4. díl: Benefity a rizika ESG
V úvodním článku našeho seriálu jsme si řekli, jaký je udržitelný model podnikání a proč bychom se jím vůbec měli zabývat. Nastavení firemních procesů a strategie dle pravidel ESG s ohledem na evropský i globální kontext jsou nezbytné a určitě nejde jen o regulatorní a administrativní zátěž, jak si někteří myslí. Přináší i řadu pozitiv podnikatelům samotným. Jaká to jsou?
Zohledňování ESG v podnikání v jakémkoliv oboru přináší příležitost akcelerovat byznys a nasměrovat firmu správným směrem. Umožní se podívat na to, co děláte, i jiným pohledem, dohlédnout dále než do finančních výkazů a za brány vašeho podniku. S daty, která díky nutnosti nefinančního vykazování získáte, budete moci dále pracovat a využít je ke zlepšením, úsporám, zvýšení efektivity, a tím i své pozice. Podívejme se nyní podrobněji, jaké výhody vám implementace ESG do vaší firmy může přinést.
Snižuje rizika a zvyšuje odolnost
Integrace ESG principů činí firmu méně zranitelnou vůči reputačním, politickým a regulatorním rizikům, což vede k nižší volatilitě cash flow a stabilnější ziskovosti. Dělat správné věci tedy znamená snižovat rizika z dlouhodobého hlediska.
Kromě toho, udržitelný přístup firem je důležitou komponentou globálního boje se změnou klimatu, která nás čeká, pokud nezměníme své fungování. Je to bezprecedentní záležitost, nikdo neví, jak by svět vypadal. Nejistotu nemá byznys rád, a proto se klimatická změna v řadě firem probojovala mezi top rizika. Je tedy v nejvlastnějším zájmu firem s ní, ale i s dalšími problémy světa, bojovat.
Růst podpořený inovacemi
Aby docházelo k ekonomickému růstu a zároveň jsme chránili přírodní bohatství, je třeba hledat nové cesty, postupy, řešení a technologie. Udržitelný přístup tak stimuluje inovace. K tomu jsou samozřejmě nezbytným katalyzátorem investice.
Snadnější přístup k finančním zdrojům
Celý ESG model vlastně začal vznikat zhruba před 30 lety právě mezi investory, kteří došli k závěru, že pouze finanční ukazatele neposkytují o zdraví a stabilitě firem kompletní obrázek zejména v delším horizontu. Postupem času vznikly ESG ratingy, o které se investoři stále více zajímají. Ti, kteří razí udržitelný přístup k podnikání, mají možnost získat levnější financování, větší objem prostředků při emisi obligací a v některých případech je udržitelnost podmínkou pro získání financí vůbec. Možná už sami máte přímou zkušenost ze své banky s tím, že po vás chtěli naprosto nové údaje o dopadech aktivit vaší firmy na životní prostředí a společnost.
Vedle soukromých financí jsou tu ale i ty veřejné. V evropském plánu obnovy EU Recovery Plan je připraveno 800 mld EUR, z toho pro ČR 180 mld Kč. To jistě představuje velký potenciál.
„Cílem Evropské Unie je přesměrovat současné finanční toky takovým způsobem, aby skutečně naplňovaly ambiciózní cíle Green Dealu a požadavek na uhlíkovou neutralitu EU do roku 2050. K tomu však bylo nezbytné nastavit pravidla udržitelného financování, která dnes už fungují a banky nabízejí zajímavější financování pro zelené projekty. Našim klientům proto například pomáháme stanovit, zda jejich podnikatelské aktivity jsou v souladu s Taxonomií EU. Bohaté možnosti financování přinášejí jak investiční fondy, tak i veřejný sektor, kde do udržitelnosti jsou alokované významné finanční prostředky,“ říká Karel Kotoun, zakladatel společnosti Green0meter.
Zájem spotřebitelů a veřejnosti
Průzkumy veřejného mínění dlouhodobě ukazují jasný trend – spotřebitelé se zajímají o to, jak je na tom daná firma z hlediska udržitelnosti; přístup k udržitelnosti se stává i rozhodovacím nákupním kritériem. Dokládá to mimo jiné průzkum agentury IPSOS.
V oblasti B2B je to podobné. Firmy, které se chovají odpovědně a udržitelně, si vybírají dodavatele s podobnými hodnotami a přístupem. Motivací odběratelských firem jsou vedle vlastního přesvědčení stále více i regulace. Více v článku Due diligence se bude vztahovat i na společnosti mimo EU.
Hlavním hybatelem je dnes samozřejmě regulace, která ukládá velkým firmám povinnost reportování, nicméně mnohé z nich již dnes stanovily závazné dekarbonizační cíle a po svých dodavatelích vyžadují měření ESG parametrů, zejména uhlíkové stopy. Pro české malé a střední podniky to představuje velkou příležitost, jak uspět na zahraničních trzích, pokud se adaptují a dokážou splnit tyto požadavky. – říká Karel Kotoun, zakladatel platformy Green0meter.
Výhoda na trhu práce
Kvalitní pracovníci, o které je na trhu zájem a mohou si z nabídek vybírat, volí firmy, s jejichž hodnotami se ztotožňují, což jsou často právě firmy, které aktivně pracují s ESG agendou. Můžeme tedy říct, že ESG se stává konkurenční výhodou i na trhu práce a přispívá ke zvýšení loajality zaměstnanců.
Kritickým bodem úspěchu je pochopení a zapojení stávajících zaměstnanců do celého procesu změny. Bez toho se investice do ESG mohou minout účinkem.
Úspora nákladů
ESG může zlepšit celkovou finanční výkonnost firmy. Data, která díky nutnosti vykazování získáte, využijete ke zvýšení efektivity. Optimalizace přepravy, výrobního procesu či dokonce energetický audit mohou pomoci zásadním způsobem snížit firemní účty za dopravu, energii, vodu či suroviny, a tím zlepšit celkové finanční ukazatele jako hospodářský výsledek či návratnost investic.
I malé akce však v oblasti udržitelnosti mohou mít efekt. Ať už se jedná o přechod na LED osvětlení v kancelářích či snížení tisku papírů.
Ale pozor, implementace ESG s sebou může přinést i zvýšení nákladů. Jednorázové investice do výše zmíněných aktivit se postupně vrátí. Jiné je to v případě, kdy jsou náklady vynaloženy neúčelně, protože firma realizuje dílčí aktivity bez promyšlené koncepce a strategie. Například sice sníží množství jednorázových plastů, ale zároveň tím zvýší uhlíkovou stopu. Stejně jako u jakéhokoliv jiného projektu je totiž třeba řešit věci komplexně a zvažovat všechna kritéria, rizika a dopady, aby výsledkem nebylo spíš plýtvání penězi a kapacitami zaměstnanců, či dokonce další škody na životním prostředí.
„Ano, začátek práce s ESG může být skutečně náročný, a to jak kvůli nepřehledné a příliš komplexní legislativě, tak i z hlediska lidských zdrojů. Sehnat dnes odborníka na ESG je obtížné, a navíc práce může vyžadovat i tisíce člověkohodin, zvláště v případě nadnárodní firmy s více pobočkami v zahraničí. Naštěstí technologický pokrok v oblasti využití AI a automatizace dnes zlevňuje a zrychluje jak výpočty, tak reporting. Díky využití naší platformy například UniCredit Bank se sedmi pobočkami v zahraničí dokázala ušetřit těchto 1000 člověkohodin. I pro malé firmy můžeme nabídnout rychlý ESG sken, který okamžitě ukáže, jak na tom firma je – výsledek máte za 5 sekund, pokud máte k dispozici potřebná data,“ uvádí Karel Kotoun, zakladatel společnosti Green0meter.
Regulace a soulad s nimi
Zavedení modelu ESG do firmy a následné zveřejňování informací o dopadu aktivit firmy na životní prostředí a společnost byly zatím dobrovolnými aktivitami osvícených a inovativních firem. Postupně ale pro naplnění globálních cílů a strategií (např. Pařížská klimatická dohoda či Zelená dohoda pro Evropu) začínají vznikat regulace, které tuto oblast upravují. Jako i v jiných případech, tyto regulace s sebou nesou řadu příležitostí, ale také rizik spojených s jejich pozdní či nesprávnou implementací.
Jako hlavní můžeme zmínit EU směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), včetně směrnice, která stanoví odpovědnost za dodavatelský řetězec (CSDD) a také reportovací standardy (ESRS). Ale také jim předcházející NFRD (Non Financial Reporting Directive) či SFRD (Sustainable Finance Reporting Directive) dopadající na finanční instituce.
Zvýšení konkurenceschopnosti
Vše výše zmíněné má dopad do konkurenceschopnost firmy a jejích výrobků či služeb. Ti, kdo to pochopí rychle, budou mít konkurenční výhodu a ti, kdo zaspí, o ni přijdou. Opět tedy platí to staré známé „kdo je připraven, není překvapen“.
Celkově tedy můžeme říct, že firmy, které správně zakomponují ESG principy do svého strategického rozhodování i každodenních aktivit, jsou atraktivnější pro investory, klienty i zaměstnance. Jsou tedy dlouhodobě úspěšnější a stabilnější. A o to přece v každém podnikání jde, ne?
Zdroj: https://csrd.cz/