23. díl: Benefity pro zaměstnance z pohledu účetnictví a daní

Při rozhodování o tom, které benefity budete svým zaměstnancům poskytovat, je vhodné zvážit i daňové dopady, a to jak u zaměstnavatele, tak u zaměstnance. Zjistěte, které zaměstnanecké benefity jsou daňově nejvýhodnější.

Z pohledu daňové výhodnosti lze zaměstnanecké benefity rozdělit do 4 skupin:

1. Benefity, které jsou daňovým nákladem u zaměstnavatele, u zaměstnance je příjem osvobozený od daně z příjmů.
2. Benefity, které jsou u zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů, ale u zaměstnavatele jsou nedaňové.
3. Benefity, které jsou u zaměstnavatele daňovým nákladem, ale u zaměstnance podléhají zdanění.
4. Benefity, které jsou u zaměstnavatele nedaňové a u zaměstnance podléhají zdanění.

Při posuzování daňových dopadů je potřeba zvlášť řešit dopady u zaměstnance a zvlášť u zaměstnavatele. Podle aktuální právní úpravy nelze vyvozovat, že stačí u zaměstnavatele vyloučit benefit z daňových nákladů a u zaměstnance bude automaticky osvobozen od zdanění a naopak. Výčet benefitů osvobozených u zaměstnance od zdanění najdeme v § 6 Zákona o daních z příjmů. Daňové dopady u zaměstnavatele nalezneme v § 24 a 25 Zákona o daních z příjmů.

Daňové dopady zaměstnaneckých benefitů jsou stejné pro všechny typy zaměstnanců dle § 6 odst. 1 ZDP. Sem patří kromě zaměstnanců pracujících na základě pracovní smlouvy i zaměstnanci pracující na základě dohod, tj. dohody o provedení práce i dohody o pracovní činnosti. Za stejných podmínek mohou čerpat benefity také členové družstva, společníci s. r. o., jednatelé s.r.o., členové představenstev či dozorčích rad a zaměstnanci pobírající odměny za výkon funkce, např. poslanci, členové vlády, za funkce v orgánech obcí, státních orgánech, spolcích, profesních komorách apod.

Podmínky pro poskytování zaměstnaneckých benefitů by měl zaměstnavatel upravit v písemném vnitřním předpise, kolektivní smlouvě, pracovní či jiné smlouvě – u mnoha benefitů je to i podmínka daňové uznatelnosti.

Benefity, které jsou daňovým nákladem u zaměstnavatele, u zaměstnance je příjem osvobozený od daně z příjmů

První skupina benefitů je nejvýhodnější – představuje benefity, které jsou daňovým nákladem u zaměstnavatele a zároveň u zaměstnance je příjem osvobozený od daně z příjmů. Někdy jsou výhody omezené do určitého limitu. Mezi tyto benefity patří např.:

• Nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo na rekvalifikaci zaměstnanců – zde není žádné finanční omezení.
• Hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, a to maximálně do výše 3500 Kč měsíčně – daňovým nákladem zaměstnavatele je celá výše poskytovaného přechodného ubytování, a to dle vnitřního předpisu zaměstnavatele. U zaměstnance je osvobozeno jen do částky 3500 Kč měsíčně.
• Platba zaměstnavatele v celkovém úhrnu nejvýše 50 000 Kč ročně jako příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti, na penzijní pojištění nebo na životní pojištění za podmínek daných § 6 odst. 9 písm. p) – u zaměstnavatele je daňovým nákladem bez omezení za podmínek upravených vnitřním předpisem, u zaměstnance osvobozeno do limitu 50 000 Kč ročně.
• Nepeněžní plnění ve formě tzv. závodního stravování určené ke spotřebě na pracovišti (za nepeněžní formu se považuje i poskytnutí stravenek) – u zaměstnance osvobozeno od daně bez omezení, daňový náklad zaměstnavatele do limitu daných § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP – maximální daňový náklad na stravné v roce 2021 činí 75,60 Kč, maximální hodnota daňově uznatelné stravenky činí 137 Kč.
• Poskytnutí pitné vody (i balené) ke spotřebě na pracovišti – daňový nákladem zaměstnavatele je pouze čistá pitná voda, tj. neochucená a neperlivá.

Benefity, které jsou u zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů, ale u zaměstnavatele jsou nedaňové

V druhé skupině jsou benefity, které jsou u zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů, ale u zaměstnavatele jsou nedaňové. Tyto benefity sice nejsou tak výhodné pro zaměstnavatele, ale zaměstnanci je oceňují, protože pro ně nepředstavují žádné zdanění navíc. V této skupině je častou podmínkou pro osvobození na straně zaměstnance nepeněžní forma. Tj. nelze zaměstnanci poskytnout peněžní příspěvek. Dané zboží či služby musí koupit zaměstnavatel a poskytnout ho zaměstnanci – doklad musí být vystaven na zaměstnavatele. Nepeněžní formu lze dodržet také poskytnutím poukazů k níže uvedeným účelům. Sem patří např.:

• Hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti.
• Nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi ve formě pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení.
• Nepeněžní poskytnutí rekreace a zájezdu zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi do limitu v úhrnu nejvýše 20 000 Kč za zdaňovací období, tj. součet všech poskytnutých rekreací u jednoho zaměstnance a jeho rodinných příslušníků za rok.
• Nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi ve formě použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení.
• Nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi ve formě příspěvku na kulturní nebo sportovní akce.
• Nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi ve formě příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy – sem lze zahrnout např. i učebnice pro děti zaměstnanců.
• Hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu. U zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného za obdobných podmínek může být až do úhrnné výše 2000 Kč ročně u každého zaměstnance – ovšem pozor, ne každý dárek pro zaměstnance v hodnotě do 2000 Kč ročně je osvobozen. Jen ten, který je podle předpisů upravujících FKSP, a to i u zaměstnavatelů, kteří ho nemohou vytvářet. Sem patří např. dárek při příležitosti životních výročí 50 let a každých dalších 5 let věku, při pracovních výročích 20 a každých dalších 5 let trvání pracovního poměru, za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele při poskytnutí osobní pomoci při požáru, živelní události a při jiných mimořádných případech a za aktivitu humanitárního a sociálního charakteru a péči o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky.
• Bezúročné zápůjčky poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč – bezúročná zápůjčka je u zaměstnance osvobozena od daně až do výše jistiny (tj. hodnoty bezúročné zápůjčky) 300 000 Kč v úhrnu. U zaměstnavatele poskytnutí bezúročné zápůjčky nepředstavuje vůbec náklad a nemá daňové dopady.

Benefity, které jsou u zaměstnavatele daňovým nákladem, ale u zaměstnance podléhají zdanění

Ve třetí skupině jsou benefity, které jsou u zaměstnavatele daňovým nákladem, ale u zaměstnance podléhají zdanění. Tyto benefity jsou méně časté než předchozí dvě skupiny. Zejména proto, že u zaměstnance je potřeba je zdanit. Proto až na výjimky nejsou u zaměstnanců příliš oblíbené. Patří sem např.:

• Hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, nad limit 3 500 Kč měsíčně – do limitu 3500 Kč měsíčně je u zaměstnance osvobozeno, nad limit podléhá u zaměstnance zdanění. Daňovým nákladem u zaměstnavatele je bez omezení – limit zaměstnavatel stanoví ve svém vnitřním předpise.
• Platba zaměstnavatele nad limit 50 000 Kč ročně jako příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti, na penzijní pojištění nebo na životní pojištění – limit daňových nákladů není stanoven a upravuje si jej zaměstnavatel ve vnitřním předpise, u zaměstnance příspěvek nad 50 000 Kč ročně podléhá zdanění.
• Bezplatné poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely – u zaměstnance se zdaňuje částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, minimálně ale 1000 Kč. Zaměstnavatel může uplatňovat daňové náklady ze služebních účelů.
• Poskytnutí nadlimitního cestovného – do limitu daného § 6 je cestovné u zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů, nad limit podléhá u zaměstnance zdanění. U zaměstnavatele je cestovné daňovým nákladem v plné výši dle vnitřních předpisů.
• Poskytnutí dovolené nad rámec daný zákoníkem práce – dovolená nad minimum dané zákoníkem práce je daňový náklad zaměstnavatele stejně jako zákonná dovolená. A stejně tak u zaměstnance podléhá zdanění.
• Peněžní příspěvky na rekreaci, kulturní nebo sportovní akce, zboží nebo služby zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis, tištěné knihy – peněžní příspěvky podléhají zdanění u zaměstnance, u zaměstnavatele půjde o daňový náklad, pokud je nárok na ně upraven vnitřním předpisem.
• Bezplatná doprava zaměstnanců do zaměstnání – pokud nejde o poskytnutí dopravy provozovatelem veřejné hromadné dopravy svým zaměstnancům (tj. zaměstnanci Českých drah apod.), není doprava u zaměstnance osvobozena a podléhá zdanění ve výši obvyklé ceny za dopravu, u zaměstnavatele jde o daňový náklad za podmínek stanovených vnitřním předpisem.

Benefity, které jsou u zaměstnavatele nedaňové a u zaměstnance podléhají zdanění

V poslední skupině nalezneme benefity, které jsou nevýhodné jak pro zaměstnance – nejsou osvobozené, tak pro zaměstnavatele – jde o nedaňový náklad. Takovýmto benefitům se v praxi zaměstnavatelé snaží spíše vyhnout. Někdy se stane, že se zaměstnavatel nebo HR pracovník snaží vymyslet originální zaměstnanecký benefit a dostane se právě do této skupiny. Ovšem daňová nevýhodnost pro obě strany činí tento benefit neatraktivní a nepoužívaný.

• Stravenkový paušál nad limit daný zákonem – limit pro stravenkový paušál pro rok 2021 činí 75,60 Kč za směnu – peněžní příspěvek ve formě stravenkového paušálu nad tento limit podléhá u zaměstnance zdanění, u zaměstnavatele jde o nedaňový náklad.
• Peněžité i nepeněžité dary poskytnuté zaměstnancům z jiných důvodů než uvedených v § 6 odst. 9 písm. g) ZDP a také nepeněžité dary ze stanoveného účelu nad limit 2000 Kč ročně – sem patří např. i dárky k narozeninám (vyjma v zákoně uvedených jubileí), dárky k Vánocům apod.
• Peněžní příspěvky na rekreaci, kulturní nebo sportovní akce, zboží nebo služby zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis, tištěné knihy neupravené vnitřním předpisem zaměstnavatele, kolektivní, pracovní či jinou smlouvou – vnitřní předpis je podmínkou daňové uznatelnosti na straně zaměstnavatele. Při jeho absenci jsou všechny náklady nedaňové a peněžní příspěvky podléhají u zaměstnance zdanění.

Autor: Zuzana Bartůšková – daňový poradce ev. č. 4960, jednatel BKP FINANCE s.r.o. – https://www.bkpfinance.cz