jsou tedy ideální pro jednotlivé dny?

Pondělky jsou prvním pracovním dnem, a proto je logické, že aktivita mozku „nabíhá“ postupně. Tento den je proto ideální věnovat rutinním činnostem – vyřizování běžné komunikace, reportům apod. Nejaktivnější je mozek v úterý a ve středu. Tyto dny lze věnovat týmovým schůzkám, brainstormingu, zavádění nových postupů či softwarů, školením, strategickým a kreativním činnostem.

Ve čtvrtek se dostavuje únava, ale aktivita mozku a míra soustředění je ještě stále poměrně vysoká. Čtvrtky jsou tak ideální pro klidnou individuální práci, jako jsou analytické a kontrolní činnosti. V pátek se mozek již připravuje na nadcházející odpočinek, soustředění klesá a dostavuje se zvýšená potřeba společenských kontaktů. Lidé jsou zároveň více uvolnění a otevření, a tak je vhodné pátky věnovat feedbackům, fyzické práci a méně formálním týmovým aktivitám.

Cirkanuální rytmus vám pomůže se strategickým plánováním celého roku

Kromě denních a týdenních cyklů mají na náš organismus vliv i cykly delší – několikatýdenní, sezónní, či dokonce roční. Co se produktivity týče, je důležité zohlednit zejména roční období a s ním související změny v intenzitě slunečního záření.

Obecně lze říci, že nejproduktivnější jsou lidé v jarních měsících a na začátku podzimu, naopak v zimních a letních měsících výkonnost klesá. Mnoho lidí je například v zimních měsících velmi náchylných na sezónní afektivní poruchy neboli zimní deprese. Spouštěčem je právě nedostatek slunečního svitu. Jiní lidé zase mají v letních měsících výrazný problém se soustředěním.

Citlivost na sezónní změny je velmi individuální. Naučte se proto poslouchat své tělo a přizpůsobit tomu i své dlouhodobé pracovní plány. Lidé trpící sezónní depresí by v zimě měli zvážit delší volno v teplých krajinách a velké projekty odložit na jarní měsíce. Ti, co naopak v létě v kanceláři přímo trpí, zase můžou vyrazit na prodlouženou letní dovolenou a na podzim, kdy nic nerozptyluje jejich pozornost, vše dohnat.